Two Witches

Za mě určitě nadprůměrný, čarodějnický Horor a musím souhlasit, nebude to pro každého. První příběh, mě moc nezaujal, no závěr byl ale silný. Za to ten druhý, s Mashou, byl o dost lepší. Oba ty příběhy se pak sejdou, což bylo fajn. Je to kvalitně natočený, bylo to občas příjemně strašidelný (hlavně v té druhé části), dojde i na pár nechuťáren, za co hvězda dolů u mě, tak za casting, téměř každý, tu na mě působil strašně nesympaticky. Každopádně, po delší době, jsem si nandal něco na téma čarodějnictví a byl to příjemný, Hororový zážitek. Klobouk dolů, před režisérem, který se na filmu podílel, nejvíc jak mohl a jako debut, je to více než dobré. Zvědavý na dvojku. (85. hodnocení) (31.01.2023)

Rozhodně nemůžu říct, že by se mi to líbilo či že by se jednalo o "zábavnej" horror, ne. Je to strašně nepříjemný a i když to může znít úsměvně, jakési opravdové zlo je cítit protkané celým snímkem a proto hodnotím tak vysoko, i když bych klidně mohl dát 1-2 hvězdy ale v žádném případě by nebyly z důvodu nějaké nudy či pocitu, že se dívám na nějakou blbost či frašku. Zvláštní typ tyhle snímky, znovu si to teda už nepustím. 7.5/10 (20.11.2022)

Jakožto zdejší (ne)hororový expert ze Slovenska, (toho skutočného a jediného, československého, všetci dobre poznáme), predikuji Pierru Tsigaridisovi veľký kokot, a nie - zářnou budoucnost. Že je to snaživé a že pár scén nie je vyslovene márnych, ešte nerobí z hororu hororom s hodnotami. "Two Witches" je vyskladaný na hereckých výkonoch asi tak vhodných postáv, že ešte aj reklama na Mc Donald by s tými popretláčanými, rodinnými pozbierancami vyhrala Oscara. Obyčajný divák nad týmto mávne rukou. Hororový požierač všetkého sa 2-3 krát pošpára v nose, pričom musíte byť naozaj nadšenec, aby ste z toho čo snímok ponúka, aspoň čo to docenili, pričom kryštálovo čistý obraz ako zo Xiamomi, tomu tiež príliš neprospieva. (30.10.2022)

Z tohoto hororu jsem si odnesl rozporuplné pocity; na jednu stranu jsem byl spokojeným divákem, který se po čase dostal k filmu, v němž se tvůrci postarali o kvalitní atmosféru namísto toho, aby jen vybrali partu středoškoláků, kteří by pak byli odživotňováni v daném čase a prostoru, na druhou stranu mě zklamalo použití nadměrného množství lekaček v první povídce. Ty byly tak časté, že by se u nich dalo hrát "Napij se, když přijde lekačka". Myslím, že druhou (a podle mě) lepší část snímku by už vidělo jen nemnoho diváků s mocnou výdrží. Kromě lekaček mě štvaly i halucinační stavy, které už zamořují nejen filmy a seriály ale i videohry (třeba série Far Cry je jich plná). Ale jak už jsem psal výše, druhá povídka už byla z jiného soudku a mně osobně se zdála být mnohem zajímavější. Ve výsledku určitě nešlo o ztracený čas, jak to, bohužel, u filmů s hororovým obsahem často bývá. / Poučení: Čarodějnici poznáš podle toho, že konzumuje jablka podivně nepříjemným způsobem. (06.01.2023)

Jakožto zdejší hororový expert predikuji Pierru Tsigaridisovi zářnou budoucnost. Jeho spektakulární debut, ve kterém dovedně kombinuje prvky žánru a autorského filmu, patří k tomu nejlepšímu, co hororový žánr v minulém roce nabídl. Snímek se člení na dvě, výrazovými prostředky relativně autonomní, byť obsahově volně propletené, kapitoly. Zatímco hutná atmosféra té první nikoho nenechává na pochybách o tom, že stará čarodějnice svou mocí dočista opanovala celý prostor, v druhé kapitole jde především o nejistotu, rozpaky a diskomfort, které novicka Masha vzbuzuje obsahem svých slov. Režisér Tsigaridis obratně lavíruje mezi hororovými subžánry a opírá se o vycizelovanou audiovizuální stránku, na které je patrná inspirace italskými horory z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let (např. Fulciho L'aldilà či Argentova Suspiria a její nedávný remake). Tsigaridis se jako rozený autor postavil i za kameru, kde si pohrává s úhly snímání, těkáním, hloubkou ostrosti, subjektivní perspektivou či se fetišisticky vyžívá v detailech obličejů. K dotváření atmosféry však využívá i modernější postupy v podobě nebývale efektních zrychlených záběrů a prudkých střihů. Za zmínku stojí i vynikající herecké výkony, zvláště pak Rebekah Kennedy a její obdivuhodná mimická gymnastika. Drobnější výtku směřuji k otravným postavám Melissy a Dustina, tu výraznější ke zcela zbytečnému flashbacku z úvodu druhé kapitoly, kterým režisér naznačuje, že nemá důvěru v inteligenci svého publika. I přesto si snímek Two Witches plným právem zaslouží čtyři silnější hvězdy. (16.10.2022)