André Falcon

Profesní dráha francouzského herce André Falcona se dá rozdělit na dvě období – zprvu byl řadu let přední osobností nejslavnějšího divadla Comédie Française, druhou část tvoří jeho výraznější participace ve filmu a televizi. Narodil se v Lyonu a herectví vystudoval na pařížské konzervatoři, kde zaujal již svým absolventským představením a s první cenou v oboru komedie byl okamžitě angažován do Comédie Française, první ostruhy mezitím ale získal v Théâtre de Montparnasse, kde se objevil v Shakespearově Zkrocení zlé ženy. Se scénou Comédie Française zůstal spjat dvacet let (1946-1966) a zvláště v počátku patřil k nejmladším osobnostem hereckého souboru. Hned ale začal dostávat velké herecké příležitosti a vzhledem k repertoárovému zaměření nejslavnější francouzské scény hrál především ve francouzské klasice významných autorů jako byli Racine, Corneille nebo Molière. Výčet práce André Falcona na jevišti Comédie Française je přehlídkou největších postav světového dramatického repertoáru, hrál mimo jiné Romea, Ruy Blase a řadu dalších titulních rolí.

Vytížení v Comédie Française a láska k divadlu vedla k tomu, že filmografie André Falcona z doby jeho počátků je velmi chudá. Do konce padesátých let se objevil v jediném filmu, poměrně velkou rolí mladého Ludvíka XIV. se divákům představil v adaptaci Dumasova románu VIKOMT DE BRAGELONNE (Il visconti di Bragelonne, 1954). Častěji – ovšem jen v menších rolích – se začal před kamerou objevovat po roce 1966, kdy opustil stálé angažmá v Comédie Française (od roku 1967 byl jejím čestným členem). Teprve v roce 1967 hrál poprvé v televizi v adaptaci Pirandelliho divadelní hry HENRI IV. (1967), v níž vystupoval do roku 1970 i v několika pařížských divadlech.

Ve sféře filmu byl André Falcon poprvé pro větší roli osloven Françoisem Truffautem a hrál šéfa detektivní agentury ve filmu UKRADENÉ POLIBKY (Baisers volés, 1968). Vzhledem k omezení aktivit v divadle mohl Falcon v následujících letech přijímat další nabídky k filmování a jestliže dosud hrál jen minimálně, v dekádě let sedmdesátých rozšířil svou filmografii o více než třicet titulů. Spolupracoval s nejslavnějšími režisérskými osobnostmi (Costa-Gavras, Claude Lelouch, Jacques Demy, Henri Verneuil, Georges Lautner), jeho doménou se staly výrazné vedlejší role převážně v kriminálních nebo justičních dramatech. Vidět jsme jej mohli po boku Annie Girardot ve filmech NENÍ KOUŘE BEZ OHNĚ (Il n'y a pas de fumée sans feu, 1973) nebo NEJCENNĚJŠÍ CO MÁM (Docteur Françoise Gailland, 1975), v roce 1974 hrál ve dvou filmech s Alainem Delonem (LEDOVÁ ŇADRA – Les seins de glace; BORSALINO A SPOL. – Borsalino et cie). Jen výjimečně se André Falcon objevil v komediálním žánru, připomeňme alespoň postavu ministra ve filmu DOBRODRUŽSTVÍ RABÍNA JÁKOBA (Les aventures de Rabbi Jacob, 1973).

Výraznou podobu nabyla i Falconova spolupráce s televizí, kde v průběhu 70. a 80. let natočil bezmála sedmdesát televizních filmů, inscenací a seriálů, v osmdesátých letech se nakonec práce pro televizi stala dominující a ve filmu se prakticky přestal vyskytovat. Z pozdější doby pocházejí kriminální seriály, které byly uvedeny i v našich televizích, poslední filmovou roli odehrál v romantickém příběhu ODVAHA MILOVAT (Le courage ďaimer, 2005).

André Falcon poslední léta trpěl špatným zdravotním stavem a po dlouhé nemoci zemřel v jedné z pařížských nemocnic 22. července 2009 ve věku 84 let. Pohřben je na slavém hřbitově Montparnasse v centru Paříže.

Pavel "argenson" Vlach