Režie:
Jiří WeissKamera:
Jan RothHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Ladislav Herbert Struna, Rudolf Deyl ml., Rudolf Široký, J. O. Martin, Marie Nademlejnská, Milica Kolofíková, Josef Maršálek, Eduard Linkers (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (93)
Rezisersku tvorbu Jiriho Weissa /Touha po nasem/ az tak nepoznam, ale dobre je zvolena tematika vo filme - stret ceskych a nemeckych zaujmov v krusnom to roku 1938 /Mnichovsky Diktat, este stale platny appeasement - jo, jo svetovy vyvoj zacali urcovat ZSSR a USA az po roku 1945, az vtedy Europa definitivne ustupila/. No ale nemecke citenie bolo hodne sfanatizovane vdaka jednemu - izmu /ale kazdy vie, ktory nemecky izmus myslim/. No nic, spat k filmu, rezia je nadpriemerna, akurat herecke vykony jaxi ustupili a do popredia sa dostali vojnove sceny. A najviac ma dostala opat skvela Marie Nademlejnska /Kladivo na Carodejnice 1969/. Rezisersky je to na urovni a tematicky viac nez zaujimave : 74 % ()
„Poslechni, co myslíš, svede něco ten Syrový?“ - „Syrový je náš Žižka!“ Měl jsem trochu obavy, zda film nebude příliš tendenční. Ale v podstatě krom 2 průpovídek z úst (koho jiného než?) Rudolfa Deyla o Španělské válce a Rusku vs. Západu se podařilo tvůrcům udržet „neutrální“. A komu nevoní zobrazování německé části obyvatelstva v pohraničí nepříliš růžovými barvami, měl by se snímku asi raději vyhnout. Tak či onak, problematiku soužití Čechů a Němců v problematickém místě a době se myslím podařilo vystihnout více než zdařile, kladným postavám máte důvod naplno fandit (mým favoritem byl jednoznačně Effa). Překvapivě nejvíc to snímku kazí podivná jazyková stránka, kdy se dost zmateně střídá čeština s němčinou bez nějakého zřejmějšího důvodu. I přes tuhle kaňku jsou to ovšem solidní 4* a pro mě připomínka, že bych se měl poznávání filmové tvorby Jiřího Weisse věnovat více. „Lidi ve vesnici se už docela zbláznili. Dneska někdo postřelil Sychru.“ - „On není mrtvej?!“ - „Honzíčku!“ - „Nejsem Honzíček, jsem Hans!“ ()
Legendární postava závodčího (K.Effa) který hltá detektivky, ale ne vždy porozumí čtenému, používá slovo efendi aniž by bylo vysvětleno o co se jedná. Efendi je v turečtině oslovení "pane, často používané pro oslovení cizince". Ti co film pamatují v době vzniku vzpomínají ,že se tato filmová "hláška" začal po promítání filmu používat mezi mládeží. ....viděno 2018 ()
Nadčasový snímek nezatížený ještě ideologickými klišé o temném podzimu roku 1938. Počáteční neklid v pohraničí přerůstá v tísnivé napětí vrcholící ozbrojeným střetem. Weiss natočil uhrančivou baladu, kde lyrickou složku představují šerosvitné záběry krajiny. Slunce nořící se do černých mračen, hustá mlha prostupující stromy, tiché lesy v očekávání krveprolití, koruny borovic zmítané větrem na pozadí blížícího se večera. Nejhorší postavení měly smíšené rodiny, protože znamenaly nebezpečí pro obě strany. Fanatismus se nezastavil ani před obětováním vlastní krve. Temné a bezvýchodné. ()
Velmi dobře napsaný román, výborný režisér, ale neměl šťastnou ruku ve výběru herců. Bylo to těsně po válce, a tak se zřejmě i mezi herci "přetřásalo" co kdo dělal nebo filmoval za války, nebyl odpovídající dorost a výsledek byl takový jaký je. Dovedu si představit co by z toho námětu a s pozdějšímI herci (VALA, MAREŠ, ŠŮRA,JELÍNEK, KOSTKA) udělal takový pan KACHYŇA. ()
Galerie (7)
Photo © Československý státní film
Zajímavosti (7)
- Herci byli šokováni, když jim při natáčení filmu byla rozdána ostrá munice, protože režisér chtěl, aby zvuk střelby působil autenticky. Při natáčení jedné noční scény ale Rudolf Deyl uklouzl a prostřelil kameramanu Rothovi rozepnutý hubertus. Teprve potom nechal režisér hercům rozdat slepé náboje. (raininface)
- Natáčelo se v obci Kalek (M.B)
- Legendární postava závodčího (Karel Effa), který hltá detektivky, ale ne vždy porozumí čtenému, používá slovo „efendi“, aniž by bylo vysvětleno, o co se jedná. „Efendi“ je v turečtině oslovení „pane“, často používané pro oslovení cizince. Ti co film pamatují v době vzniku vzpomínají, že se tato filmová „hláška“ začala po promítání filmu používat mezi mládeží. (sator)
Reklama