Reklama

Reklama

Jean Topart

Jean Topart

nar. 13.04.1922
Paříž, Île de France, Francie

zem. 29.12.2012 (90 let)
Port-Marly, Francie

Biografie

Herec Jean Topart si ve francouzské kinematografii vydobyl významnou pozici jako dabér a vypravěč, na svém kontě má ale i desítky velkých divadelních a televizních rolí, film je v jeho kariéře zastoupen sice jen podružně, nicméně i ve filmových rolích se s ním mohli seznámit také čeští diváci. Pochází z Paříže a s herectvím začínal po druhé světové válce spolu se svou mladší sestrou Lise Topart (1927-1952), která před sebou měla slibnou kariéru, zahynula ale při leteckém neštěstí.

Před filmovou a televizní kamerou se Jean Topart začal objevovat na přelomu 40. a 50. let dvacátého století, mezi významnější herecké osobnosti pronikl díky příslušnosti k Vilarovu slavnému divadlu Théâtre National Populaire, v němž hrál v letech 1955-1960, nejen v Paříži, ale také na divadelním festivalu v Avignonu, i když jen ve vedlejších rolích (Jindřich IV., Zdravý nemocný, Zadržitelný vzestup Artura Uie, Erik XIV.) Se svým specifickým hlasovým projevem se brzy začal prosazovat v rozhlase a dabingu, jako vypravěče jej francouzští diváci mohli slyšet ve slavné adaptaci Hugova románu BÍDNÍCI (Les Misérables, 1958).

Mezitím se Jean Topart začal prosazovat i ve výrazných rolích před kamerou, jako sluha titulního hrdiny se objevil v Renoirově filmu ZÁVĚŤ DOKTORA CORDELIERA (Le testament du docteur Cordelier, 1959). V poměrně velké roli intrikána vévody de Guise se zviditelnil v dobrodružných filmech režiséra Bernarda Borderie RYTÍŘ PARDAILLAN (Le chevalier de Pardaillan, 1962) a NOVÁ DOBRODRUŽSTVÍ RYTÍŘE PARDAILLANA (Hardi! Pardaillan!, 1963). Borderie pak Toparta přizval i do legendární ságy o krásné Angelice; v jejím prvním díle ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ (Angélique, marquise des anges, 1964) hrál Topart královského žalobce Bourié, ve dvou posledních dílech NEZKROTNÁ ANGELIKA (Indomptable Angélique, 1967) a ANGELIKA A SULTÁN (Angélique et le sultan, 1968) nadaboval italského herce Artura Dominiciho.

I když v Topartově filmografii začínala převažovat pozice vypravěče, během druhé poloviny 60. let se ještě objevoval v poměrně velkých rolích v kriminálním žánru, po boku Jeana Gabina to byl například film SLUNCE ROŠŤÁKŮ (Le soleil des voyous, 1967) nebo drama MALDONNE (1968). V 70. a 80. letech zazníval Topartův hlas především v dabingu, v první řadě to byly animované seriály z produkce Japonska a USA, znovu byl také vypravěčem ve francouzských filmech (PAN KLEIN - Monsieur Klein, 1975). Před kamerou se vyskytoval již jen výjimečně, připomeňme ale postavu lékárníka Marcelina ve filmu DĚVKA A DETEKTIV (La puce et le privé, 1981) nebo spolupráci se slavným režisérem Claude Chabrolem, v jehož filmu KUŘE NA OCTU (Poulet au vinaigre, 1985) ztvárnil jednu z hlavních postav doktora Morasseau (jeho manželku tady hrála Josephine Chaplin).

V adaptacích divadelních her nebo seriálech se mezitím často objevoval v televizi, titulní roli slavného spisovatele Émila Zoly hrál v seriálu ZOLA (Émile Zola ou La conscience humaine, 1978). Před kamerou stál Jean Topart naposledy ve filmu HERCI (Les acteurs, 2000), jeho hlas prozatím naposledy zazněl ve filmu ZMIJE (Le serpent, 2006). Ještě pak se ale Jean Topart uplatnil v rozhlase, jeho hlas znovu mohli diváci zaznamenat také ve filmových dokumentech.

Pavel "argenson" Vlach

Herec

Reklama

Reklama