Tajuplný ostrov

Seriál zhlédnut celý. Jako jeden z mála (jak si tak čtu komentáře pode mnou) tento seriál nebudu hodnotit podle míry nostalgie, protože na tomto jsem nevyrůstal a viděl jsem jej až teď, celých 37 let poté, co byl tento seriál natočen. A co můžu s potěšením říct, je hlavně fakt, že Tajuplný ostrov má vzestupnou tendenci. První díl mě opravdu nebavil, druhý byl nevýrazný… ale pak se něco zlomilo a já jsem to prostě nevydržel a v jednom dni jsem si pustil všechny další díly pěkně za sebou. A jsem rád, že jsem tomuto povedenému dílku dal tu možnost a nehodnotil jsem ho po dvou prvních dílech, protože to by se mé hodnocení pohybovalo okolo dvou hvězd. Příběh se totiž začal parádně rozvíjet, k postavám jsem si vybudoval nějaký vztah a pak už to šlo ráz na ráz. Sice mě trošku zaskočil fakt, že i když je to postavené na charakteru kapitána Nema, tak jeho představitel je na obrazovce cca. hodinu čistého času, ale pak jsem si uvědomil, že tenkrát byl Omar Sharif asi velká hvězda, takže si to mohli dovolit. Nicméně co mě opravdu nezklamalo a co si budu ještě dlouho pamatovat, byla ta krásná a skvělá hudba. O kostýmech či efektech raději pomlčím, protože to už tenkrát muselo vyvolávat spíše úsměv na rtech než úžas a dodám, že srovnání se Ztracenými není tak úplně od věci (samozřejmě to myslím tak, že si tvůrci Ztracených pár věcí vypůjčili z tohoto seriálu). Hlavně díky poslední epizodě můžu dát čisté čtyři hvězdy. (05.10.2010)

Z tohoto seriálového Tajuplného ostrova nedýchalo tolik dobdružství, neznáma a tajemství jako z knížky. Tu jsem tajně znovu a znovu četl pod lavicí, protože mě bylo úplně jedno jak se množí berušky, netoužil jsem řešit rovnici o jedné neznámé a už vůbec mě nezajímalo co se stane když se sloučí kyselina sýrová s kyselinou nesýrovou. Měl jsem svůj svět, svět patnáctiletého kapitána, co sní o cestě kolem světa za 80 dní, letí pět neděl v baloně a s dětmi kapitána Granta tráví dva roky prázdnin na tajuplném ostrově a nakonec zamíří s kapitánem Nemem 20 tisíc mil pod moře abych společně naplánovali Cestu na měsíc. Ono je to vlastně jedno, zda je to seriál, film nebo knížka, protože romány a příběhy od pana Julea Verna nemám uložený jen tak někde na poličce v knihovně, mám je totiž navždy uložený ve svým srdci. (27.12.2008)

Tajuplný ostrov patří k mým nejoblíbenějším knížkám od Verna. Tento seriál ji sice nějak zásadně neprzní (pokud tedy nepočítám kostýmy posádky Nautila a různé sci-fi vymoženosti, které by rozesmály i Tónu Hluchoněmce), nicméně je pojat spíše jako takové klasické robinsonovské dobrodružství pro děti, které se místy celkem vleče a nudí. Kolonizaci ostrova pod taktovkou pana Smithe je tu na rozdíl od knížky dán hodně malý prostor. Nejlepší částí seriálu jsou titulky s povedenou hudbou a klasickými obrázky z verneovek. (14.08.2012)

Neuvěřitelně pomalé vyprávění, sázející na napětí, podporované ♫ silnou ústřední melodií v kombinaci vokálů a smyčců (neobyčejně rozsáhlá partitura hudby k 1.dílu přitom ukazuje, jak její provedení kvalitou výrazně zaostává i za dobovým standardem). Tajuplný ostrov je jednou z těch Verneovek, které jsem nečetl, ale právě tenhle seriál, jenž k příběhu přidává originální (z dnešní pohledu minimalistickou, ale v duchu klasických rytin) technologicko-výtvarnou stránku, mi ve své době vytvořil tajuplný ostrovní svět a i dnes mě u obrazovky udrží. (11.03.2012)

první díl byl docela dost nudný, ale potom to začínalo nabírat obrátky a pěkný děj dokonce i zápletku . Film byl jednu Seriál byl jednu chvíly tak zamotaný, že jsem nepobíral, myslím si, že tyto snímky jsou velice pěkně udělané, až na pár apsolutně zbytečných záběrů, ale i přesto tento film velice uchvátil moji osobnost. A pokud jde o Kapitána Nema, tak byl skoro celou dobu velice tajemný a skrytý a dost podivuhodný. Seriál hodnotím velmi dobře: a to lepší 4*. (06.07.2010)