Jiřina Třebická

Jiřina Třebická se narodila 1. listopadu 1930 v Praze jako Jiřina Procházková. V sedmnácti letech začínala jako tanečnice na oblastních divadlech v Mostě (1947 – 1948) a Ostravě (1948 – 1953). Poté přešla k činohernímu oboru v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1953 – 1965) a s Janem Kačerem se stala přední členkou Činoherního klubu v Praze (1965 – květen 1993). Na prkna Činoherního klubu se vrátila naposledy roku 2000. Třebická byla citově a citlivě charakterní herečkou využívající ironii, poezii, nadsázku a grotesknost (přesně v zásadách Činoherního klubu, kde spolupracovala s řadou režisérů).

Svůj existencionální pohled na svět, humor, niterný prožitek uvedla i v divadelních hrách „Krejcarová opera“ (Peachumová), „Cesta dlouhého dne do noci“ (Mary), „Bouře“ (Kabanová), „Zločin a trest“ (Soňa), „Ten, který dostává políčky“ (Tilly), „Ženský zákon“ (Mara), „Mandragora“ (Paní), „Povídky z vídeňského lesa“ (Babička), „Spravedliví“ (Velkovévodkyně), „Bludiště“ (dáma), „Na koho to slovo padne“ (Margit), „Narozeniny“ (Meg), „Na ostří nože“ (Hrdinová), „Na dně“ (Nasťa), „Poprask na laguně“ (Libera), „Zlatý kočár“ (Marie), „Racek“ (Polina), „Chroust“ (Lincová), „Narozeniny“ (Megg), „Candida“ (Paquett) atd. atd.

Do českého filmu se uvedla hned po svém příchodu do Prahy. Její téměř celá filmová kariéra se vázala s Činoherním klubem. Poprvé si zahrála zdravotní sestru v psychologickém dramatu Evalda Schorma NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA (1966) s Janem Kačerem, Janou Brejchovou a také Jiřím Menzelem v titulních rolích, štíhlou ženu (zde se setkala ve čtveřici s Helenou Růžičkovou, Václavem Výtvarem a Vladimírem Bártou) v krátké grotesce Ivana Renče SNÍDEJTE V TRÁVĚ! (1969) a manželku bývalého truhláře a brigádníka Drobečka (František Řehák) v Menzelově trezorovém filmu SKŘIVÁNCI NA NITI (1969). Roku 1968 vytvořila titulní filmovou úlohu profesorky a spisovatelky Olgy Machové v Mášově psychologickém dramatu OHLÉDNUTÍ (1968). Za tuto náročnou roli získala Cenu Trilobit 1968 (1969).

Od 70. let už význam filmových postav Jiřiny Třebické pomalu ubýval. Byla novinářkou v dramatu PĚT MUŽŮ A JEDNO SRDCE (1971), svou druhou titulní herečkou Jiřinou v ŠANCI (1971), matkou studenta Imricha (Vítězslav Jandák) v RODEU (1972), ženou v HOSPODĚ U JEŽÍŠKA (1973) Studia FAMU, paničkou Uždilovou v POSLEDNÍM PLESE NA ROŽNOVSKÉ PLOVÁRNĚ (1974), paní Chrástkovou v dramatu PLAVENÍ HŘÍBAT (1975), Mrázkovou ve válečném snímku PROČ NEVĚŘIT NA ZÁZRAKY (1977) a starší prostitutkou v Kachyňově příběhu LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ (1979).

Také za další desetiletí sehrála osm filmových úkolů. Představila se jako Bžochová v komedii MATĚJI, PROČ TĚ HOLKY NECHTĚJÍ? (1981) Milana Muchny, výčepní v MALINOVÉM KOKTEJLU (1982) Ladislavy Sieberové, kreslička Suchá v Kachyňově komedii FANDY, Ó FANDY (1982), Vaníčková v komedii EVO, VDEJ SE! (1983) Jaroslavy Vošmikové, teta Fanča v krimi PODFUKU (1985) Jana Schmidta, Marie v Zaoralově PAVUČINĚ (1986), sedřená matka Píšťalová v DOMĚ PRO DVA (1988) Miloše Zábranského a žena v Mášově SKŘIVÁNČÍM TICHU (1989).

Po roce 1989 se na filmové plátno dostala ještě několikrát. Ztvárnila kurvu v Jakubiskově LEPŠÍ JE BÝT BOHATÝ A ZDRAVÝ NEŽ CHUDÝ A NEMOCNÝ (1992), vdovu Hátu v KRVAVÉM ROMÁNU (1992) Jaroslava Brabce, ochránkyni zvířat Marečkovou v Kachyňově FANY (1995), komediantku v dalším filmu Juraje Jakubiska NEJASNÁ ZPRÁVA O KONCI SVĚTA (1996) a naposledy matku majitele autobazaru v tragikomedii HOREM PÁDEM (2004) Jana Hřebejka, jehož premiéry se už nedožila. Zahrála si i starou uklízečku v americkém thrilleru MISSION: IMPOSSIBLE (1996) režiséra Briana De Palmy.

Pomáhala svým herectvím také rozhlasu i zvukovým nosičům („Činoherní klub“, „Prameny živé vody“, „Sedmkrát v hlavní úloze“, „Z Kytice Karla Jaromíra Erbena“ či „Máj“) a televizi (např. inscenace SŮL ZEMĚ, NÁLEDÍ, MLČENÍ MARIE ZVONÍKOVÉ, ZRCADLO NENÁVISTI, JEŽEK Z KIOSKU, ČELEĎ BROUKŮ FINANČNÍKŮ a seriál VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE). Jejím bývalým manželem (po kterém získala i jméno) byl divadelní režisér Karel Jiří Třebický (1930 – 2006). Jiřina Třebická zemřela po těžké nemoci 23. ledna 2004 v pražské nemocnici ve věku sedmdesáti tří let. Nové role v další Hřebejkově tragikomedii KRÁSKA V NESNÁZÍCH (2006) se již nedožila…

Jaroslav "krib" Lopour