xargos

Je to pohádka a lze se na ní dívat optikou, která je pohádkám určená. Je to příběh o dobru a zlu, o zradě a prozření a snaze dosáhnout co nejlepšího konce. Ale tato pohádka má konec otevřený. Nevítězí v ní dobro na celé čáře a zlo je ponecháno nepotrestané. S dovětkem, že bude šance. Severské národy (a že jich tu v koprodukci je) opět dokázaly, že mají trochu jiný náhled na veškeré lidské konání. Byť pohádka, opět mně "chytily" a puštěn jsem byl až po titulcích. Prostření středovékého podhradí je tu předvedeno v celé své nuzné kráse, arogance moci u nepravého krále a čest a všechny ty dobré vlastnosti u těch, kdo mají být sprovozeni ze světa. Dělení jasné od první klapky a tak trochu trochu naivní. Přesto hodnotím pouze ztrátou jedné hvězdy. Je na co se dívat i podivovat, jaké scenérie to tvůrci vybrali, že je poznávám - i naše polínko bylo přidáno do ohně, obrazně i doslova, třeba pod Pravčičkou bránou. Film jsem viděl bez předchozí znalosti o naší koprodukci a neměl jsem proto nouzi o nečekaná překvapení!

Velmi silný příběh, život ovlivněný válkou, skutečný hrdina. Je třeba, aby měl tento svět daleko více takových lidí. Aby mladí, kteří vyrůstají v našem konzumním světě, měli za své vzory takové hrdiny nezlomných charakterů. A ne Pokémony...

Tak trochu jiný E.T. Tento film nelze brát zcela vážně, stejně jako jeho zařazení mezi thrillery. Je potřeba jedno oko přimhouřit, ale i tak jsem se smál tam, kde s tím autoři určitě nepočítali. Ale bavilo mě to od začátku do konce a vůbec mi nevadilo, že vše neprobíhá podle nějakých nepsaných pravidel o tom, "jak má vypadat správný film".

Severské filmy mají vždy něco, co postrádám v podobných filmech v našich zeměpisných šířkách. Je to ta určitá drsnost, kterou mají severské národy patrně hluboko v DNA, ale zároveň je to i lidskost a pochopení pro různé životní situace, v tomto případě pro období dospívání. Pokaždé znovu mám pocit, že na severu jsou lidé více zocelení již od přírody a všemi situacemi, které prožívají, proplují lépe než naše mnohdy zhýčkaná střední Evropa.

Stejně jako před pár desetiletími bylo kompletní přečtení DNA a následně úprava sekvencí (viz CRISPR-Cas9 - stačí vygooglit) pouhou sci-fi, může se klidně za dalších pár desetiletí mnohé z toho,co obsahuje tento seriál, stát skutečností....

V dětství viděný seriál, který se mi vryl do paměti a to jak postavami v příběhu, tak i hudbou, kterou jsem si po léta pamatoval a teď si vše znovu připomněl. Pokud bych tento seriál viděl až dnes, asi bych jeho hodnocení nedával tak vysoko. Dobro a zlo je tu patrné od první klapky. Markýz a jeho věrný Adamas na straně jedné a proradný Villaréal na straně druhé. V příběhu není nouze o pěkné bitky, dokonalé kostýmy a přiblížení toho, jak žila francouzská šlechta v 15. století. Mé hodnocení je značně subjektivní, to dobro v této pohádce pro romantiky zvítězí, i když trochu jinak, než se zdá na začátku:)

Silný příběh o tom, jak se vyrovnat se ztrátou blízkého člověka. Lze to vůbec... - smířit se se smrtelností všech, které milujeme, abychom také my, každý z nás zrozených, nastoupili na stejnou cestu ze svého života na Zemi? Tento příběh neskřípe, nehraje si na nějakou naivní pohádku pro děti s dobrým koncem. Vše, co se nám zdá důležité, se ztrácí někde u dna rozbitých žebříčků hodnot a na jeho místě je pouze naděje a čas, který ještě zbývá. Silné, emotivní, ale nakonec smířlivé s překvapivým "objevem", který jsem tak nějak očekával. Connor (Lewis MacDougall) velice překvapil. Za mě plný počet...

Nevím kolik z nás si uvědomuje, že k tomu, co popisoval již Orwell, jedna část civilizace směřuje. Protipólem jsou všichni, kteří usilují o návrat k přírodě, obecně označováni jako "zelení". Na obou stranách jsou radikálové a řekněme si rovnou - všeho moc škodí. Další kapitolou je náboženství (kterékoliv a opět ta radikální forma), která má tendenci ničit vše, co není podle nich. A poslední velká kapitola je politika. Ve výsledném efektu je každá ideologie schopná totalitního způsobu jednání. Eguals mi - možná nechtěně - připomíná již zmíněného Orwella a jeho již klasický román 1984. Rozdíl obou děl je patrný samosebou na první pohled. Zůstanu u té první části civilizace... Za pár let se můžeme dočkat očipování již při narození, naše auta nás mohou záměrně zpomalit, když vyhodnotí rychlost a situaci kolem za nebezpečnou, naše ledničky nás nemusí pustit k jídlu, pokud se budeme přejídat a problém nemusí zůstat u zavřených ledniček, ale všechny naše spotřebiče se k nám mohou chovat tím "nejlepším" způsobem. Ale kdo nebo co má právo určit, co je nejlepší...??? Ještě je čas, abychom byli svobodnými lidmi i v budoucím věku. Abychom se sami mohli rozhodnout a sešlápnout pedál. Abychom se klidně přežrali a žádný umělý systém nás za to nekáral. Dosud jsme tvořili svět ke svému obrazu (i když to někdy bylo i je pod obraz). Ať nás tedy žádný "systém" neoseká do šediváckého stejnokroje. Příběhů o tom už bylo napsáno i natočeno docela dost. A Equal je v řadě jedním z nich.

Filmový skvost! Autorská dvojice Smoljak-Svěrák už bezpočtukrát vytvořila doslova perly jak filmového, tak divatelního světa, o literárním a hudebním ani nemluvě. Bez debat 100%

Připadá mi úžasné, že v našich zeměpisných šířkách a délkách má indický film na čsfd 80% (imdb 8.2/10, takže prakticky stejné výšiny)! Tehle příběh rozhodně není fantasy, jak je nahoře v popisu, ale sci-fi komedie a to opravdu povedená:) Přiznávám, že pasáže s indickou hudbou, zpěvem a tanci, což je u těchto filmů takřka povinností, jsem trochu urychlil... ale jinak je to parádní věc. Dostal se P.K. do našich kin nebo na DVD? Jestli se dobře dívám, tak nikoliv a v tomto případě je to velká škoda. Ještě, že se dá "upirátit";) O samotném ději je tu již dostatek komentářů. Osobně tedy oceňuji odvahu autorů dát všem náboženstvím doslova na frak. Nebývá to zvykem v této míře zrovna v Indii. K tomu jen dodám slovy vlastními, opravdu neopsanými, již z dob své školní (základní) docházky: Člověk tvoří boha k obrazu svému :) Howgh... :)