Monique Pianéa

Francouzská zpěvačka Monique Pianéa začala na konci 60. let zpěvem v různých kabaretech v Paříži, včetně kabaretů L'Échelle de Jacob, l'Ecluse a Villa d'Este. Setkává se s Marii-France Gaîté (1941–1968), známou jako Gribouille, zpěvačkou, hudebnicí a skladatelkou. Gribouille jí nabídne spolupráci. A tak dosud povoláním operátorka ústředny v mediální společnosti RTL nahrává pro hudební vydavatelství AZ- patřící Universal Music France své první písně – „Les couillons“, „Est-ce que c'est ça l'amour“, „Il y a beau temps“, „La faute à qui“.

Později podepisuje smlouvu s RCA Records, americkou gramofonovou společností, kterou založila společnost Radio Corporation of America. Ta jí umožnila vydat tři malé desky (SP), včetně písně „L'enfant du soleil“, kterou napsala textařka Catherine Desage s hudbou Francise Laie, a také album s názvem „La Vie à 25 ans“. V roce 1973 Monique podnikla dlouhé turné nazvané „Le tour de France de la chanson“ s Guy Luxem, Albertem Raisnerem a tuctem umělců včetně Clauda Barzottiho, Caroline Verdi a Joëla Prévosta. Série koncertů byla zakončena v září ve slavné pařížské Olympii. Ve stejném roce natočila píseň „L'Île bleue“, která se stala průvodní melodií a písní seriálu Tajuplný ostrov.

V roce 1974 vydala Monique novou verzi „The rain not wet the summer“ a nahrála píseň pro film La Main à coupe na hudbu Paula Misrakiho. V roce 1975 vydává poslední desku ve spolupráci s Michel Tournier, „Seul & Meli-melo“. Poté spolupracuje na deskách „L'Ordonnance, puis Je suis comme elle qui participe“ a „Concours Eurovision de la chanson“.

Na počátku 80. let Monique Pianea asistovala Paulu van der Casteelemu, který provozoval Aqua Club na pláži v Ramatuelle na Azurovém pobřeží.

sator