Vzpoura hraček

Česk(oslovensk)á loutkohra byla vždycky na hodně dobré úrovni a Hermína Týrlová patřila vždycky k její špičce. Na tenhle krátký film jsem úplně náhodou narazil (škoda že) až dnes ráno. Prostě jsem zapl telku a zrovna to dávali. Mohl jsem se, vzhledem k roku výroby a lehce tehdy tendenční tématice, klidně ušklíbat, ale rychle by mě to přešlo. Ta loutkohra, veškeré triky, jsou jednoduše perfektní. Výborná práce, která mě hned pohltila a k mému překvapení mého dvouletého syna taky. Jsem rád, že jsem to viděl, i když s asi dost velkým zpožděním. Krásná práce. (03.11.2011)

Tak tenhle film jsem viděl tak před čtyřiceti lety jako malé dítě a dokáži si vzpomenout na převážnou většinu jeho děje! A co navíc, snad poprvé při jeho sledování můj malý dětský mozeček vyprodukoval úvahu ve smyslu: "To je nádhera, tohle bude asi filmové umění...". Možná mě tenhle krátkometrážní snímek ovlivnil takovým způsobem, že si to ani nedokáži představit. Na svou dobu neskutečně moderní a převratné! (03.05.2006)

Opět nadčasové dílko. Paní Týrlová, Trnka a K.Zeman pro mě byli výtvarníci, kteří mě v 60. a 70. letech hodně dali. Jejich filmy jsme "žrali" a jsem moc ráda, že se díla těchto velikánů české animace a loutkářství uchovala a s trochou vysvětlení mohou stále něco dávat i současné mladé generaci. U paní Týrlové jsem obdivovala velkou romantiku a něžnost u některých animací. Vzpoura hraček byla na tehdejší dobu originální a akční, ovlivněná druhou světovou válkou, ale pro děti velmi srozumitelná. (01.01.2014)

Hraná a loutková groteska z období protektoriátu asi nejlepší a nejslavnější počin této významné české animátorky. Výrobce dřevěných hraček Jindřich Láznička vyřeže karikaturu Hitlera. Gestapák Eduard Linkers chce zakročit a vnikne do opuštěné dílny kde ho čeká nemilé překvapení v podobě oživlých hraček které agresivního vetřelce zesměšní a vyženou. Autorka sklidila značný úspěch s tímto snímečkem na mezinárodních festivalech a to v Benátkách a v Bruselu. Už námět k tomuto filmu položily filmový rutinéři a to Elmar Klos, Bořivoj Zeman a L. Toman a to mluví samo za sebe. Jinak Eduard Linkers jak už napsal Ej Hlemýžd hrál ještě tedy ve filmu Nikdo nic neví ve kterém vytvořil asi svou největší roli a kde podal skoro podobný výkon a tam zase šel na oplátku po herci Filipovském a Marvanovi. Zemřel snad tuším v roce 2004...? A viděl jsem ho ještě navíc ve filmu Krakatit, naposledy ho mohli diváci tady u nás shlédnout v roce 1949 a to ve filmu Soudný den. Za svou kariéru natočil, nebo se podílel ještě celkem, krom tedy Vzpoury hraček, Krakatitu a Soudného dnu na dalších 10 filmech. (10.06.2006)

Zřejmě nejlepší z animovaných filmů Hermíny Týrlové, což už je samo o sobě záruka vysoké kvality. Jak si žádala poválečná doba, snímek vyniká svou angažovaností, tady je ovšem funkční, jelikož reflektuje období Protektorátu a namířena je proti německým okupantům. Vzpoura hraček proti příslušníku Gestapa, který chce zatknout českého řezbáře a výrobce hraček (který se sám dopouští vzpoury, jelikož vyřezal figurku karikující samotného Führera), je úžasnou a obdivuhodnou revoltou ducha a symbolizuje to nejlepší z druhého československého odboje (po hříchu toho nebylo zrovna moc, Benešidíky za naplánovaný a realizovaný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha...). Výjimečná poválečná atmosféra je ze snímku hodně cítit. Formálně překvapí hodně progresivní propojení hraného a animovaného filmu, loutky i animace jsou typicky ,,týrlovské" a celý film symbolický - i hračky poznají a odsuzují zlo a bezpráví... Vyjímečný dětský pololoutkový protifašistický film, který se může směle měřit s podobně laděnými snímky z dílny Walta Disneyho - kupříkladu legendární Der Fuehrer's Face z roku 1942... (03.09.2008)