ElKamil

Shinkai jede opět tu svoji katastrofickou linku. Jenže ta tentokrát dostává oproti Kimi No Na Wa a Tenki No Ko přesah do skutečnosti. V Suzume nás zavede do míst, na která se Japoncům nebude lehce dívat. Na která by nejradši nejspíš zapomněli. I mně bylo u některých scén ve finále úzko, a to jsem ty události z před x let zažil jen skrz televizní obrazovky. Šel jsem na film s očekáváním parádní animace a skvělého vykreslení japonských reálií jako u předchozích dvou snímků, a toho taky jsem se dočkal. V první půlce jsem měl dojem, že to bude jen dobrá fantasy, ale druhá půlka byla hodně intenzivní. Jak bude tento film přijat mimo Japonsko, kde lidem bude částečně chybět kontext, to nevím, za sebe tomu ale zase napálím plný kotel a půjdu si koupit lístek na další promítání.

Midnight dinner rozhodně není show o vaření. Sice se točí kolem jídla, ale to je jen kulisou k jednotlivým mini příběhům. Ty jsou většinou sympatické, a přes určitě nesnáze zpravidla končí dobře. Pohodová show se zajímavými příběhy a příjemnými stálými hosty z této zapadlé izakaye kdesi v Tokiu, doprovázena skvělým soundtrackem. Takže master! Toto je srdcovka!

Umai! Příjemný pohled do japonské kuchyně a kultury smíchaní s komediální vložkou času samurajů. Takového samuraje občas potřeboval každý z nás.