SPDB

několik dost předvídatelných okamžiků, zvuková stopa překvapivě špatná, na to že by měla hudba hrát dost značnou roli v ději filmu, bohužel zbytečně doháněno její hlasitostí, výprava v jednotlivých časových rovinách dost vykradená, celkové poselství, nebo něco k čemu film směřuje jaksi chybí, ale jako celek 75 procent, budiž

Povídka je živější, film je poněkud rozvleklý.

Nádherný film o vině, víře a odpuštění, někdy až s nadhledem zenového mistra provádí Pjotr Mamonov šprýmy svým spoluvěrcům. Pomalý běh, nádherná atmosféra a celkově z filmu čiší usmíření a klid.

Hodně dlouho mě něco nadojalo, o filmu jsem nic dopředu nevěděl, ale od jistý doby jsem očekával eskalaci do krvavý řežby, takže mě ten celkovej vývoj dost překvapil, až do konce to má rytmus a 140 minut uteče jako voda

děsnej scénář, děsný herecký výkony, děsná kamera, přežil jsem půlku filmu a pak to vypnul, pokud by to měla být parodie na sci-fi, možná by to fungovalo lépe než tenhle pokus brát se vážně

můj první Bergman a určitě nebude poslední, skvělá naturální historicko fantaskní feska, bez zbytečné krvavosti, zato s neutuchající polemikou o existenci boha a smyslu víry a dokonalosti lásky

je to rozvleklý, pravda, že jsem si pustil dabovanou verzi, takže děsná nuda a chvílemi trapnost, třeba to jednou dám znovu, ale podle mě jedna z Williamsových slabších rolí

Posledních 15 minut pobavilo nejvíc

Mělo to velkej potenciál, sakra velkej a zkurveně to zabili. 3 * za nevinné oběti.

syrové, bez romantiky, brutální, chladné a vypočítavé, a přitom plné odhodlání, víry a zaslepenosti, možná víc dokument než film, je pochopitelné že z téhle situace vzešlo mnoho traumat a Francie sklízela hrozny ještě mnoho let po roce 62