Last Shot, The
Režie:
Jiří WeissKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Antonín Klimša, Jiří Kostka, Adolf Král, Čeněk Rábl, Zdeněk Grygar, Soběslav Křivda, František Vyplel, Štěpán Gorniesiewicz, Inocenc Březina, Augustin Lanča (více)Obsahy(1)
Druhá světová válka se chýlí ke konci, avšak Němci ve Vítkovických železárnách stále přemýšlejí o zvýšení výroby pro potřeby své armády. Češi se naopak snaží výrobu zpomalit. Při jednom z náletů je zasažena vysoká pec předáka Halfara. Zatímco dělníci jsou rádi, že nemusejí pracovat pro nacisty a mohou jít domů, Halfar s inženýrem Hejnychem se pustí do opravování. Nejde jim o pomáhání nepříteli, nýbrž o budoucnost po válce. Struskař Kuča, který má v nedaleké vsi těhotnou ženu, se náhodou dozví, že Němci chtějí vyhodit vysoké pece do povětří. Ihned běží přátele varovat. A tak zatímco se k městu blíží fronta, zaměstnanci železáren se snaží Němcům zabránit v dokonání zhoubného díla… (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Poněkud tezovitý film sází na Pečenkovu kameru, která se okem estéta rozhlíží po Vítkovicích a okolí. Skvěle je nasnímaná celá oprava, především vytažení zvonu při němž dal Weiss přednost dynamice před estetikou si zaslouží diváckou pozornost. Weissovi se podařilo výborně natočit i samotný předchozí přesun zvonu z válcoven. Výborně nasvícená scéna přibližuje i během noci spoustu detailů. Vzhledem k tomu, že jsem film viděla poznamenaný milovníky tmy a ticha z CS Filmu, dovozuji, že v kině musel být zážitek ze sekvence přesunu zvonu mimořádný. I bez velkého plátna jsem si užila sekvenci, dle níž byl pojmenován celý film. Mizanscéna při pohledu dolů je fantastická. Ze stínů vybíhají lidé, uprostřed světla leží bezvládné tělo, kolem ční vysoké pece a dávají tušit, jak křehký je život toho malého tvora v jejich stínu, člověka. První mírová tavba je natočena s úctou k práci hutníků, nepodlézá jim jako jiné budovatelské filmy, dělníky anonymizuje, nehledá mezi nimi hrdinu, ale zároveň ukazuje, jak namáhavou práci mají. Celý film se mluví ostravštinou, což je v kontextu pražských pokusů o různá nářečí celkem balzám na ucho. ()
Celej film byl jeden velkej trapas a navíc se v něm mluvilo nějakou moravskou hapmaťilkou, takže jsem hovno rozuměl, to bylo samý včíl sem a včíl tam. Jsem si připadal jak ve Slovácku se nesudí. Co jsem nepochopil vůbec, proč tímhle nářečím mluvili i někteří fašouni, tady asi někdo přemejšlel prdelí. Stejně je to sranda, naše země má rozlohu 3cm čtvereční a máme tu milion nářečí. Třeba když mluví uživatelka Květule tak mám pocit, že chce zpívat a na dialog s uživatelkou Blondshark abych si vzal rovnou překladatele. Naštěstí u tohoto filmu jsem nepotřeboval ničemu rozumět. Skupina dělníků co vypadá jak spolek elitních retardů Jedličkova ústavu vezme nácky útokem a pokaždý když uvidí sovětskou uniformu si z toho samým blahem ucvrnknou do trenek, to je celý, víc trapnosti už film nenabízí. ()
Jen těžko se mi chce věřit, že i tento film režíroval autor skvělých dramat Vlčí jáma, Romeo, Julie a tma, Zbabělec ... Smutný doklad toho, že dobrý reřisér v rukou režimu nemusí natočit dobrý film. Smutné a poučné. Přesto se nedá upřít Weissova schpnost navodit dramatické situace a vykreslit jednotlivé lidské povahy. ()
Průměrná záležitost okořeněná neskutečnou mluvou. Abych navázal na komenty Enšpígla a zetteho, tak říkám, díky bohu, že včil už takhle nikdo nemluví. Nevím co je to za jazyk, ale Čeština to fakt není.50% ()
Stejně jako se jmenoval Vinetou - poslední výstřel, mělo se tohle jmenovat Elektrikářský učeň - poslední výstřel. Jéé teď jsem asi vykecal pointu.... No o co tu jde. Ostravacko, hutě jedou pro Třetí říši o sto šest a když je Ivan za humny, rozhodnou se je Němci nechat odpálit. Tedy tu část, co nevybombardovali ty dvoumotorové letouny při náletech (netušíte co to mohlo bejt, z těch siluet s dvojitým ocasem toho člověk moc nerozeznal - Pe2?). Naštěstí je v železárnách prima parta vedená komunistama, která ani nechce bejt doma s rodinama, když se jejich vsí valí válka, ale raději jsou u svých pecí za pecí a kujou pikle jak celé to monstrum zachránit před zničením. Dojde tedy k nějakým sabotážím a pak je všechny neosvobodí ( a teď pozor!) Rudá armáda, ale Sokolova armáda s českými, resp. česky posanými tanky T34! To mne tedy potěšilo. Když už tedy. Ale na děkovačku Rusům dojde stejně i na předání závodu statečným komunistům. No co dodat. Další pekelnost v řadě z padesátých let. Tady je to tedy ještě o level zajímavější, protože všichni mluví ostravsko-polským hantecem a je co se snažit aby divák pochopil o čem ti bodří slévači s mastnými vlasy a koňskými zuby vlastně hovoří. Nohavicova píseň, resp. její text ,, V jednom dumku na Zarubku'' je proti tomu spisovná čeština... Dávám jednu cívku. * ()
Nechceme tady žádné Rotschildy! Zachycení posledních dnů druhé světové války na Ostravsku zcela podléhá době, v níž Weissův film vznikal. Scénář je mizerný, všechno to hemžení a mihotání před kamerou vzbuzuje už jen mimoděčný smích, jehož vděčným zdrojem jsou především směšné kreace ostravských (ne)herců v čele s vysloužilým exotem Inocencem Březinou... Očekávat od filmů z padesátých let jakýkoli hlubší význam je naprosto vyloučené a proto s klidem nechme čas od času polechtat bránici zářivými úsměvy hrdinné dělnické lůzy a žvástama o nežádoucích Rotschildech. Nic jiného totiž ani nelze. ()
Před pár měsíci se mi do rukou dostal jistý ruský film, kde se hrdinně Němcům postavila celá fabrika a všichni šli hrdě položit svůj život, aby ji ubránili. Tenhle československý skvost mi ho připomínal. Propaganda jako prase. Tenhle film beru jen jako takovou perličku, se kterými se občas ČT vytasí. ()
Budovatelský film. 1) Dobový běžný budovatelský film má všechny atributy toho filmového podžánru: naivní propagandistický scénář, vášnivou melodramatickou hudbu, nadšení a odhodlanost nových stavitelů vlasti atd. Na herecké výkony se tolik nehraje, ani na logiku děje, protože víra v lepší budoucnost má přednost před skutečností._____ 2) Snímek má dvě specifika: základní zápletku (zničí ustupující fašisti továrnu anebo se ji podaří uchránit pro československý stát?) a parádní ostravštinu. Už jen pro ni je film zajímavý._____ 3) Inteligentní koment (jeden z mála k tomuto filmu): MickeyStuma****. ()
Ackoliv namet neni v dobe vzniku nijak originalni (delnicky odboj, nejdrive proti nackum a pak Rotschildum), tak Weiss dokazal natocit slusne valecne drama, ve kterem se porad neco deje. A ja, jako rodily Ostravak musim pridat hvezdicku za krasne zabery na Vitkovice a memu sluchu lahodici ostravstinu, kterou uz dnes temer nikdo nemluvi. ()
Jen pánbu a ředitel veřejnoprávní televize vědí, proč tohle běželo 31. 10. 2010 na ČT 1.....31. je správně ale mělo to bejt v prosinci :) ()
Celý film jsem musel zapojovat všechny své mozkové buňky, abych jakž takž chápal, co oni hrdinové pronáší. S přeložením do češtiny z toho ale většinou vznikla taková blbost, že jsem si jen povzdechl a začal s překladem znova. S postupem času jsem ale tak nějak pochopil, že chyba není na mé straně. Třeba mi nějak nešlo na rozum, že na jednu stranu chtěli naši uvědomělí dělníci snížit výrobu, aby uškodili Němcům, na stranu druhou ale po náletu hned běželi a spravovali škody, aby výroba mohla zase co nejrychlejc pokračovat. A jeden z nejuvědomělejších dělníků dal dokonce této práci přednost před svou těhotnou manželkou. No a ten závěr.. já nevím, v té době už jsem byl z děje a řečí totálně dohoukaný, ale jestli jsem dobře pochopil, ti dělníci se vypořádali s těmi Němci ukrytými v továrně sami, místo aby zavolali Rudou armádu... to mi hlava nebere. No ale abych jen nepomlouval, film má zajímavé a pravdivé poučení - že přílišná zažranost do práce člověka zabíjí, jak se ukázalo na příkladu Ludvíčka. Já naštěstí tohleto už dávno vím, a proto jsem si to zařídil tak, aby se mi to rozhodně, ale rozhodně stát nemohlo. ()
Pekne prostredi ocelaren, sovetsti osvoboditele, zli nemci. Ostravstina. Tot vse. ()
Válečný paskvil, hodně slaboduché, i když pochopitelné, když si uvědomíme v jaké době film vznikl. Vcelku souhlasím s hodnocením Marthose, až na jednu věc. Slovy klasika, patřím k pracující inteligenci, ale výraz "dělnická lůza" bych nikdy nepoužil. Dehonestuje obrovskou masu poctivých lidí, kterým nezbylo nic jiného, než celý život poctivě makat, protože se nenarodili v té správné posteli. Je to nedůstojné člověka dnů včerejších, dnešních i budoucích. Anebo má pan Marthos důvod podlézat současným mocným a podléhat současným "módním" trendům? ()
Jen pánbu a ředitel veřejnoprávní televize vědí, proč tohle běželo 31. 10. 2010 na ČT 1... ()
To museli mít diváci v roce 1950 radost. Standardní propaganda (komunisté jako jediný odboj, nepřátelský inženýr, nepřátelský ředitel, dobří, lidští, pracovití havíři), natočený tak, že není vyloženě k smíchu (pokud se nezasmějete u lidového nářečí, které bylo por mě trochu otravné) a zloba vyplave na povrch až v závěru, stojí za povšimnutí, že ona nenávist vůči bohatým je viditelně okázalejší než byla během filmu vůči německým fašistům. Nechceme tu žádné Rotschildy! Bylo by to za dvě, s tímhle o jednu níž. ()
Ať se to někomu líbí, nebo ne, tento snímek je natočen velice zručně a zodpovědně co se týče kulis. A přináší i jednu historickou hodnotu. Jelikož se odehrává v Ostravských Vítkovicích, jejichž vyobrazení je opravdu honosné, je celý namluven v místním nářečí zvaném ostravština. Jazyk, který se už dnes takřka nepoužívá, tudíž ho už nikdo ani nezná. A současná generace je již líná mu porozumět. Alespoň v tomto filmu máme možnost slyšet jak zněla. A protože se psal rok 1950, je snímek především poplatný době. Děj příběhu začíná na sklonku války, kdy hutě pracovali pro Němce, prožije osvobození a po uvědomělých opravách snahu zbylých Němců opět o jejich zničení. A tak se tedy jedná o dělnický film, pojednávající o snaze Vítkovické hutě po válce obnovit. Vyprávění má švih a nenudí. Nevím, jestli tu hráli herci či neherci, ale jejich výkony nechť jsou současným hercům příkladem. Nejsou utahané a naopak mají v sobě plno energie. V 50. letech se netočili špatné snímky, jen byli zprasené komunistickou ideologií. ()
Pěkné nářečí. Určeno nejspíše pro základní školy v průběhu 50. a začátkem 60. let. Žáčci poctivě drželi palce našim a Rusům a po promítání si celé odpoledne hráli na vojáky. Němci jsou z konce války zmatení. Nejdříve musí vysoké pece za každou cenu pracovat pro Říši, za půl hodiny už je vyhazují povětří. Ale předběhli je spojenci s nálety. Takže hutníci mají plné ruce práce s opravami i s Němci, kteří si přilepšují sběrem starého železa: „Enem či ten zvon Němci nevzali, bo ti jak uviděli kúsek železa, tak každé zkšeftovali.“. Ale je tu ještě obávaná "Rotschieldova" komise. Naštěstí se z ní vyklube komise sovětská a všichni si padnou kolem krku. Neznámí herci hrají dobře. 50 % ()
Nesmyslný děj o hrdinných dělnících kteří pracují i když kolem nich sviští kulky. Hezká scéna s protileteckou obranou a nebo plamenometem pro mě film neposunou na víc jak dvě hvězdičky. Ostravština dělníkům sedí, ti asi nebyli z Čech :-). ()
Nudná Sra*ka ! Já prostě nechápu, jak Jiří Weiss mohl natočit něco takového. ()