Pohádka máje

Nemůžu si pomoct - celé je to prostě takové ... protektorátní - aby se dělný lid odreagoval a neremcal. Dílem dětinské, dílem plytké - a dílem unylé. Krom toho - při vší úctě: Nataša Gollová alias Helenka ... byť byla hvězda první velikosti, tady prostě nevypadá - ani NEMŮŽE vypadat - na sladkých a nevinných šestnáct let ... to ani náhodou, takže její dívčí naivitě je dost těžké uvěřit. Takže ... co dodat - snad jen: Sbohem a šáteček. (08.02.2022)

K Mrštíkovu milostnému románu, který posloužil už v němé éře jako předloha ke slavnému stejnojmennému filmu Karla Antona s Jiřím Voskovcem v hlavní roli, se v roce 1940 znovu obrátil Otakar Vávra. Vávra se soustředil na zachycení prosté poezie mladé lásky uprostřed jarní, civilizací nedotčené přírody. Ireálnost přírodních záběrů byla uměleckým záměrem. Vávra s kameramanem Pečenkou nenatáčeli film o májové přírodě, ale o pohádce májové přírody. Proto Pečenka zcela záměrně použil zvláštních a do té doby v českém filmu v takové míře zcela nezvyklých kameramanských postupů: natáčel se speciálními filtry nebo na speciální infračervený materiál, čímž dosáhl dojmu odhmotněnosti. V hlavních rolích dostáli výrazného úspěchu Nataša Gollová se Svatoplukem Benešem, kdy oba představitelé dokázali svým postavám vtisknout určitý půvab přirozenosti a hereckého ostychu. Vávrova Pohádka máje je mimořádně silným filmovým dílem, také díky kameramanské vynalézavosti Ferdinanda Pečenky a působivé hudbě Jiřího Srnky. Je skutečnou pohádkou mládí a elixírem života, protkaným májovou vůní křivoklátských lesů. (06.10.2008)

Film je režisérsky i herecky nesmírně dobře zvládnut. Vraťme se ale k předloze Viléma Mrštíka, který se narodil 300 m od mého baráku. Mrštík jak známo byl psychotik, který se podřezal skalpelem kvůli paranoie. Nevytvořil tu žádný impresionistický román jak učí ve školách. Vytvořil tu prostě velmi žádanou červenou knihovnu. Ríša je bohém, alkoholik a kurevník. Helenka je vytlemená blbka z lesa, nemající páru cože je sex. Ríša ji objevuje jako divošku z džungle a je to pro něj lákavé a objevné řezivo. Toto by ve skutečnosti se stát mohlo ale skončilo by tragicky. Mrštík to elegantně obalil do romantiky, proto dílo mělo úspěch a i film měl za války obrovský úspěch, protože lidi chtěli alespoň na 88 minut zapomenout na gestapo a obecnou národní tragedii. (12.08.2012)

Další z českých filmů, na který jsem koukala kvůli státnicím. Jméno režiséra Vávry bylo celkem lákadlem, ač tohoto režisérského barda považuji spíše za zručného řemeslníka, který uměl prokličkovat každou dobou, než objevného filmaře, pár hodně zdařilých kousků ve své filmografii přece jenom má. Pohádka máje to však není. Námět dle Mrštíků je přesně takový, jako většina české literatury té doby (19. století). Dnes je to prostě vyčpělé a naivní. Pohádka máje má sice v hlavní roli skvělou Natašu Gollovou, kterou mám z té sorty hereček asi nejraději, ale co naplat, když ten příběh a celý film je s prominutím tak debilní... (17.04.2012)

,,Do lesa v nedělních šatech?'' V tomto filmu můžeme vidět: zpustošenou zahrádku, černobílý les, pár luk vysokého kvítí (které si Vávra umínil mít všude...), anti-studenta, bahno, žáby, kufr s přezkami, zvláštní vázanku, rozmazané písmo a roztomile těkající oči Našky. V tomto filmu můžeme slyšet: nosový hlas Jaroslava Vojty, divnou píseň zřejmě o zvířátkách zpívající ženou, která si pravděpodobně něčeho šlehla či se nadýchala helia. Toto a ještě mnohem více můžeme poznat z Pohádky máje, která je opravdu pohádkou. Z prvního máje. A těch dalších. Děkuji, Natašo Gollová! (21.04.2012)