Uloupená hranice

Stejné téma jako ve Vávrových Dnech zrady. Já si nebudu hrát na nějakýho přehnanýho vlastence, ale zase jsem hrdej na to, že jsem Čech a podobný filmy nemůžou bejt cizí nikomu kdo smýšlí obdobně a nemá tendenci překrucovat historii. Určitě je to kvalitní materiál pro generaci sluníčkářů vedených pravdoláskařem Havlem kteří by se té spodině Heinleinovské ještě omlouvali. Velmi poučná záležitost.80% (28.02.2016)

"Dobří lidi to nakonec vyhrajou. Dobří lidi jsou všude." Nevím, nakolik měli autoři tohoto filmu v úmyslu nějak více akcentovat toto humanistické poselství. Film je totiž jinak celkově založen na zobrazení konfliktu mezi zlými Němci a dobrými Čechy. Konflikt se přitom odehrává i přímo uvnitř smíšených česko-německých rodin (syn německého otce versus dcera české matky). Přesto to pojetí není tak černobílé a tendenční jako v některých pozdějších filmech s touto tématikou, které vznikly po únoru 1948. Na filmu určitě zajme výborná režie Jiřího Weisse, kterému se především podařilo skvěle vykreslit tehdejší dramatickou dobovou atmosféru. Vykouzlil ale i několik zajímavých detailů (zejména detail podobizny T.G: Masaryka na poštovní známce). (26.08.2018)

Legendární postava závodčího (K.Effa) který hltá detektivky, ale ne vždy porozumí čtenému, používá slovo efendi aniž by bylo vysvětleno o co se jedná. Efendi je v turečtině oslovení "pane, často používané pro oslovení cizince". Ti co film pamatují v době vzniku vzpomínají ,že se tato filmová "hláška" začal po promítání filmu používat mezi mládeží. ....viděno 2018 (27.03.2018)

Docela povedený a místy i silný pohled na složitou dobu, který ze začátku působí dost naivně, ale když dojde k vyhrocení situace tak jdou všechny nešvary dobového českého filmu stranou, aby vytvořily místo pro napínavý i dojímavý a hlavně technicky brilantně natočený děj. Jen škoda černobílosti většiny postav a rychle utnutého konce. (29.09.2008)

Uloupené hranici škodí krátký odstup od zobrazovaných událostí a v hlavách stále ještě nevychladla emocionální vášeň z všeobecného pocitu zrady na národu. Je znát přesvědčený a částečně zaslepený levicový příklon a občas z toho i zabolí. Předností je dynamičnost děje, rozvětveného do všech možných směrů. Vlastenecký není nejvhodnější přívlastek, slovo nacionalistický je příhodnější k charakterizování filmového díla. Je to pochopitelné, ale i tendenční ve snaze po národním zadostiučinění. Klasická hlavní postava v příběhu schází. Prototypem statečného prostého Čecha se zdravým selským rozumem je dřevorubec Srbek (zajímavý Ladislav Herbert Struna). Odhodlaným hrdinou s hlubokou bolševickou zkušeností a přesvědčením je vojenský četař Vrba (Rudolf Deyl ml.). Lokálním rekem, snažící se udržet státní celistvost a pořádek, je vrchní strážmistr Prýmek (zajímavý Rudolf Široký). Nejrozporuplnější postavou je mladý snaživec Hans Langer (pozoruhodný Josef Maršálek). Své schizofrenní postavení smíšené rodiny řeší invenčním přístupem v souladu s děsivě blízkou budoucností strachu. Rozkošnou postavou je německý starosta Czapan (velmi dobrý Eduard Linkers) v nadsazené karikatuře přistiženého intrikána. Hlavní ženskou postavou je Hansova dobrosrdečná sestra Anna-Marie (zajímavá Milica Kolofíková), odmítající narůstající podněcování národnostní nenávisti. Nejrozpolcenější postavou je německý dřevorubec Langer (dobrý J. O. Martin) v neporozumění přicházející agrese. Nejnebezpečnější postavou je německý poštmistr Zeisler (dobrý Miloslav Holub), který svou slabost mávnutím kouzelného proutku mění v nebývalou krutost a odhodlání. Z dalších rolí: důvěřivý vrchní finanční strážce Antonín Brož (příjemný Saša Rašilov st.), bezstarostný četnický závodčí (sympatický Karel Effa), ochotný strážmistr Sychra (příjemný Vilém Pfeiffer), k smrti vystrašená Langerova česká manželka (velmi zajímavá Marie Nademlejnská), stará a nechápající Srbkova maminka (příjemná Terezie Brzková), Srbkova vitální dcera Jana (zajímavá Jana Koulová), zákeřně aktivní německý dřevorubec Eribach (Hynek Němec), manipulativní německá autorita Sturmführer Tidden (dobrý Karel Peyr), vůdčí osobnost nepřátelských mladých henleinovců Kurt Reichman (Robert Vrchota), Zeislerova přímá manželka Greta (šarmantní Elvíra Lammerová), či tragicky zodpovědný německý lesník Mahler (Vlastimil Brodský). Tvůrci se možná pokusili o širší a nezatížený náhled na národní trauma, ale díky času je objektivita nabourána. Vznikl nacionalistický epos, působivý ve svém důrazném zpracování. (06.04.2017)