Augustín Kubán

„První etapa evakuace provedena!“

Hlasem Mirko Musila takto oznamuje svému pánu, hraběti Gorcovi (Miloš Kopecký), proradný sluha a vrah Zutro zvaný Tóma Hluchoněmec, představovaný slovenským hercem Augustínem Kubáňem, v Lipského parodii na romány Julese Verna TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH (1981). Onou evakuací však myslel vyhozený hornický vlak se spolupracovníky profesora Orfanika (Rudolf Hrušínský), který je rovněž baronův sluha. Zejména u českých diváků je tato Kubáňova postava nejznámější.

Narodil se 4. července 1921 v Ostrově u Piešťan do početné rodiny mlynáře. Než se začal věnovat hereckému řemeslu vystřídal řadu různých zaměstnání a profesí. Nakonec se však přeci jenom stal profesionálním hercem. Dostal se do Slovenského lidového uměleckého kolektivu v Piešťanech (1950 až 1951) a nakonec do operního souboru Státního divadla v Košicích (1951 – 1985).

Kubáň byl opravdu nevšední herecký typ. Jeho vysoká hubená postava, holohlavá hlava, ostrá brada, pronikavý výraz i pohled a neuvěřitelně démonická, zvláštní a velmi výrazná tvář se hned napoprvé a navždy vryla divákům do paměti. Tato fyziognomie vynikla zejména na filmovém plátně, kde byl českými a slovenskými režiséry vyhledávaným představitelem většinou menších němých záporných rolí.

Na stříbrné plátno ho poprvé přivedl režisér Juraj Jakubisko (který ho později obsadil ještě do několika filmů) v postavách bílého husara a Smrti v dramatu ZBĚHOVÉ A POUTNÍCI (1968).

Dále sehrával menší, ale velmi výrazné, role ve slovenských filmech: námořník v Jakubiskově filmu VTÁČKOVIA, SIROTY A BLÁZNI (1969), člen kolegia v tragikomedii GÉNIUS (1969) Štefana Uhra, strážník v Režuchově pohádce ZLOČIN SLEČNY BACILPÝŠKY (1970), kat v historickém ROZSUDKU (1970) Ferencze Kósy, pošťák v DOVIDENIA V PEKLE, PRIATELIA (1970) Juraje Jakubiska, Truchan v Havettově romantickém filmu ĽALIE POĽNÉ (1972), čert ve Schmidtově SIROTECH (1974) či blázen Gagoš v dalším Jakubiskově filmu TISÍCROČNÁ VČELA (1983).

Zanedlouho si ho také všimli čeští filmaři, a přes první postavu zlatokopa Joa v krátkometrážním westernu POSLEDNÍ VÝSTŘEL DAVIDA SANDELA (1971) Zdeňka Sirového, se dostal k rolím člena popravčí čety ve Vávrově druhém díle SOKOLOVO (1974) a Mendeho v závěrečné části OSVOBOZENÍ PRAHY (1976) jedné z jeho trilogií, zrádného banderovce „Lysého“ ve Vláčilově dramatu STÍNY HORKÉHO LÉTA (1977), pračlověka Koktu v dobrodružném Schmidtově snímku NA VELIKÉ ŘECE (1977), převozníka do záhrobí v hororové pohádce DEVÁTÉ SRDCE (1979) režiséra Juraje Herze, maďarského četníka v Krejčíkově životopisném filmu BOŽSKÁ EMA (1979) a nabíječe Bindeho v Matějkově snímku SVÍTALO CELOU NOC (1980), již zmíněného sluhu Zutra v Lipského parodii TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH (1981) a kata v historickém dramatu POSLEDNÍ PROPADNE PEKLU (1982) Ludvíka Ráži.

S českými diváky se Kubáň rozloučil malou roličkou herce v „Labyrintu světa“ ve Vávrově životopisném snímku o „Učiteli národů“ PUTOVÁNÍ JANA AMOSE (1983). Byl rovněž využíván cizími produkcemi (např. bulharsko – maďarsko – polský film SNĚHOVÉ MRAKY / HÓSZAKADÁS).

Výjimečně se exponoval také v rozhlase a ve slovenské i české televizi (inscenace RAJSKÝ PLYN a DIES IRAE a také seriály ZAPRÁŠENÉ HISTÓRIE EMA BOHÚŇA Jozefa Zachara a Vorlíčkova ARABELA).

Augustín Kubáň, jeden z nejzvláštnějších slovenských herců, zemřel 30. prosince 1986 v Košicích ve věku šedesáti pěti let. Jeho nejčastější režisér Juraj Jakubisko o něm kdysi prohlásil:

„…Augusta Kubáň bol napriek svojmu vzhľadu mierny a milý člověk. Bol ale nesmierne pracovitý a obetavý. Neviem si predstaviť herce dnešnej doby, ktorý by vydržal všetko, čo som mu počas nakrúcania so mnou pripravil – od ponárania se do ľadovej vody, keď bol vonku mráz, až po skutočne horúce strely zo skutočných braní, ktoré vybuchovali okolo neho, pretože pyrotechnika v tom čase bola v plienkach a používala se skutočná munícia…"

Jaroslav "krib" Lopour