Cassandra

Seriál pro milovníky konspiračních teorií a šerých dvorských zákoutí. Dát mu tři je málo, už jen pro vynikající technickou stránku a vymakaný scénář. Snad jen zapřísáhlí milovníci přesných historických faktů by se mu měli vyhnout.

Dalo by se říct, že Karin je celá složená z úplně typických rabukome prvků a ničím nevyniká, ale dohromady ten seriál tak dobře šlape a baví, že se až divím proč, když téměř neobsahuje nic, co bych neviděla jinde. Zkrátka, celou dobu mi ani jedna postava nepřišla nudná nebo hloupá, konec graduje jako blázen, no prostě fakt milá série.

Šlo to, ale re-watch kvalita pro mě 0, čekala jsem víc. Jediný mírný nadprůměr je povídka s robodívkou.

Na filmu mě bohužel zaujaly jen scény související s realitou (úvod, otcův výbuch), ovšem těch je ve filmu minimum, a pak dejme tomu závěr. Jinak celé hrdinovo putování ve fantasy světě mi nepřišlo ničím zajímavé, což vzhledem k tomu, že se jedná o dvě třetiny filmu, není moc povzbudivé. Ale dám tři, špatný film to není.

Pro mě je to tedy velice podařená série se skvělým openingem, hlavně jsem si oblíbila oba hrdinovy pobočníky. Druhá polovina je sice o něco slabší a ke konci mi pár věcí uniklo, protože závěr je trochu moc uspěchaný, ale není hloupý a nijak neničí předchozí dobrý dojem ze seriálu.

Fajn seriál, na kterém bych vyzdvihla hlavně hudbu, a to, že ač v něm vystupuje velké množství postav, tak každá je zajímavá a má neobvykle velký prostor (na anime). Akorát Karasu s tím svým "Haruka mamoru" už mi pěkně pil krev.

Skvělý humor, zábavné postavy, konečně normální ženská hrdinka - dám pět. Ale je to něco slabší než School Rumble, protože ten má Harimu Kenjiho, a i kdyby se celý ansámbl Host clubu přetrhl, jeho nenahradí.

Skvělý mix duchařiny, japonského folklóru a psychologie - většinou mě příběhy lidí, kteří přišli Yuko žádat o pomoc, skutečně vtáhly, a i když by se seriálu dalo leccos vytknout, (jak už to udělali ostatní - ano, ty neustálé Watanukiho hysterické záchvaty, disproporcionální kresba postav atd.), tak dám pět.

Z Grayových filmů s Phoenixem se mi tenhle líbil nejvíc - jde o dílko maximálně přirozené, uvěřitelné a zároveň nenudí, což jsou u filmu o vztazích docela vzácné vlastnosti.

Uznávám, že příběh je poněkud hloupý a nelogický (někdo viděl lákavé jídlo, já potenciální odpadky - miliony odpadků), ale líbila se mi spousta vizuálních gagů a závěrečná akční půlhodinka.