Johnnie To

"Nerad následuji nějaké ´trendy´ - Chci dělat jenom to, co chci dělat já. Nezajímám se o současné směry...”

V roce 1996 založil Johnny To s kolegou Wai Ka-Faiem produkční společnost Milkyway Image Ltd. a v rámci bývalé britské kolonie ho dnes už můžeme považovat za instituci (”Jerry Bruckheimer Hong Kongu”). Často pracuje se stejnou skupinou herců – mj. Simon Yam, Suet Lam, Andy Lau - scénáristů a kameramanů a ve svých filmech se hodně zaobírá tématy přátelství, osudu a proměny hongkongské společnosti. Vzhledem ke schopnosti střídat mezi jednotlivými projekty náladu a žánr, se o něm často mluví jako o režisérovi "mnoha tváří a chameleónovi". Nicméně zdá se, že To má svůj konzistentní styl, který zahrnuje směs potlačovaného realismu a sociálních postřehů s vysoce stylizovanými vizuálními a akčními prvky.

Západnímu publiku se při vyslovení jeho jména nejčastěji asi vybaví akční krimi. Johnny (Johnnie) To Kei-Fung začínal jako sedmnáctiletý poslíček u hongkongského televizního studia TVB, ve kterém se propracoval až do funkce výkonného producenta a režiséra (1973). V roce 1978 natočil svůj první film uvedený v kinech a pokračoval v televizní práci. Koncem 80. let spatřily světlo světa jedny z jeho největších trháků: v roce 1988 spolurežíroval svůj první (a úspěšný) akční film THE BIG HEAT (Cheng shi te jing), THE EIGHTH HAPPINESS (1988) se stal v Hong Kongu kasovně nejúspěšnějším filmem roku a podobně se vedlo i dramatu ALL ABOUT AH-LONG (1989), oba s Chow Yun-Fatem.

Do jeho tvůrčího záběru patří krimi RUNNING OUT OF TIME (1999, Aau chin) a THE MISSION (1999, Cheong feng), romance jako LOVING YOU (1995, Wu wei shen tan) nebo NEEDING YOU (2000, Goo laam gwa lui), komedie LOVE ON A DIET (2001, Shôshen nan´nu) nebo LOVE FOR ALL SEASONS (2003, Baak nin hiu gap). V roce 2003 natočil thriller-noir PTU (2003) a kulturisticko-tanečně-vizionářský RUNNING ON KARMA (2003, Daai chek liu). Oba sklidily úspěch na Filmovém festivalu v Hong Kongu. Tento rok považuje To za důležitý, neboť se tehdy v produkční společnosti rozhodli posunout jiným směrem. (“Naším cílem je rovnováha mezi filmy, které se líbí nám a těmi, které chce vidět publikum.” - “Budoucnost hongkongského filmu leži v pevninské Číně.”)

Následovaly snímky BREAKING NEWS (2004, Dai si gein) a THROW DOWN (2004, Yau doh lung fu bong), potom mafiánské ELECTION (2005, Hak she wui – česky Volba) a pokračování ELECTION 2 (2006, Hak se wui yi wo wai kwai). Poslední dvojice si získala mezinárodní ohlas a byla dokonce srovnávána s Coppolovým ”Kmotrem” (“... Říkal jsem svému štábu, aby si v žádném směru nebral za vzor kmotrovskou trilogii ani žádnou jinou gangsterku. Říkal jsem jim, že chci vytvořit skutečný hongkongský gangsterský film.”)

To, který točí pro ”většinového” diváka, si postupně získal velice dobré jméno u anglojazyčné filmové kritiky. V roce 2008 o něm napsali, že ”režíroval jedny z nejlepších filmů posledních dvou dekád... jeho filmy jsou vzrušující (nikdy však přesycené), inteligentní (nikdy však odtažité) a navíc plné citu.” Nebo rok předtím: "...stejně jako řada jiných velkých tvůrců - Howard Hawks, John Ford, Raoul Walsh... Johnny To tvoří filmy, které jsou jednak komerčně úspěšné, jednak oživované mocnou uměleckou vizí.” ELECTION byl podle Quentina Tarantina "nejlepším filmem roku”.

THROW DOWN byl mimosoutěžně uveden na Benátském filmovém festivale 2004; EXILED (Fong juk) se tamtéž účastnil soutěžní přehlídky v roce 2006; MAD DETECTIVE (Sun taam) o rok později. Pět Toových snímků se představilo v Cannes: BREAKING NEWS, ELECTION, ELECTION 2, TRIANGLE (Tie saam gok) a VENGEANCE - druhý a poslední z této pětice bojoval o Zlatou palmu v roce 2005 respektive v roce 2009, ve kterém Toovi francouzský ministr kultury udělil Řád umění a literatury. Na Berlínském festivale v roce 2008 byla v rámci soutěže uvedena jeho akční komedie SPARROW (Man Jeuk). V Severní Americe se s jeho filmy měli možnost opakovaně seznámit návštěvníci filmového festivalu v kanadském Torontu.

"Myslím si, že ten zájem o vrahy, a je jedno do kterého místa na světě si je zasadíme, neukazuje ve skutečnosti celou pravdu. Hong Kong má opravdu hodně ´zabijáckých filmů´... postava zabijáka nám obvykle slouží k vyprávění velmi svérázného příběhu – může to být příběh o lásce, přátelství nebo nějakém hrdinství... Hodně se samozřejmě podobají filmům o bojovém umění a v Hong Kongu byl vždy hlavním žánrem právě tento druh filmů. ´Zabijácký film´ do určité míry používá jako kostru právě bojová umění. Možná je to dobré vysvětlení, možná není. Když však vyprávíme nějaký příběh skrze osudy vraha, můžeme do něj alespoň přidat nějaké bojové sekvence. Tak vás potom, obecně řečeno, žánr nutí ve filmu k nějaké akci a pohybu... “

Marek "džanik" Janík