gidzitka

Asi jsem na tuto romantiku příliš cynická. Repliky typu (rozněžnělý Edward): "Máš na víc." apod. ve mně nevyvolávají žádné dojetí, jen znechucení typu "Jo, jasně, někdo jí dal nůž na krk, aby šla šlapat." ...Takže moje životní jízda to tedy rozhodně není.

Filozofující popcorn s třemi bezva postavami (Erik, Xavier a Raven). Jako u všech začátků se tu dostavuje onen pocit k nezaplacení - takové to osudové mrazení, kdy si Batman poprvé nasazuje svůj kostým nebo Luke Skywalker poprvé třímá v rukou světelný meč... Temná strana síly je tu v plném rozpuku sil a člověk opravdu neví, komu fandit víc... Neskutečná a skrývaná bolest Erika je magnetičtější než všechny jeho schopnosti. Kolektivní vina, skvělá spagetti scéna v argentinském baru, cameo Hugha Jackmana - jednoznačně komiks roku.

Možná jsem maličko zaujatá, protože dle mého ženských silných postav není nikdy dost. Možná proto, že jsem odmalička nesnášela princezničky a chtěla být vždycky čarodějnice, která je nad věcí a trpně nečeká na svůj osud v podobě prince na bílém koni. Pro všechna tato "možná" i ta nevyřčená, je G.I. Jane mojí jasnou volbou. Jasně, tento film není až tak originální, ale to se dá říct třebas i o "Batman začíná", a přesto by ho člověk do koše neházel. Navíc vztah Viggouš - Demi je fakt psychožůžo! Někteří pánové si zde stěžují, že Demi to tu nesluší. Sorry, ale právě o to (mimo jiné také) jde. Jestliže jsem ženská, jsem primárně posuzována dle vzhledu, což je opravdu spravedlivé, ať už tak či onak. Nic s tím bohužel nenadělám, ale i proto tento film patří mezi moje favority...

Nastokrát děkuju Petere Jacksone za tento filmový zážitek, který mi nikdo z hlavy nevymaže! Jako teenagerka jsem slyšela nadšení všude - ve škole, na netu, od kámošů. Nevěřila jsem a šla se přesvědčit ... ČETBOU. Přece nebudu vyhazovat peníze za nějakou pohádkovou ptákovinu a výhradně mě zajímají existenciální dramata. Jenže ono ne. Objevila jsem svět, o jehož existenci jsem neměla do té doby žádné ponětí. Svět, který je tak trochu metaforou křesťanské Evropy, protože celá kniha je vlastně o oběti a o nenásilí, umění říci "ne" moci, slávě, velikosti... Sice je filmové zpracování od PJ trochu plytké a americky hrdinské, ale to se dá odpustit. Vizuálně dokonalé obžerství, kterému kralují čarodějové (Saruman i Gandalf) a hobiti (Frodo a Sam).

Velmi kvalitní a bohužel i realistický seriál. Michael Moriarty exceluje a vy máte chuť ho střídavě uškrtit a následně politovat, protože jeho žena je vlastně mnohem větší parchant než on sám... Ostatní postavy - snad až na Rudiho a Helenu - výborně zahrané. Konec seriálu si bohužel již neudržel tak vysoké tempo a mírně ztrácí na naléhavosti. Zato až křečovité lpění postav na sebou pojaté realitě ať už ze strany Židů (mamá Weissová mě tedy rozčilovala opravdu hodně) či ze strany Němců se line jako leit motiv celým seriálem a je velmi působivé - holt, málokdo dokáže čelit pravdě...

Vícuc: Ulítlý, mysteriózní, fenomenální originál, jehož některé díly jsou skvosty, které dosud nikdo nepřekonal... Zvláštní agent, kterého nelze nemilovat a hudba a šum Douglasových jedlí - svět se změnil... Podrobněji: Tak nevím, ale mám takovej pocit, že žádnej (mysteriózní) seriál už nikdy nedosáhne výšin tohoto skvostu. Když agent Cooper přijíždí do Twin Peaks, máte dojem, že jste se ocitli v románu Stephena Kinga. A tak nějak u toho zůstane či spíše se to ještě stupňuje. Můj milovaný absurdní a bizarní humor a la Monty Pythons, Tim Burton a Addamsova rodina; svérázné a origoš postavy; proklatě dobrá atmosféra a děj zašmodrchanější než Miévillův Tkáč. Ale i kdyby ničeho z toho nebylo, stejně bych městečko milovala. Dvěma slovy prozradím důvod - Dale Cooper. OMG, jak scénaristé a samozřejmě Kyle MacLachlan mohli vytvořit takového chlapáka? To je pro mě větší záhada než černý vigvam. Tak potrhlý a zároveň seriózní, tak nevinný a zároveň sexy, tak altruistický a zároveň neodpírající si požitky:), tak... Další oblíbené postavy: Albert, Audrey, Harry, Denis(a).

Splněný sen filmovýho fandy, který má rád historické filmy, s propracovaným a zašmodrchaným dějem, komplikované postavy, kde i největší padouši mají své důvody (no, kromě malfoyovského Geoffryho). To vše podbarvené skvělou hudbou... Jako obvykle patří mé sympatie postavám, které se nějakým způsobem brání konvencím "své" doby a jen trpně nepřijímají roli, kterou od nich "společnost" vyžaduje (Aria, Jon, Malíček a hlavně Tyrion). Postava Tyriona ve mně navíc vzbuzuje stejné nadšení jako dříve Dale Cooper v Městečku Twin Peaks. A stejně jako on mám v srdci měkké místečko pro všechny mrzáky, bastardy a zlámané věci...

Líbí se mi, že se nedrží tradice jiných a vtipných českých pohádek. Líbí se mi její atmosféra- ta je fakt hustá, dechberoucí a fantastická. Musím říci, že to byl film, u kterého jsem se bála nejvíc. (Zkuste ho vidět v pěti letech.) Od té doby se však u filmu fyzicky nebojím:) A o "volám tě, Agnes" se mi zdálo poté dobrých 14 dní!

Jsou tak proklatě vtipné až začnete s nostalgií vzpomínat na dříve proklínaný "Top Gun". Charlie Sheen vás stačí rozesmát už jen imitací projevu Toma Cruise. A co teprve admirál, který nemá čich, ale ještě navzdory drobným karambolům (uklouznutí na rybě, bimcnutí se do křídla letadla,...) dokáže dát do zubů padouchovi. Píseň "Only you" vám už nikdy nebude znít stejně, protože ta vykrádačka ikonických příběhů stříbrného plátna je přímý zásah na vaši bránici. Za všechny bych vypíchla scénu se Supermanem a holubem, který přimrzne k hrdinově ruce... Scéna v baru, kdy Ramada zpívá velmi "sexy" navzdory schrasnutí z křídel piana, pohřeb Mrtvoly... a následná čestná salva ('"Vrátili se!") či replika nebohého Mrtvoly před operačním sálem:"Jsem v nemocnici. Jsem v bezpečí!" se zařadí mezi vaše oblíbené scény tak jistě jako že Machr Harvey s ulítlým podvozkem, jakož i 1. a 2. křídla, klesá?" "Klesá!"

(Slabých 50%). Problémem tohoto snímku je, že je příšerně "rozplizlý" a v relativně dlouhé době se toho zas až tak moc neděje. Nechápu také tu neskutečnou kumulaci zkratkovitých a nedotažených scén. Např. kam se poděl původní Maryin manžel (sice díky knihám Caroly Erickson vím, že zemřel, ale jakej z toho mám jakožto divák doprčic zážitek?)? Anne zas téměř nezasáhla aféra s Percym a takhle bych mohla pokračovat ještě velmi velmi dlouho... Co se týče Scarlett a zejména Natalie, obě odvádí slušný výkon. Vůči prvně jmenované je to tak trochu nespravedlivé, protože Anne skýtá určitě vděčnější hereckou roli než puťka domácí Mary, přesto ji Johansson obdařila v rámci možností svěžestí, nevinností i takovým "vílím" půvabem, což tvoří příjemný kontrast vůči dračici Anne. Eric Bana jako Jindřich VIII. je na to tlustý poživačný prase (s prominutím), kterým Henry již v té době byl, možná až příliš líbivý, nicméně to naštěstí nezastírá fakt, že je to jen zhýčkané zpovykané děcko, které své manželce Kateřině Aragonské nesahá ani po lem jejího královského hermelínu. Tedy hurá, král zemřel, ať žije král, čímž s rukou položenou na srdci skládám holt své jediné paní Alžbětě I.- královně anglické, která paralelně s historickou skutečností i na poli filmovém potvrzuje zcela odlišnou ligu...