Reklama

Reklama

Vojna a mír III: Rok 1812

  • Česko Vojna a mír III: Borodino (více)

Obsahy(1)

Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.

Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (46)

Aky 

všechny recenze uživatele

Vlastně je to skoro hodina a půl jedné bitvy. Ale natočené tak, že tahle půldruhé hodina nemá konkurenci. Nelze srovnávat scény, v nichž se přes sto tisíc statistů podřizuje vůli jednoho režiséra a vytváří giantickou historickou fresku, s ničím, co by se tomu podobalo. Vyčítat filmu zdlouhavost nebo snad nějakou dějepisnou nepřesnost, by bylo hledáním pih na tváři královny krásy. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Třetí díl mě čím dál víc utvrzuje v tom, že Bondarčukovo místo je v exteriérech, nikoli v interiérech. Než se dostaneme na bitevní pole k Borodinu, film je vážně nemastný neslaný. Dále bych řekl, že tento díl není až tak film, jako spíš dokument popisující zvyky a reálie válek. Ovšem i tak musím dát zase plné hodnocení. Právě ta "dokumentárnost" a vynikající atmosféra si jiné hodnocení nezaslouží. Byl jsem potěšen, že se dostalo zase na typickou ruskou monumentálnost - statisíce komparzistů vykouzlily neskutečný zážitek. V komentáři k prvnímu dílu jsem psal, že když porovnám válku třetí koalice (první film) s bitvou u Waterloo (stejnojmenný film), vychází mi vítězně první jmenovaný, protože je zde válka o poznání krutější. Byl jsem opravdu překvapen, že zde se tvůrci byli schopni ještě více a ještě lépe odvázat (já si ta pejorativa neodpustím). Víc asi už nedodám, přece jen, Bondarčuk je pořád stejný, pořád svůj a je to jen dobře. Jen tolik, že abych mohl dát pět hvězdiček, film musí být vážně skvělý, aby si dovolil vynechat důležitou kategorii "děj", zde v podstatě žádný není. A tento díl vážně skvělý je. 90%. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Tak konečne došlo aj na treskúcu akciu a je fakt na čo pozerať. Scény tak epické a obšírne, až človek neverí, že sa to všetko na plátne naozaj fyzicky deje. V dnešnej dobe by sa to takýmto spôsobom určite nezaplatilo. Problém je v tom, že Bondarčuk opäť točí poetickým štýlom a to trošku uberá na kráse. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

V tretej časti starý knieža Bolkonskij na smrteľnej posteli konečne vľúdne prehovorí k svojej dcére Márii, ktorú to dojme a šokuje zároveň. Motivácia tejto scény sa tu však stráca, pretože v predošlých dvoch dieloch nebol takmer vôbec vykreslený jeho negatívny postoj k nej. Predtým sa v podstate spolu ani nerozprávali, čo by z jeho strany viac-menej sedelo, ale trochu sa pozabudlo na to, že v knihe si na nej ventiloval svoje trápenia, čím jeho prísnosť miestami prechádzala až do ponižovania a trýznenia jej osoby. Preto bola jeho zmena prístupu v osudnej chvíli pre čitateľa, aj pre románovú kňažnú Máriu, veľkým zážitkom, no vo filme úplne obyčajným. Táto výhrada sa týka najmä predošlých častí, ktoré mali spomínanej scéne pripraviť pôdu. Poďme sa teda pozrieť, čo nasledovalo v Roku 1812. Prebiehala obrovská rozhodujúca bitka medzi Rusmi a napoleonským Francúzskom. Spočiatku mi vadilo, čo som si všimol už v prvej časti, že vojnové scény boli dosť statické, čím pripomínali skôr momentky z nich urobené. Kým v prípade Slavkovskej bitky túto moju obavu uchlácholil nevídaný pohľad na výpravu „so 120 000 komparzistami“, teraz som už bol rozhodnutý hodnotiť prísnejšie. Tých masových scén tu len pribudlo, no už to pre mňa nepredstavovalo žiadnu novinku, tak som ich chcel vnímať o niečo triezvejšie a kritickejšie. To našťastie nebolo v mojich silách, pretože ako bitka pokračovala, začala byť už aj kontaktná, a celkovo jedna z najhonosnejších, aké som vo filme videl. Moje nadšenie žiaľ pochoval epilóg rozprávača, ktorý chcel čiastočne prepisovať predlohu. Vraj po bitke pri Borodine, ktorú morálne vyhrali Rusi, Francúzi zutekali z Moskvy. Jej dôsledkom možno, ale priamy výsledok bol taký, že Francúzi ďalej postupovali, Rusi ustupovali, až Napoleon Moskvu obsadil. Takže to malo byť presne naopak, preto som z toho záveru rozčarovaný. Dá sa povedať, že mi jedna veta pokazila dokonalý zážitok. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Třetí díl nadupané tetralogie je zcela jistě ten nejválečnější. Pohled na bitevní pole, kde je v pohybu několik tisíc lidí je prostě pohled, který se člověku častokrát nenaskytne. Opět nechybí jednoduše řečené úvahy Tolstého, které jsou ovšem vemi silné. Opět vše doprovází úžasná hudba. Není skutečně moc co vytknout. Natočit něco takového v roce 1967 - to je prostě typické megalománské Rusko. 4* ()

Galerie (22)

Reklama

Reklama