gidzitka

Dvojka je pro mě velké zklamání. Tam, kde jednička budovala atmosféru a vztahy mezi postavami, zde nastupuje pouze líbivý vizuál bez přesahu, hloubky a v jakési odlidštěnosti. Zkratkovitě nevypointované scény, nepropracované charaktery, fanatismus zabírající až příliš mnoho prostoru. Ne, ne, rozhodně to není žádná nadčasová klasika a rozhodně nový LOTR ve sci-fi hávu se nekoná... Vedle tohoto filmu je Lynchova verze naprostý majstrštyk. Schválně kolik scén vám zůstane v paměti? Mně asi ani jedna, bohužel, bohužel.

Absolutní majstrštyk plný archetypů a symbolů (na ty byl Moskalyk machr - viz Babička), který pravděpodobně spousta diváků vůbec nepochopila. :) Mysteriózní atmosféra, geniální hudba, Šafránková v temné roli..., se kterou jsem se kdysi ztotožňovala - než přiznat, že jej miluje, nechá svého milovaného raději zkamenět. Ten úžasný závěr, kdy Jindřich odhodí meč, protože pochopí, že tudy cesta nevede a princezna nemůže téměř unést tu trýzeň, kterou způsobila... a dojde lásky skrze odpuštění. Nejryzejší pochopení pravého mužství i lásky ve své nejzářivější podobě. 100%

Za mě docela věrné zobrazení Francouzské revoluce prodchnuté nostalgickou optikou filmařského umění 90. let. Místy z dnešního hlediska zdlouhavé a nepříliš vysvětlující obrazy jsou pro člověka neznalého historie značně matoucí. Chybí i více filozofie J.J. Rousseaua a také, že ženy žádnými právoplatnými občany nebyly, i když mnohé skončily pod gilotinou. Nicméně relativně přesné vykreslení charakterů je jistě devizou této televizní minisérie. Marie Antoinetta - prý Paris Hilton 18. století - s tím nemohu souhlasit, už jen pro tu šílenou legendu okolo rozmařilé Rakušanky, kterou si francouzský lid vytvořil. Prostě průměrná, urozená žena absolutně sama na dvoře, kde neměla přátele a měla neschopného manžela, to řešila - jak jinak než - průměrně: milenec, karty, šaty. Ano, byla tedy vinna a to především svou průměrností se k těmto problémům postavit jinak. Kdo by takto vinný nebyl? Málokdo. Za mě se mi jenom potvrdily nejsympatičtější osobnosti této doby - La Fayette (jako jediný z hlavních aktérů pochopil pravý stav věcí a v rámci toho konal, jak nejlépe mohl. Mimochodem měl i čestné občanství USA.) a Marie Antoinetta, zde bravurně ztvárněna Jane Seymourovou.

Počáteční nešvary zhmotnělé občasným pominutím smyslů ve stylu amerického akčního filmu byly nahrazeny méně spektakulární zato mnohem interesantnější dějovou gradací a proplétáním osudů jednotlivých postav. Výprava - epická dekadence dosahuje výšin legendárního biblického Babylonu a patrně by pohltila i jakýkoliv případný sarkastický koment Friedricha Nietzscheho, scénář, triky, hudba - vše běží od 3. série na jednotku s hvězdičkou. Oblíbené postavy: Der Armenier, Elisabeth Behnke, Charlotte Ritter, Samuel Katelbach.

The spice must flow! Kyle MacLachlan se pro tuto roli narodil a soundtrack je geniálním mixem epicky majestátní hudby (taková syntéza Prokofjeva a Rachmaninova) a diska 80. let. Lynchova režisérská verze je pro mě jakožto nečtenářku předlohy mnohem srozumitelnější než ta Villeneuveova a mysteričnost s osudovostí je vygradována na vesmírné maximum. Tedy pádím do Mahenky přečíst si zajisté geniální předlohu...

Nostalgie jak kráva. Zpátky v čase do coolových devadesátek. Totální fascinace vším americkým; (které nechtěně korunoval můj bratránek vyrazivší si dech při skákání do sena s posledním slovem na rtech: "Američanééé!" - Nebojte, přežil a už je otcem dvou dětí.;)); střapcový trika s Coca-colou v 3D, hafo nekorektních pořadů bez jakékoliv cenzury, Stouni na Hradě a prezident, za kterýho jsme se - přes všechny jeho kiksy - nemuseli v zahraničí stydět... A taky hokej, SPOUSTA hokeje a nervydrásajících třetin... Tento brilantní dokument nás hladce přenese zpátky v čase, zasadí celý příběh do kontextu srozumitelného i cizincům, naservíruje ty nejlepší komentáře neberoucí si žádné servítky ("Zde leží Mike Crawford, ten vůl, co nevybral Gretzkyho na nájezdy.") a zároveň přiblíží mentalitu i náhled z druhé strany Atlantiku, a to vše za provázení poněkud updatovaného archetypálního příběhu Davida porážejícího ne jednoho, ale rovnou tři Goliáše... Theoren Fleury - pro mě kdysi neurvalej buldok na ledě - tak ten tady doslova perlí a počíná si stejně bezskrupulózně při otvírání starých kanadských ran, zatímco jeho kolegové bohužel až doposud raději dřepí v bezpečí střídačky (ach jo, Wayne). Je vidět, že Ondřeji Hudečkovi tady uhrání na nájezdy rozhodně nestačí a předkládá nám opravdu špičkový světový sportovní dokument v zběsilém tempu i šíři kontextu, který tu i přes již uplynulých pár dekád dosud nebyl. A garantuji vám, že i kdybyste byli absolutními hokejovými ignoranty, tak vás tady Hudeček naprosto nekompromisně navnadí na aspoň jeden zápas v NHL. Prostě: "Máte-li na dresu kanadskou vlajku a jdete na led, nehrajete jen za sebe, ale za všechny v téhle zemi. Když hrajete za Kanadu na světové scéně, celá země se zastaví, dokud to neskončí. A my nehrajeme o bronz. Zlato, nebo nic." Ondřej Hudeček tady zlato rozhodně urval, a to v základním hracím čase! 100 %

Absolutní majstrštyk a fajnšmekrovská delikatesa na entou. Pocta bratrům Coenovým, atmosféra že by na ni cirkulárka nestačila; neodolatelné kombo černého, situačního a absurdního humoru. Znalost legendárního Farga z roku 1996 nutná není, ale znalci budou rovnoměrně dojímáni i překvapováni, protože to není žádná vykrádačka, ale skutečná pocta v tom nejlepším slova smyslu. 1. série je nejatmosféričtější, nejdramatičtější & trio rázná policistka Molly Solverson (charizmatická Alison Tolman) - ňoumovitý pojišťovák Lester Nygaard (brilantní Martin Freeman) & především zabiják Lorn Malvo (na Zlatý Glóbus aspirující B. B. Thornton) vás přiměje kapitulovat bez jediného výstřelu... 100 % Druhá série je mnohem absurdnější (ke Coenům přimíchejte prosím pěkně Tarantina) a místy i vtipnější a nekorektnější (ano, bylo to poprvé a asi i naposledy, co jsem se řehtala masakru u Wounded Knee). Bohužel není tak konzistentní jako jednička, pekelná jízda nicméně pokračuje a musím konstatovat, že indián Hamzee byl absolutně k sežrání. 90 % 3. série je mainstreamově nejméně stravitelná - koňská dávka filozofování (to mi obvykle neva) a stejně tak Ewana McGregora v dvojroli (joop, to mi sakra va) v i tak dosti zajímavém mixu, kterého jsem nakonec všemu navzdory a na druhý pokus vzala na minulost, nejpozději určitě u té ledničky... ;) 80 % Suma sumárum: kouzlu maloměstské zasněžené Minnesoty jsem podlehla, a to i na poli televizním. 90 %

"FU je na válečné stezce a cena rakví bude stoupat." Mix anglického a černého humoru je přesně TEN šálek mého čaje. Démonický Francis Urquart s přehledem dokazuje, že nejpatologičtější charaktery mají MOC jako Number One v pořadí svých priorit. Vzhledem k menšímu než malému počtu dílů děj odsýpá přímo gargantuovsky zběsile - asi jako manicky kličkující lachtan vehementně odmítající být na jídelníčku žraloka - a stejně jako predátor vám ani on nedovolí chvíličku vydechnout. Toto spíše dokumentární drama o politické narkomanii mocí by se jistojistě mělo vysílat preventivně před volbami, a to v hlavním vysílacím čase. 95 %

Mno, nebylo to špatné, ale upřímně - je nutno remakovat něco, co bylo dovedeno téměř k dokonalosti ve zlatých devadesátkách? Tak jako každá reformulace legendární guerlainovské parfémové klasiky je to prostě slabší a slabší... Nelineárnost příběhu alias fígl odkoukaný z modernější verze "Jane Eyre" z roku 2011 tady bohužel absolutně nefunguje a díky ne zcela vymazlenému scénáři a ne tak výrazným a charizmatickým herečkám (namátko Winona Ryder vs. Saoirse Ronan, Susan Sarandon vs. Laura Dern, zejména pak představitelka Beth Claire Danes vs. Eliza Scanlen a i Trivi Alvarado jakožto Meg mi sedí víc než Emma Watson) mě zanechává příliš nonšalantní a tedy splývající s myriádami filmů a seriálů, které neurazí a nenadchnou. Love story Jo a profesora Bhaera tady stojí za starou belu - ach, kdeže je to úžasné intelektuální souznění a inspirace, ta rafinovanost a vůbec realističnost a gradace celého jejich vztahu? To se mám jako spokojit s francouzským šamponkovým seladonem poplatným mainstreamovému vkusu, koulícího očima a platnému Joině seberozvoji asi jako oteplovačky v létě? Ospravedlnitelnost této verze tedy stojí na pouhých dvou poněkud rachitických nožkách. Prvá: lepší storyline Amy Marchové, která z rozmazlené a povrchní pipinky dělá rozhodnou i obětavou ženskou. Druhá: kouzelná teta Marchová v podání Meryl Streep, bohužel mihnoucí se na pouhých 10 minut z celkové filmové stopáže. Tedy filmové decrescendo 21. století pokračuje a devadesátky tak opět triumfují, a to kurnik o parník! 65 %

Jako velká fanynka knih jsem se bála, že to nedopadne, ale nakonec to dopadlo. Nechybí skvělé dialogy, i když toho filozofování mohlo být klidně více. Hudba nádherně podkresluje, hlavní postavy byly vybrány dobře (ač Fringillu jako černošku jsem chvíli vydýchávala, ale pořád to není takové faux pas jak v Shakespearově Jindřichu V. obsazený post lorda Yorka černochem. Toto už myslím nic nepřekoná ;) ). Nějaké mouchy by se samozřejmě našly, kupř. rychlé a nepřehledné přeskakování časových rovin, přílišná epizodnost jednotlivých dílů a tedy i z toho plynoucí ne tak velká gradace posledních částí. Ale duch předlohy zachován zůstal, Henry jako Geralt hraje jak o život - co víc si přát? Prostě Zaklínač i na poli filmovém zůstává mou láskou. A ta, jak víme, je jako ledvinná kolika - dokud tě nepostihne záchvat, neumíš si něco takového ani představit. A když ti někdo vypráví, nevěříš. ;).. 90 %