Hra o život

Silný příběh z období okupace o člověku, který sice je vlastencem, ale bojí se cokoliv podniknout aby se nedostal dojakéhokoliv konfliktu. O to horší je, když několik minut poté, kdy ho v tramvaji zachrání kolega z podniku před zfanatizovanou Němkou, ho on sám nedokáže varovat před gestapem, které si pro něj náhle přišlo. Že se stane trnem v oku pro celé okolí včetně své ženy, která se přidá k odboji, je nadmíru jasné. Film začíná sedmiminutovým výběrem zpráv z dobových týdeníků, což velice dobře nastíní jak děsivá a temná doba to byla. Všichni lidé prostě být hrdinové nemohli. Karel Höger tuto postavu i po psychologické stránce ztvárnil bravurně a jednoznačně. Z jedné strany se jeho povaha dá pochopit, ale z té druhé skutečně budí vztek. Kolem něj se zatýká, naopak on povýší. Jenomže osud je nekompromisní a morálně dojde i na něj. Snímek vznikl v padesátých letech, takže myšlenka příběhu nijak nepřekvapí. Avšak i přes agitační atmosféru se nejeví snímek jako nijak špatný. Lidé jsou prostě různí a to platilo, platí a platit bude. (23.08.2016)

Vyborne vykreslena atmosfera protektoratu. Skvely Karel Hoger v roli bojacneho inzenyra a Vlasta Chramostova jako jeho odvazna manzelka, ktera mj. nesouhlasi s jeho povysenim v nemecke tovarne. Z hercu jeste urcite zaujme Otomar Krejca a Sona Neumannova. Velmi dobry scenar a klasicky zrucna rezie Jiriho Weisse. (06.04.2013)

Oceňuji Weissovu snahu narušit hranice rigidního filmového tvaru neúnosným intertextovým entrée, jakkoliv se obávám, že je ani doboví diváci příliš nedocenili. Filmový týdeník totiž naneštěstí nenavodil ani atmosféru, ani nestimuloval divákův svědecký zrak. Zato mimořádně silně účinkovalo mnohostranné diskvalifikování titulního antihrdiny, a to i díky únavným klišé, kterých Weiss využil i později ve svém snad ještě slabším Zbabělci. Účelové zrychlení klíčové úvodní krize – varovat ohroženého odbojáře, či nevarovat – znemožnilo i tak skvělému herci, jakým byl Karel Höger, konkretizovat mnohovrstevnatost bezprostředního řešení. Nepochybuji, že ony vteřiny patřily k těm nejdelším v životě bojácného inženýra, ale jejich filmové ztvárnění se rozplynulo jako pot v moři potu. Co následovalo, bylo již jen variování jedné slabošské polohy. Z ostatního pak zbyly jen různě se protínající linie rozumění, nerozumění, důvěry, strachu, dětinskosti (dospělé i dětské) – a především němoty. A patos. A pak vše skončilo. (25.01.2019)

Je zcela evidentní, že původní myšlenkou tohoto filmu bylo představit domácí odboj za okupace jen jako záležitost chudých proletářů a zobrazit na postavě titulního hrdiny zkaženost a amorálnost tzv. vyšší třídy, režiséru Weissovi se však podařil vcelku zdařilý kompromis. Kolega Pohrobek zde zmínil scénáristickou nefunkčnost závěrečného odhalení, které narušuje jinak dobrou stavbu dramatické linie. Karel Höger ale podává v roli netečného inženýra Racka, kterého strach a zbabělost přivedou až na lidské dno, vynikající výkon. Současný divák je pak nucen ke stejnému kompromisu jako tvůrci. (21.06.2009)

Ponaučení pro všechny generace.Nezačínejte si nic s komunisty.V tom jejich přeslavném "odboji", o kterém bylo natočeno mnoho zbytečných filmů to byl samý práskač v čele s opěvovaných Juliusem Fučíkem.Dal bych pět hvězd,ale za ty fakany musím jít dolů.Jeden bonzácká krysa, druhý uvědomělý předpuberťák. (28.01.2017)