Obsahy(1)
Ve stínu první světové války přišla jedna z nejstrašnějších epidemií v dějinách lidstva. I v novém samostatném Československu umírali lidé po tisících. Nemoc stíhala všechny generace, nevyhnula se ani spisovateli Franzi Kafkovi. Dokumentární portrét jedné katastrofy pohledem přeživších, svědků, odborníků i bohatého archivního materiálu... Léto roku 1918, už čtvrtý rok zuří krvavá válka. O život přišly miliony lidí, v Haliči, na Soči a na západní frontě. Navíc se šíří fáma o záhadné nemoci, která poutá na lůžko s vysokou horečkou a prudkými bolestmi i ty nejzdatnější vojáky. Nad zákopy se již valí mlhy nadcházejícího podzimu, když chřipka zaútočí podruhé. Tentokrát ukáže, svou smrtelnou tvář. Nejen v polních nemocnicích sténají stovky umírajících, lapají po dechu, dusí se křečovitým kašlem. Chřipka si vybírá oběti v několika vlnách až do roku 1920. Nejprve je jich šest milionů, dvanáct, dvacet, padesát, ne-li dokonce sto po celé zeměkouli. Znepokojivá otázka zní – jak jsme mohli na miliony oběti takzvané španělské chřipky zapomenout a zříct se tak možnosti vzít si z tehdejšího utrpení poučení? Dokumentární film o největší pandemii v dějinách lidstva spolu s pohledem věhlasného spisovatele Franze Kafky, který se sám chřipkou nakazil. Součástí příběhu jsou animace vycházející z autentických výpovědí lidí, jejichž příbuzní pandemii zažili. Film je chronologicky vyprávěným příběhem této velké pandemie na území bývalého Rakousko-Uherska, kterou autoři zasazují do současného kontextu a vyvozují z něj důsledky pro dnešní dobu. Téma je společensky významné, neboť i přes dnešní obrovský pokrok medicíny, vědci stále neznají mnoho klíčových informací o virech, které jsou schopny neustále mutovat a ohrožovat společnost. Film představuje průběh chřipky, její různé vlny, klinický obraz obávaných zápalů plic, stejně tak jako osudy známých osobností, které patří k milionům umírajících: Egon Schiele, Bohumil Kubišta, Guillaume Apollinaire a další. Tento příběh vrhá zcela jiné světlo na konec první světové války, který máme spojený jen se vznikem republiky a klade možná i dnes v České republice aktuální a polemickou otázku, zda politické, i když převratné události, nejsou méně důležité než smrt tisíců lidí. Jaké priority má mít společnost v časech epidemie? (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Sto let stará pandemie, o které se toho až překvapivě moc neví, si říká o připomenutí. Hrané scény se sice snažily zahnat nadvládu mluvících hlav, ale pak to zase vypadalo jako dokument o Franzi Kafkovi. Lépe dopadlo využití animací Martina Kukala, které jsou samy o sobě dost působivé. Ale hodnotím vysoko, protože tento dokument je přece jen názornější než googlení informací na internetu. A řekl bych, že je v rámci našich poměrů přinejmenším nadprůměrný. ()
Moc hezký dokument, který inteligentní a racionálně smýšlející lidi utvrdil konkrétními fakty o tom, jak je ÚPLNĚ mimo nějaké "tvrdé" srovnání s covidem, jehož "síla" byla oproti španělské chřipce velmi, ale velmi vtipná. Mrzí mě jen v závěru ta, jakási potřeba, dávat do souvislosti covid, který ve srovnání se španělskou chřipkou nezasloužil vůbec žádnou pozornost. Na závěr fakta v číslech: Oběti španělské chřipky v českých zemích - 7.000 (jaro/léto 1918), 40.000 (podzim 1918), 8.000 (1919), 15.000 (1920 - koncem tohoto roku epidemie odezněla), celkem asi 70.000 obětí napříč všemi věkovými skupinami (max +10.000; tehdy ty statistiky logicky neměly takovou přesnost, jako dnes). Celosvětově asi 100.000.000. Oběti covidu v ČR - asi 42.800 z toho 90% lidí 65+ (asi 0,40% naší populace). Celosvětově asi 6.882.330 (asi 0,09% celosvětové populace). Ekonomické důsledky všech covidových opatření (jelikož všichni zapomněli, že náš život, kterému se dá říkat život, ne přežívání, je založen na ekonomice) jsou nedozírné a TVRDĚ je pociťujeme všichni, na celé naší planetě a ještě dlouho budeme. PS: Všechna čísla jsou z oficiálních statistik, ne z nějakých aeronetů apod. ()
Dobrý dokument ohľadom španielskej chrípky v našich krajinách, dobré zakomponovanie Franza Kafku a dobových výpovedí spred sto rokov, ale tá angažovanosť ma teda dojala. Nanešťastie z dokumentu strašne cítiť, ako chcú z toho urobiť paralelu s koronou a na konci to vlastne ten ušatý, plešatý človek, vraj nejaký odborník, vlastne aj potvrdzuje. Ja len, že tým sa dokument úplne hodnotovo prepadol a protirečí si - veď hovorí, že na španielsku chrípku zomrelo asi 100 miliónov ľudí za dva roky, nakazila sa tretina populácie sveta a zomrel každý piaty až každý desiaty človek. A to určite do štatistík nezahŕňali obete, ktoré zrazil autobus, alebo samovrahov. Takže paralela s koronou je maximálne zo sféry sci-fi. ()
Na Pandemii Španělské chřipky je z historického hlediska zajímavé třeba to, že řada věcí se i více než sto letech opakuje. Lidé, ač žijící v jiném státě, jiné společnosti, mající k dispozici jiné prostředky a moderní informační kanály, se chovají de facto stejně. Druhá stránka mince je, že pokud odpovědní lidé ve vedení státu jsou schopni zabránit šíření epidemie efektivně a ne jen líbivými kroky, pak to má nějaký smysl. Vymyslet roušky na obličej je jedna věc, ale ty se také nedají nosit dva roky v kuse. Pravda také je, že o chřipce jako takové se v kontextu historických souvislostí moc nemluví, takže tento komplexní dokument je z tohoto pohledu nesmírně zajímavý jak informacemi, tak archivními materiály. ()
Velice poutavě zpracovaný dokument o celosvětové pandemii španělské chřipky, který se z velké části věnuje situaci na území bývalého Rakousko-Uherska. Zaujaly mě zdařilé animace, jež působivě dotvořily tehdejší děsivé události. Dokonce i hrané pasáže věnované spisovateli Franzi Kafkovi skvěle zapadly do celkového konceptu... Nejvíce mi ovšem dalo zabrat zjištění, že na rozdíl od většiny jiných národů byli Češi odpírači roušek už v roce 1918. V dnešní době covidové jde především o znak sobectví, ale co je k tomu vedlo tenkrát, to si neumím dost dobře vysvětlit. Chtěla bych věřit, že se lidstvo ze svých chyb poučí. V tomto ohledu jsem však hodně skeptická. Ať už se to týká pandemie nebo jakékoliv jiné katastrofy, připadá mi, že jsme zkrátka nepoučitelní. (85%) ()
Reklama