Biografie
Francouzská herečka Valentine Tessier zaujímá významné místo především v historii divadla, zatímco ve filmu se prosadila až ve zralém věku. I když její filmografie není nijak početně bohatá, dostala několik zajímavých příležitostí ve filmech známých i dnes. Pocházela z Paříže a hereckou průpravu získala v letech 1909-1912 v dramatických kurzech slavného herce Paula Mouneta. Divadlo začala hrát na scéně Théâtre de Vieux Colombier, v roce 1912 poprvé stála i před filmovou kamerou, kdy se objevila v několika krátkých filmech režiséra Camille de Morlhona.
Na jevišti se brzy dostala k velkým rolím ve světové i domácí klasice (Zdravý nemocný, Figarova svatba, Večer tříkrálový, Bratři Karamazovi), koncem první světové války absolvovala i turné ve Spojených státech spolu s Louisem Jouvetem. S ním pak ve dvacátých letech našla nové zázemí v Comédie des Champs Elysées. V němé éře se před kameru vrátila již jen jednou, menší roli zákaznice odehrála ve slavné Clairově adaptaci divadelní frašky SLAMĚNÝ KLOBOUK (Un chapeau de paille d΄Italie, 1927).
Hodnotné umělecké příležitosti dostala Valentine Tessier až ve zvukovém filmu, v Renoirově zpracování Balzacova románu PANÍ BOVARYOVÁ (Madame Bovary, 1933) hrála hlavní roli, další zajímavé úlohy žen různého společenského postavení na ni čekaly i v dalších filmech třicátých let. Manželský pár s Charlesem Vanelem vytvořila v dramatu ZNEUŽITÍ DŮVĚRY (Abus de confiance, 1937), v menší roli se mihla ve slavném hororu VOZKA SMRTI (La charrette de fantôme, 1939), manželku ředitele věznice hrála v dramatu POSTEL S NEBESY (Le lit à colonnes, 1942).
Po druhé světové válce hrála Valentine Tessier na různých divadelních scénách (Théâtre Hebertot, Théâtre du Gymnase, Théâtre de la Renaissance), z další práce pro film stojí za zmínku postava soudkyně ve slavném justičním dramatu SPRAVEDLNOSTI JE UČINĚNO ZADOST (Justice est faite, 1950). Po několika vedlejších rolích v historických filmech se sluší připomenout vedlejší, ale pro děj podstatnou roli zavražděné aristokratky v kriminálce PŘÍPAD KOMISAŘE MAIGRETA (Maigret et l′affaire Saint-Fiacre, 1959).
Počátkem šedesátých let zazářila hlavní rolí v dnes již legendární Dürrenmattově hře Návštěva staré dámy, v níž hrála v několika pařížských divadlech i mimo hlavní město. Valentine Tessier se podařilo důstojně uzavřít filmovou kariéru titulní postavou ve venkovském příběhu staré ženy a jejích vnoučat – lyrické melodrama ÉGLANTINE (1972) bylo režijním debutem známého herce J. C. Brialyho, který za něj obdržel Stříbrnou mušli na festivalu v San Sebastian. V roce 1974 pak hrála menší role ještě ve dvou filmech, od té doby žila v soukromí. Valentine Tessier zemřela ve Vallauris v jižní Francii 11. srpna 1981 krátce po svých 89. narozeninách.
Herečka
Filmy | |
---|---|
1979 |
Grilles closes (TV film) |
1974 |
La Rivale |
Přirozená velikost |
|
1972 |
Églantine |
1959 |
Případ komisaře Maigreta |
1957 |
Élisa |
1956 |
Zvoník u Matky Boží |
1955 |
Francouzský kankán |
1954 |
La Neige était sale |
1953 |
Des quintuplés au pensionnat |
Les Enfants de l’amour |
|
Lucrèce Borgia |
|
Maddalena |
|
1952 |
Procès au Vatican |
1951 |
Kožená maska |
Les Deux Vérités |
|
1950 |
Justice est faite |
1946 |
Désarroi |
1942 |
Le Lit à colonnes |
1941 |
L'Embuscade |
1939 |
La Charrette fantôme |
Ménilmontant |
|
1938 |
Abus de confiance |
1936 |
Club de femmes |
1935 |
Jérôme Perreau héros des barricades |
1933 |
Paní Bovaryová |
1928 |
Slaměný klobouk |