Reklama

Reklama

Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij

  • Československo Vojna a mír I (více)

Obsahy(1)

Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.

Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (79)

classic 

všechny recenze uživatele

Sergej Bondarčuk ma OHROMIL v prvej časti Andrei Bolkonsky na plnej čiare,trefa do čierneho. Uznávam,že je Megaloman,ale keď sa pozerám na bitku pri Slavkove,tak vidím gigantické nasadenie tisícov a tisícov komparzistov bez prispenia počítačov,tak za to má u mňa veľké významne Plus... Okrem bitky sa ponúka pastva pre oči v podobe kostýmov,za čo mala padnúť nominácia? Inak tých nominácii by si tento KOLOS zaslúžil v podstate viac... Vojna a mier vnímam ako CELOK v najnáročnejšom filmovom počine môjho života,čo Oscar pre zahraničný film je slabá náplasť v tom,čo vyjadruje... ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Asi nejsilnější stránkou je podle mě casting, snad všechny postavy (možná až na Pierrovu ženu) mi dokonale sedí. A samotný Pierre, do jehož role se obsadil režisér -- na první pohled mi poklesla čelist, ale jakmile jsem se vzpamatoval, zůstávám nadšen. Četbou knihy jsem, přiznám se, poznamenán, takže onu část "Mír" narozdíl od ostatních pochválím o trošku víc než "Vojna". Přeci jen točit bitvu s půlmiliardou lidí je pro výsledný dojem snazší, než předat subtilní napětí ve vztazích. Líbí se mi, že se nejedná nijak zvlášť o interpretaci knihy, ale o prosté předvedení příběhů lidí, okolo kterých se zdejší svět točí... Včetně toho, že se vystupujícím dostane přesně toho, čeho si zaslouží. Abych nebyl odporný, s výjimkou Lízy Bolkonské. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Neni jednoduche hodnotit prvni cast tohoto monstrozniho velkofilmu. Spojeni Tolsteho predlohy, Bondarcukovy rezie a neomezeneho rozpoctu, dava tusit, ze se jedna o velky pocin, coz je tedy bez debat. I kdyz nemam, co bych vytknul, plne hodnoceni nedam, protoze me to uplne nestrhlo. Noc je jeste kratka, jdu na druhy dil... ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Románová sága Vojna a mier od Tolstého ma nadchla iba priemerne, hlavne úvod mi prišiel strašne zdĺhavý, dej sa tu ťahal ako chrípkový sopeľ. Kniha obsahuje aj siahodlhé, nezaujímavé opisy postáv, prostredia a pod. Úvodný filmový diel sa venuje hlavne tejto nudnejšej časti, ale Bondarčuk tu dokázal aj napriek scenáru stvoriť hotové umelecké, megalomanské filmové veľdielo. To najvhodnejšie slovo, ktoré mi v súvislosti s týmto snímkom chodí po rozume je nadčasovosť... nadčasovosť v mnohých ohľadoch. Aj laik si všimne mnohé inovatívne filmové prvky, ktoré vtedy neboli vôbec bežné a vlastne nie sú bežné ani dnes. Nádherná práca s kamerou, úžasná výprava a hudba, perfektní herci, bitka pri Slavkove uskutočnená v takom rozsahu a spôsobom, že sa mi od údivu hýbala sánka zo strany na stranu a mnohé ďalšie iné veci.... Viac nie je čo dodať, každý fanda historických filmov si tu príde na svoje. Jeden z mála príkladov, kde film je lepší ako kniha. 85/100 ()

faana21 

všechny recenze uživatele

Megalomanské až běda. Rusáci byli vždy takoví. Ve Vojně a míru je to v pořádku. Ale ta bída. Nepamatuju se, kdy jsem si jeden film musel dát nadvakrát a navíc tu druhou část místama valit rychlostí 1,5x... taková to byla bída. Jsem tu sice černá ovce, ale nemohu si pomoci. Ta do očí bijící neurvalá teatrálnost zabíjela veškerou pochutinu tohoto velkolepého díla. Těšil jsem se na čtyř-noční projekci, ale vzdám to hned po prvním tažení. Achjo. Číst Tolstého byla slast, vidět toto filmové zpracování bolest. Jak píše kolega LIMA, je fantazie točit se 120.000 komparsisty, ale k čemu to když se divák fáňa nudí? Slavkov byl odfláknut až hanba a vše ostatní odkráglovala pro mě nepochopitelná teatrálnost a nepřirozené hraní herců. Tečka. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (11)

  • Ve skutečnosti zde v armádách Napoleona a Kutuzova proti sobě bojovalo skoro čtvrt milionu vojáků. 120 000 komparzistů, použitých pro tuto scénu tedy k původnímu historickému údaji nemá až tak daleko. (Pradlík)
  • Režisér filmu Bondarčuk zapojil do šitia kostýmov Štátny plánovací výbor ZSSR a Ministerstvo ľahkého priemyslu ZSSR. (Arsenal83)
  • Jedným zo „sponzorov“ filmu bolo Ministerstvo obrany ZSSR, ktoré poskytlo filmovému štábu kone a celé vojenské jednotky. Počas prác na filme sa vytvoril samostatný kinematografický jazdecký pluk v počte asi 1500 jazdcov, ktorý bol následne úspešne použitý v mnohých ďalších sovietskych filmoch. (Arsenal83)

Související novinky

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

11.11.2009

Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (více)

Reklama

Reklama