Zrůdy

Poselství filmu je jediné a jasné - ukázat, že pojem zrůdnosti není odvislý jen od vzhledu a věci, na pohled se zdající nějaké, nemusí být stejné i uvnitř. Tomuhle účelu se pak podřizuje vše a je to poznat na určité (byť nijak velké!) umělosti scénáře. Na svou dobu ovšem Freaks překvapují značnou vyspělostí, jak čistě technickou, tak režijní. Atmosféra je povětšinou posmutnělá, přesto se vás film ani v náznacích nesnaží přivést k tomu, abyste hlavní protagonisty litovali - spíše naopak, a i to mu přičítám k dobru. Mrzí mě, že jeho součástí nezůstaly ty "vyřazené hororové části", protože konec, jenž se nese v tomto duchu, je famozní a mění se v regulérní horor. Možná vám připadne ústřední myšlenka laciná a ohraná, není na škodu si tuto skutečnost ovšem občas připomenout, zvlášťě je-li podána tak vkusným způsobem. (28.12.2006)

Docela síla jsou tyhle Zrůdy! Vidět, jak schopně si bezruký a beznohý chlápek vytahuje z krabičky sirku a podpaluje cigaretu, je skoro k nezaplacení. Jenže podobných momentů ze života těchto "hříček přírody" je tu mnohem víc. Ale nestojí to jenom bizardních výjevech, ale i na silném příběhu: dlouhá žena Cleopatra se dozví o obřím dědictví liliputa Hanse, načež ho zpočátku jen zneužívá, aby se po svatební hostině nešťastníka zbavila. Snímek je romantickou tragédií, cirkusovou fraškou (neustále podstrkovaná otázka ohledně toho, kdo je větší zrůda) i černočernou komedií s typicky hororovým závěrem, kdy pomsta všech zúčastněných nabere na šílených otáčkách. (03.04.2012)

Obsadit v době rodícího se star-systemu do hlavních rolí holywoodské produkce fyzicky znetvořené herce, to je opravdu velká odvaha. Stejně odvážné je narušení tradiční horrového modelu, ve které jsou reprezentatnti normálnosti napadeni (nenormálním) monstrem. Přitom sám Tod Browning natočil rok před Freaks klasického Draculu, který nejen, že výše zmíněný model důsledně dodržuje, ale vlastně jej pomáhal definovat. V cirkusovém prostředí Freaks je hranice mezi monstrem a normálním hrdinou naprosto převrácena. Fyzicky znetvořená lidská monstra jsou tak daleko lidštější než řada normálních hrdinů. Freaks tedy hned dvakrát podkopávají dobový kánon - výběrem hrdinů i celkovým vyzněním příběhu. Gooble gobble, gooble gobble, we accept you, one of us! (13.04.2006)

Původně jsem chtěl dát jako většína 4*, ale za ten neuvěřitelnej konec dávám 5*. Celých 50 minut se ve filmu moc neděje(ale to neznamená že je nudný) je to spíše o psychologii zrůdiček a lidí co žijí s nima, ale posledních 20 minut je tak kulervoucích že prostě žasnu. Hlavně vynikajíc herec hrajícího toho zamilovanýho skrčka, celou dobu jsem myslel že ho hraje dětí, ale prostě jsem mu všechno sežral. Ostatní zrůdy byly ošklivé ale též jsem s nima soucítil takže jsem nevěděl komu fandit. Film doporučuju všem kdo má rád starší kousky a hlavně skandální. (28.07.2010)

Tak rozhodně to chtělo trochu odvahy a drzosti, natočit v novorozeném světovém filmovém studiu takovýto film. Rozhodně to není pouze horor. Vlastně od začátku, až po svatební hostinu, je to komedie. Komedie s hlavně fyzicky, ale i psychicky, retardovanýma cirkusákama. Pochopitelně jsou zde také zcela zdraví lidé, kteří většinou mají za svých zrůdných spolucirkusáků srandu. Legraci mají i z malého Hanse, který je ovšem malý jen vzrůstem. Jak sám o sobě tvrdí, je to normální muž, který má city a své potřeby. Jeho city a potřeby ho zaženou do spárů všehoschopné a majetku chtivé Cleopatry. Cleopatra je ovšem také dosti neopatrná a nedočkavá, a proto jí stihne osud horší než smrt, protože se zapletla se zákonem zrůd. Perfektní pohled na cirkus začátkem 20tého století. (19.04.2012)