The Revolt of Toys
Hudba:
Julius KalašObsahy(1)
Český krátký loutkový film, do něhož je úspěšně včleněna část hraná herci. Do hračkářovy dílny vtrhne gestapák a chce zatknout majitele. Ten nečeká a uprchne. Hračky se proti nevítanému hostu, který je ze zlosti nad neúspěchem surově ničí, vzbouří a vyhlásí mu boj. Jejich společnému postupu a vynalézavosti, která je lepší zbraní než gestapákův revolver, se podaří přimět tupého nacistického surovce k útěku. Vedle vtipného groteskního děje přináší tento loutkový film zlínské výrobní skupiny i dobrou tendenci, jejíž vyjádření na konkrétním ději je srozumitelné i pro nejmenší diváky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (45)
Tak tenhle film jsem viděl tak před čtyřiceti lety jako malé dítě a dokáži si vzpomenout na převážnou většinu jeho děje! A co navíc, snad poprvé při jeho sledování můj malý dětský mozeček vyprodukoval úvahu ve smyslu: "To je nádhera, tohle bude asi filmové umění...". Možná mě tenhle krátkometrážní snímek ovlivnil takovým způsobem, že si to ani nedokáži představit. Na svou dobu neskutečně moderní a převratné! ()
Zřejmě nejlepší z animovaných filmů Hermíny Týrlové, což už je samo o sobě záruka vysoké kvality. Jak si žádala poválečná doba, snímek vyniká svou angažovaností, tady je ovšem funkční, jelikož reflektuje období Protektorátu a namířena je proti německým okupantům. Vzpoura hraček proti příslušníku Gestapa, který chce zatknout českého řezbáře a výrobce hraček (který se sám dopouští vzpoury, jelikož vyřezal figurku karikující samotného Führera), je úžasnou a obdivuhodnou revoltou ducha a symbolizuje to nejlepší z druhého československého odboje (po hříchu toho nebylo zrovna moc, Benešidíky za naplánovaný a realizovaný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha...). Výjimečná poválečná atmosféra je ze snímku hodně cítit. Formálně překvapí hodně progresivní propojení hraného a animovaného filmu, loutky i animace jsou typicky ,,týrlovské" a celý film symbolický - i hračky poznají a odsuzují zlo a bezpráví... Vyjímečný dětský pololoutkový protifašistický film, který se může směle měřit s podobně laděnými snímky z dílny Walta Disneyho - kupříkladu legendární Der Fuehrer's Face z roku 1942... ()
Vzpoura hraček je legendární groteskou plastické symbiózy hraného filmu s loutkovým. Účty krutosti válečného běsnění je moudřejší vystavovat se šarmantním nadhledem, což velkolepé galapředstavení fantazie Hermíny Týrlové (za režisérské spolupráce Františka Sádka) dokonale naplňuje. Výsměch poraženému světovému nepříteli je tu zdrojem všeobecné úlevy, Eduard Linkers byl ideálním představitelem všehoschopného úlisného nacisty a Jindřich Láznička se uzdravil svou úlohou hračkářského mistra Josefa Hoblíka. Zlo musí být po zásluze potrestáno a je celkem jedno, zda-li ty způsoby evokují něco hrdinského, nebo se dopřává prostor pro uličnickou duši hravé Hermíniny podstaty. Choreografická souhra prastarých a již dávno zapomenutých hraček je úchvatná, míra potrestání se nestává vulgaritou, ale vyznačuje se důvtipem, rozverností a radostí ze života. Rozkošné to pobavení při záslužném potrestání nacistické zlovůle. ()
Slídivá kontrola zatemnění ! Tvůrčí atmosféra několika málo poválečných let (pro mě dýchající třeba ještě z filmů 13.revír, Hostinec U Kamenneho stolu, Předtucha, Divá Bára, Rodinné trampoty oficiála Tříšky a z Čapkových adaptací), námět (viz Karlos80), dynamická loutková animace a v neposlední řadě vše stmelující vynikající ♫ hudba Julia Kalaše. ()
Hodně krátké a svým způsobem geniální. Oslovila mě nejen myšlenka, ale i zajímavá kombinace hraného, animovaného a loutkového filmu. Vynikající nápad i provedení. Eduard Linkers mi ve své jedinečné kreaci připomněl o rok mladší film Nikdo nic neví, ve kterém sehrál prakticky stejnou roli a na který jsem se brzy po skončení Vzpoury hraček musel znovu podívat :o) ()
Galerie (5)
Photo © Malavida
Reklama