Zrůdy

We accept you, one of us! Gooble Gobble! Banální melodrama se šťastným koncem a morálním ponaučením ční nad ostatními melodramaty své doby obsazením skutečných „zrůd“, čili lidí, kterým příroda něco ubrala, ba naopak nadělila navíc. Ti režisérovi neslouží jenom jako zdroj děsu (to především v poslední a výtečné hororové třetině), ale rovněž jako živé důkazy o nesmyslnosti slučování lidské duše a zevnějšku. Na obyčejných každodenních úkonech nám Tod Browning názorně předvádí, že ta zvláštní stvoření mají stejné touhy, přání a sny jako normální lidé. Zde paradoxně lidé až na čestné výjimky mravně zkažení, což bylo v třicátých letech 20. století, zvlášť pro puritánskou americkou společnost, nadmíru pobuřující. Možná právě neustále zkracování z původních 90 minut do přijatelnější podoby způsobilo občasnou zbrklost a zkratkovitost (mít finální msta o pár minut více, ještě se klepu hrůzou). Vůbec by mi nevadilo strávit v (alespoň zpočátku) přátelském společenství těch… těch lidí, to je to správné slovo, ještě pár desítek minut. 75% Zajímavé komentáře: POMO, dzej dzej, 5150 (02.04.2008)

Poselství filmu je jediné a jasné - ukázat, že pojem zrůdnosti není odvislý jen od vzhledu a věci, na pohled se zdající nějaké, nemusí být stejné i uvnitř. Tomuhle účelu se pak podřizuje vše a je to poznat na určité (byť nijak velké!) umělosti scénáře. Na svou dobu ovšem Freaks překvapují značnou vyspělostí, jak čistě technickou, tak režijní. Atmosféra je povětšinou posmutnělá, přesto se vás film ani v náznacích nesnaží přivést k tomu, abyste hlavní protagonisty litovali - spíše naopak, a i to mu přičítám k dobru. Mrzí mě, že jeho součástí nezůstaly ty "vyřazené hororové části", protože konec, jenž se nese v tomto duchu, je famozní a mění se v regulérní horor. Možná vám připadne ústřední myšlenka laciná a ohraná, není na škodu si tuto skutečnost ovšem občas připomenout, zvlášťě je-li podána tak vkusným způsobem. (28.12.2006)

Zrůdy nejsou klasickým hororem z éry počátku zvukového filmu - jsou totiž něčím mnohem víc. Filmařsky netradiční, sebevědomě převyprávěná kritika zkaženého lidství, kde geneticky zdraví jedinci odcházejí v pozici skutečných zrůd, nese nejen chvályhodnou a brilantně znázorněnou myšlenku, ale především se opírá, nutno dodat bez bázně a hany, o natolik bizarní motivy ohledně přirozeností a životních zásad fyzicky či duševně znetvořených lidských bytostí, až to z filmu dělá daleko důležitější a především psychologicky hodnotnější podívanou než jakýkoli jiný žánrový snímek té doby. Věrohodně načrtnutá a myšlenkově dráždivá lekce z psychologie pro pokročilé, která sice v dnešní době nemá filmovým fanouškům opakovaně co říci a zaujme už výhradně svým šokujícím castingem, ale napoprvé by jí měl každý pozorně naslouchat... 85% (19.08.2015)

Poviem vám, že by bolo pre mňa niekedy lepšie mať za susedov túto sebranku, chamraď, zgerbu, pravda, nechcem ich urážať, nikto nemôže za to ako sa narodí, predčasné pôrody dokážu fantasticky zdeformovať človeka až tak extrémne, krute, že už len pohľad naň budí veľký strach, zdesenie, pohoršenie, či smrtonosný smiech, urážky, nadávky, bitky... Objekty vhodné jedine do CIRKUSU, kde si môžu vybudovať perfektnú kariéru vhodnú ako púťová atrakcia, ktorá priláka stále nových a nových divákov všade navôkol prídu preto, aby videli trebárs malého Nemca Hansa, trpaslíka, ktorého chce jedna DIVA ošklbať o majetky, o kopec peňazí... Aj v cirkuse je bežné, že si robia medzi sebou zle, závidia jeden druhému, ale v tomto prípade ide len o dvoch špekulantov, ktorí sa neštítia ani otráviť JEDOM, aby získali, čo im absolútne nepatrí, v tomto svete sú presne ľudia ako sú títo Cleopatra a Hercules, ktorí si myslia, že keď majú špičkové umelecké mená, že si môžu robiť, čo chcú... Ale kurevsky sa mýlia, títo bastardi... Tak radšej by som mal za susedov týchto neškodných umelcov z cirkusu, ktorí v podstate nikomu neublížili ako podvodníkov a alkoholikov, ktorí klamú a podvádzajú, chronickí notorickí alkáči a klamári, Totiž nedokážu povedať PRAVDU, áno znamená nie, a zase nie znamená áno, jednoducho pravý opak, spodina, akú z celej duše nenávidím!!! A film sa vám bude javiť ako strašne odpudivý, nebezpečný, zvláštny, odporný, nákazlivý, určite nič pre citlivé labilné povahy, ale aj napriek tomu každému poradím, aby sa cez to povzniesol a uvidí to, čo jeho oko ešte nevidelo, to správne slovo je BIZARNÝ, ja som si všetkých obľúbil, lebo si zastavili svojho kamaráta Hansa, ktorému sa zatemnil MOZOG, skrátka nenechali ho na pospas OSUDU, de-facto cirkus v prvom rade funguje ako veľká RODINA, preto sú všetci takí obetaví, cieľavedomí, až to človeka hreje pri srdci, preto by som si normálne prial takýchto ľudí ako pretvárky, podvodníkov, alkoholikov, ... Bohužiaľ, mám tu práve tu druhú možnosť. (03.08.2015)

Ve své podstatě banální milostný příběh, ve kterém je však všechno jinak než obvykle a také všechno jinak než se na první pohled zdá. Nabízí nejen přehlídku skutečných, fyzicky postižených "zrůd", ale také otázku, jestli právě ony jsou opravdu těmi zrůdami na než odkazuje název filmu. Protože zrůdné je tu lidské a lidské naopak zrůdné. Výborné, originální a neskutečně působivé i po osmdesáti letech. Plné nápadů a výborným způsobem, v několika detailech vykreslující postižené jako lidi s obyčejnými tužbami a obvylými lidskými slabostmi i přednostmi. Jako koentrast jejich běžného života nechybí ani mrazivé a vskutku děsivé finále, i když trošku hopem odbyté. Nedostatky doby, jako jsou třeba občas poněkud prkenné dialogy, nepříliš dynamická režie, zahozené a nevyužité nápady, situace a postavy, nebo i vinou prologu od počátku poměrně předvídatelný děj, jsou v tuhle chvíli nepodstatné. Ten film je prostě klasika, která funguje i dnes. (12.12.2012)