Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 947)

plakát

Spalovač mrtvol (1968) 

SPALOVAČE neřadím mezi své oblíbené filmy (na můj vkus je v něm málo "vrcholných" scén, jimiž bych se chtěl opakovaně kochat a opájet), ale jeho pozice jednoho z nejlepších československých filmů je podle mě naprosto zasloužená. Herzovo psychologicko-hororové pojetí, na němž má obrovský podíl hypnotická a místy až snová černobílá kamera Stanislava Miloty a znepokojivá hudba Zdeňka Lišky, je velmi důkladné, sugestivní a především jeho zásluhou je snímek tak osobitý (a oceňovaný). Silně stylizovaný příběh o zrůdnosti nacistické ideologie, lidské zmanipulovatelnosti, fascinaci smrtí (kremace je panem Kopfrkinglem definována jakožto krásný a humánní obřad, jenž osvobozuje a očišťuje naši duši) a přesvědčení o své vlastní výjimečnosti by však nikdy nebyl tak dobrý bez nepřekonatelného Rudolfa Hrušínského v titulní roli. 90 %

plakát

Noe (2014) 

Z mého pohledu "pochybujícího ateisty" se jedná o vcelku zajímavou podívanou, ale ona zajímavost občas spočívá spíš v bizarnosti než v umělecké kvalitě. :) První půle je vlastně jenom poměrně rutinní fantasy velkofilm o blížící se katastrofě, z něhož vyrázně vyčnívají (bohužel spíše v negativním smyslu slova) asi jen ti "kameňáci". :) Ovšem druhá polovina (po záplavě) už je docela maso a patrně hlavní důvod, proč to chtěl Aronofsky točit. Příběh najednou začne být mnohem osobnější, sevřenější a především vyhrocenější. Nadpřirozené prvky ustoupí do pozadí a veškerý prostor je věnován pouze postavám, jejich vztahům a reakcím na nastalé situace. Z "fantasy" se během chvíle stane regulérní komorní psychothriller, který má hloubku, protože má smysluplně motivované a pochopitelně jednající postavy, které jsou nuceny řešit drásavá a nepříjemná dilemata, a velmi dobře relativizuje dobro a zlo. Herci dobří (hlavně Crowe a Emma Watson) a nechybí ani scéna stvoření světa (pochopitelně v křesťanském pojetí). :) A jsem moc zvědavý, co na to budou říkat jak zarytí křesťané, tak zarytí ateisté. :) 60 - 70 %

plakát

Drive Angry (2011) 

Opravdu nevím, jestli je to spíš debilní, nebo geniální. Over-the-top magořina jedoucí na tsunami totálního pulpu (násilí, honičky, přestřelky, sex, nahota, satanistická sekta, nadpřirození hrdinové - kromě mimozemšťanů je tu zkrátka asi všechno!), na kterou se ve své (přiznané?) ultimátní zhovadilosti nechytá snad ani pozdní tvorba Roberta Rodrigueze. Scénář tohohle brainwashingu musel napsat snad sám Satan (nebo jeho účetní). A Cageův účes musel mít na starost někdo ještě mnohem horší... Bohužel to ale režíroval někdo, kdo si na Satana zjevně jenom hraje, protože celkový výsledek se pohybuje někde mezi zvrhlým, komiksově stylizovaným a nadsazeným béčkem a (jeho) naprosto uhozenou brutální parodií. A mělo to by jen jedno z toho (raději asi to první), protože jednotný tón, respektive sebejisté podvratné podání z toho mohlo udělat skutečně kultovní záležitost. Takhle většině diváků nezbyde nic jiného, než po takřka celou dobu sledování nevěřícně kroutit hlavou. 40 - 50 %

plakát

Need for Speed (2014) 

Pro automaniaky to možná bude film roku (další díl RYCHLE A ZBĚSILE letos nakonec z nějakých "záhadných" důvodů nebude), pro fandy akčních filmů se jedná o neškodný průměr s celkem snesitelnou dvojicí hlavních postav (Imogen Poots byla poměrně příjemným překvapením) a slušným počtem dobře natočených automobilových honiček (kupodivu moc nevadí ani přemrštěná stopáž). Jasně, je to blbost pro děcka, ale i takovéhle filmy občas přijdou k chuti. ;) ___ Kdyby to vzniklo v 80. letech a ústřední roli by hrál Tom Cruise, mohla z toho v současnosti být podobná (gay) legenda jakou je dnes TOP GUN... :) 50 - 60 %

plakát

LEGO® příběh (2014) 

Dětský film, který si však děti neužijí zdaleka tak jako "sečtělí" fanoušci, kteří alespoň rámcově znají zásadní filmové, seriálové a komiksové hity. LEGO PŘÍBĚH je velká jízda, která svůj potenciál možná až "přetěžila", takže napoprvé není úplně snadné ten film naplno pobrat. Chytré absurdní gagy, skvělé citace a narážky (hlavně ty na Orwella, STAR WARS a slavné komiksové postavy - Batman a duo Superman/Green Lantern pobaví dokonale), animace v mnohém až nečekaně precizní (např. takřka nepatrná poškození figurek), zběsilé, odvázané a velkolepé akční scény (bohužel občas také mírně chaotické a nepřehledné) a k tomu navíc velmi překvapivé, promyšlené a dojemné finále, které filmu dodává krásné poselství, jenž perfektně vystihuje podstatu hračky, o níž snímek vypráví a jejíž je (báječnou) poctou. 80 - 90 %

plakát

Rookie Blue (2010) (seriál) 

Vztahovka z policejního prostředí. Koule to samozřejmě nemá, ale ani není mnoho důvodů to nenávidět. Klasické seriálové 'nic proti ničemu'. Jaká škoda, že ani takovéto nevýrazné oddechovky u nás stále ještě pořádně neumíme (ve srovnání s ORDINACÍ, RODINNÝMI POUTY, nebo CESTAMI DOMŮ je tohle bezesporu seriál století). 60 %

plakát

Robocop (2014) 

To, co Verhoevenův klasický krvák takřka ignoroval, na tom remake v podstatě stojí - na pocitech člověka (a jeho blízkých, zejména rodiny) "vsazeného" do robotického těla. Na současný stomilionový blockbuster nebývale ambiciózní koncept, zahrnující prvky cyberpunku stejně jako společenskou kritiku (dotýkající se zejména obřích korporací a zahraniční politiky USA), který nezapře tvůrce vynikajících ELITNÍCH JEDNOTEK. Navíc se film může dostatečně opřít o skvělé obsazení relativně nejednoznačných hlavních postav (RoboCop je zde vlastně jen jednou ze tří ústředních rolí!). Zásadní problém je zde jediný. Zatímco Verhoeven dokázal z vcelku prostého příběhu zásluhou svého specifického rukopisu vytěžit skoro maximum, Padilha to (patrně vinou producentů, s nimiž měl údajně mnoho rozepří) fantasticky znějící pojetí do dokonalosti úplně nedotáhl. Film se místy trochu vleče a jakoby "stojí na místě" (nejméně dvakrát dojde na moment, kdy divák může mít dojem, že se ze snímku stane svižná akční jízda, ale k tomu dojde až ke konci a ani tam se nejde z hlediska akce úplně na doraz). Akční scény v novém ROBOCOPOVI celkově plní roli spíše nezbytné nutnosti (dokonce by se dalo říct vaty), rozhodně nejsou cílem filmu a bohužel jsou ve většině případů poměrně průměrné (výjimku hodnou zmínění představuje asi jen výtečně natočená úvodní sekvence). Vadí mi hlavně to, že film není konzistentní - snaží se být myšlenkově i emočně podnětným sci-fi dramatem s pozvolným a důkladně budovaným dějem i postavami (což mu víceméně vychazí), ale s blížícím se závěrem se se vším začne až moc pospíchat, relativizace dobra a zla se citelně vytrácí a konec samotný je vlastně naprosto obyčejný, a co hůř - očekávaný. Je to škoda, ale i tak se jedná o jeden z mála remaků, které jsou zajímavé a rozhodně nejsou zbytečné. 70 %

plakát

Bravados (1958) 

Napínavý a hlavně chytře napsaný western, jehož (na žánr nepříliš typický) hořký závěr dává existenci snímku patřičný smysl. Film je co se týče vyznění o to pozoruhodnější, srovnáme-li jej například s jednorozměrnými "dobráckými" westerny s Johnem Waynem (především s těmi ve stylu RIO BRAVA). 80 %

plakát

Vikingové (2013) (seriál) 

Kdo rád drsný, krvavý a špinavý středověk (navíc z pohledu vikinské kultury, která je neokoukaná a poutavá), ten si tady jistě přijde na své. Jen mi na dramaturgii první série přišlo trochu zvláštní, že hlavní dějová linie vyvrcholí poněkud předčasně a během zbývajících dílů se vlastně už jen připravuje půda pro druhou řadu. Ta je sice o mnoho ambicióznější, ale abych řekl pravdu - ty neustálé intriky, politikaření, zrady a zvraty, které se snaží tvářit strašně překvapivě, nečekaně a nekompromisně, mě s každým dalším dílem bavily méně a méně (předpokládám, že nejsem jediný, komu ten dějový vývoj přišel velice předvídatelný). První dvě série mají tudíž podle mě stejný problém - skvěle se rozjíždějí, ale ke konci už jsou trochu fádní. Ve třetí řadě jakoby se scénáristé z většiny dosavadních "chyb" poučili. Zvraty jsou v ní skutečně překvapivé (a hlavně smysluplné a velmi zásadní) a výborný rozjezd je tentokrát následován výtečným závěrem (dobývání Paříže v posledních dílech je excelentní). Navíc to kvůli onomu zobrazovanému střetu dvou odlišných kultur (vikingské a křesťanské) náramně funguje i jako (nadčasová) metafora (nejen) současného světa. S01: 80 %; S02: 70 %; S03: 90 %; S04: 80 %; S05: 70 %; S06: 60 %

plakát

Svatba Jiřího Káry (2000) (amatérský film) 

"Dělej, ty magore, už si tady měl bejt před čtyřma minutama!" Lidé k pláči, (kultovní) video k popukání. Pátou hvězdu nedávám asi jen kvůli mizerné technické kvalitě - obraz je velmi neostrý a hlavně je "protagonistům" málokdy dobře rozumět (takže nejeden dobrý hlod člověk bohužel snadno přeslechne).