Mišul_MF

„Vy byste si nejdřív zhasnul a pak si potmě podřezal žíly?“ Obraz vytřeštěné zkrvavené Balzerové ve vaně mi v mysli utkvěl nadlouho. Škoda že její konec byl takový nevyjasněný – zabil ji týpek, který ji odvezl domů (a který zamlada hrál ve Všech dobrých rodácích), nebo na ni snad v domě čekal někdo z nacistů, kteří jí vyhrožovali? Jinak pěkný film propojující sport a politické pozadí, tísnivou atmosféru před Mnichovem, který už někteří tak nějak tušili (podobně jako Menzel ve Všech mých blízkých). Dneska už by bylo asi o dost těžší najít v Praze lokalitu, která by evokovala prvorepublikové časy.

Snad že jsem původní komiksy nikdy nečetla a matně si pamatuju nějaký ten animák, mi to nepřišlo tak špatné. Kdysi jsme se u toho se ségrou slušně řehtaly, a pár hlášek (třeba „To je konec jeho vousu“ – „Na druhým konci bude on!“ – „Tos vymyslel vlastní hlavou?“) nám i nějaký čas vydrželo. Nejpodařenější byla samozřejmě titulní dvojice, ale mě osobně asi nejvíc uchvátil Detritus v podání Roberta Benigniho a docela jsem mu i fandila a litovala ho, že mu to s útokem na vesnici nevyšlo :) (neměl holt blbec tak otálet s nasazením kouzelného nápoje). Asi jako jsem kdysi litovala Slavii, že je v lize pořád druhá a ne a ne s z kvalifikace dostat do Ligy mistrů, a nakonec jí fandím dodneška :D

Na ty největší české pohádkové hity tohle dílo nemá, pár věcí ale v paměti utkví. Třeba Karel Augusta jako princ, kterému to šlo víc s loutnou než s dřevcem :) Nebo hlasatel Jiří Ptáčník jako jeho kolega, který se stále jen odvolával na své chrabré předky („kdyby tady byl můj děd“) A samozřejmě „černý princ“, který je víc než cokoli jiného spíš vůdcem bandy lapků. Co si ale pamatuji asi nejvíc, je scéna, kdy drak svým příletem přeruší hradní ples. Ta brutální změna atmosféry poté, co vzduch poprvé prořízne jeho děsivé zavytí, je doslova mrazivá – záclony poletují ve vichru, zděšení hosté kvapně opouštějí sál a tatínek král jen rezignovaně vzdychne: „To se přihlásil Tvůj pravý ženich“. Paradoxně výborným tahem bylo ponechat draka v tu chvíli ještě neviděného, kdy pouze Bajaja dívající se z okna předvádí, co venku vidí, a ponechává tak volný prostor představivosti dětského diváka. Pozdější souboj už zdaleka tak působivý nebyl, na rozdíl od shození lapků z hradeb. Za mě tři hvězdy.

Možná jeden z prvních filmů, kde nejsou translidé zobrazováni jako psychicky vyšinutá individua (např. https://www.csfd.cz/film/2319-oblecen-na-zabijeni/prehled/) nebo jako komické figurky. Jedna ze dvou hlavních postav je prostě žena, která se snaží vybudovat si život podle svých představ a zapomenout na minulost, včetně toho, co si zažila ve škole (jak já jí rozuměla...). Film podle mě dobře zachycuje, jak se společnost v té době na transgender komunitu koukala – nechutný přístup policajtů, kteří Kim za to, že se zastala kamaráda, vyhrožovali mužskou věznicí apod., ale i kolegyně v práci, které jsou na ni naoko milé, ale za zády ji pomlouvají a intrikují proti ní; velký respekt její šéfové, která se za ni v závěru postavila! (mimochodem, komu vrtalo hlavou, že tu herečku už někde viděl, má pravdu, ztvárnila profesorku Prýtovou v sérii o Harrym Potterovi). Potěšilo i to, jak si rozjívený motorkář Paul poctivě snažil si zjistit, čím si jeho kamarád z dětství musel projít, dokonce i tehdejší medikace zde byla zachycena :) A za srdce mě vzala i výuka jízdy na motorce – v 15 jsem si taky chtěla udělat řidičák (na 50ku), leč táta byl proti... třeba si to ještě někdy splním :)

Byvše sama příslušnicí trans komunity, byla jsem rodiči upozorněna, že se začal vysílat tenhle seriál. Zatím jsem viděla druhý díl, a občas jsem se i zasmála. Ale sem tam to bylo i trochu hard. Co mě ale mrzí, že postavu Pavla/Dáši nehraje skutečný transsexuál, nýbrž „normální“ biologická žena. Nemohli tam hodit třeba Brychtovou?

Ač jsem ročník 1982, oslovil mě v dětství spíš tento seriál než pozdější barevné filmové zpracování. Jan Tříska jako Široko naháněl hrůzu :) Po skouknutí pár dílů s mnohaletým odstupem si říkám, že se na scénáři, který je vlastně spatlaninou ze dvou knih, asi projevila doba vzniku – jako by s tím tvůrci spěchali, aby to stihli, dokud se „mohlo“. Výsledkem je kostrbaté vysvětlování, jak Tříska k ježkovi přišel, a pár dalších nelogičností. Rozdělovací třída v podobě nějaké kovové brány, no nevím nevím. Podobně obsazení některých rolí se úplně nezdařilo - Mirek Dušín převyšuje ostatní „šípáky“ tak o dvě hlavy a Jarka Metelka vypadá jako morgoš :D Co se mi naopak vždycky líbilo, byly exteriérové flashbacky – válka Vontů v čele s Krampolem, Štěpánkem a Satoranským nebo scény s Janem Tleskačem, kterého Hanzlík ztvárnil rozhodně líp než to dítě v pozdějším filmu. Naproti tomu Vyskočil jako Losna vypadá v klukovských kraťasech příšerně, zato Sloup jako Mažňák je správnej padouch :) Obecně se tihle pánové asi při natáčení pěkně vyblbli, dovedu si představit, že o ty role dost stáli, možná ty komiksy četli jako kluci :) Václav Sloup kdesi vyprávěl, že dokonce poté, co seriál proběhl televizí, zvonili nějací mladí nadšenci u něj doma a ptali se jeho ženy: „Půjde Mažňák ven?“ Odpověď byla ve stylu: „Kluci, Mažňák musí věšet prádlo“ :D Za scénářové nelogičnosti a nepovedeného Dušína jedna dolů, pořád je to ale o dost lepší než film.

Rozhodně nadprůměrná záležitost v porovnání s většinou tehdejší a bohužel i dnešní televizní seriálové produkce. Oproti jiným dobovým počinům se tu o hodně méně soudruhuje a vůbec se tvůrcům celkem podařilo ideologii z převážné části nechat někde za dveřmi (v první sérii se dokonce objevuje „západní“ auto :-), navíc se tu sešla řada špičkových herců, kteří odvádějí víc než poctivé výkony (zvláště pan Kopecký, paní Štěpánková a v druhé sérii paní Medřická). Osobně se mi mnohem víc líbí původních 13 dílů, snad proto, že jsou bohaté na řadu různých dějových linek (patálie mladého Sovy; „starej obšourník“ Štrosmajer a jeho nezdárná dcera, která ho připraví o sotva nabytou funkci; milostné avantýry doktorky Čeňkové, intriky neschopného a zároveň všeho chopného dr. Cvacha, z jehož odkazu ještě dnes čerpá např. Zounar v Ordinaci; úlet primáře Blažeje s Inou jako důsledek jeho nešťastného manželství s příliš ambiciózní Maciuchovou atd.), má to spád, postavy se nějak vyvíjejí, nechybí vtip, ale ani trocha dramatické akce při Blažejově automobilové honičce s žárlivým saniťákem a na mladou a hezkou Elišku Balzerovou, které „spící panna“ Ina může jen těžko konkurovat, se hezky kouká :-) Především to ale celé končí tak nějak harmonicky: doktorka Čeňková po zklamání s hokejistou a s ňoumou Řehořem (jehož nakonec přenechala kolegyni Králové) nachází spřízněnou duši v mladém Sovovi, který přemohl své démony a přebírá v nemocnici štafetu po otci, dále zkrocení zlé ženy v podání hubaté sestry Huňkové, návrat Blažeje k rodině a Iny k saniťákovi… nemůžu si pomoct, ale tady to podle mě mělo končit. Ale chápu, že valuty z Německa tehdy táhly, a tak se po čtyřech letech dotočil ještě 7dílový přídavek, podle mého názoru dot rozporuplný. Na jednu stranu se sice tvůrcům povedlo oživit děj Kaiserem a hlavně paní Medřickou (nemluvě o letmém, leč výživném návratu dr. Cvacha) a jako aktivní šachista jsem se zájmem shlédl i pár vsuvek z bohužel krátké hráčské kariéry dr. Štrosmajera (byť mě dost pobavilo, že v té partii, kterou vyhrál nad Nárožným, nechal soupeře zahrát dva tahy za sebou), ovšem některé věci z předešlých dílů jsou tu postavené doslova na hlavu: tak třeba mladý Sova se zcela v rozporu s vyzněním původní série projeví jako slaboch, zbabělec a sobec, nadto se vrátí k bývalé ženě navzdory tomu, jaké mu dělala medy v první sérii a jak s ní musel válčit o dítě, zatímco Ina, která se po těžkém rozhodování vrátila k saniťákovi, si zničeho nic zažádá o noční služby, aby mohla opět nabíhat Blažejovi (asi ji to doma s neobyčejně zvědavou tchyní nebavilo), s kterým si nakonec udělá dítě. Podle mě zbytečně násilné dějové a charakterové twisty, vzhledem k menšímu počtu dílů je to navíc celé takové uspěchané (včetně úmrtí Štrosmajera, který udílí rady mladému Peterkovi, a chvíli nato je najednou na pravdě Boží) a nekončí to už zdaleka tak optimisticky: starý Sova se sice opět shledá s doktorkou Fastovou, ale musí se vyrovvnat s tím, že syna má na hovno, chudák Čeňková zůstala (stejně jako Králová) jako kůl v plotě atd. A tak zatímco původní třináctce bych vcelku bez váhání dal 4 a půl (tu půlku strhávám za děsivou Emu v podání Marie Motlové a její příšerně smutné oči, které bez přestání vrhala na starého Sovu, aby nenechával Karla v bryndě, a které se člověku na dlouho vryly do paměti; mimochodem, jak si mohli Sovovi za hlubokého socialismu vydržovat hospodyni? Není to vykořisťování? :D), přídavek ode mě sklízí sotva tři a nezachrání to ani zgruntu hodná zelinářka Dobiášová. Dohromady tedy slabší čtyři, které by ale pořád vysoko čněly nad dalšími pokračováními, pokud bych se někdy k jejich hodnocení odhodlal.

Nejspíš ne taková kultovka jako třeba první dva Terminátoři, tři Rambové nebo třeba první Smrtonosné pasti a zbraně, pořád ale slušná akční záležitost. Na některých pasážích se samozřejmě podepsala doba vzniku (např. dost neohrabaně vyvedený ED 209), nechybí ale humor, byť občas trochu morbidní. Verhoeven míval toho času (viz např. Total Recall) zjevně slabost pro brutální scény a lehce nechutné speciální efekty :) Z prvního ranku bych vypíchl třeba rozstřílení Murphyho (kterému parťačka vůbec nehelfla), zábavnou prezentaci již zmíněné technologické novinky nebo pěknou exkurzi do vnitropodnikových vztahů ve firmě OCP (při níž se člověk i zasměje, když Clarence vtipně vypakuje Mortonovy společnice, anžto si je zcela jist, že nepůjdou na policii, a následně při odchodu pečlivě zavře dveře baráku, který má za pár vteřin vyletět do vzduchu), do druhé skupiny nepochybně patří Emilův neslavný pokus sejmout RoboCopa autem. Přiznám se, že když jsem viděl tu cedulku „toxický odpad“, tak jsem prvních pár vteřin čekal, že sympatický gangster a neschopný řidič zmutuje v nějakou příšeru, která dá ještě Murphymu zabrat, takže mě maličko zklamalo, když se zcela prozaicky rozpustil, resp. postupně zkapalněl zevnitř (kor když šlo podle jména o Rusáka, kteří většinou hodně vydrží :D). Možná nenarazil na ten správný kontejner :) Každopádně klasická osmdesátkovka, která si zaslouží nejméně lepší tři, ke čtyřem to pak překlápí hudba Basila Poledourise. Škoda, že další díly stály spíše za prd.

Rád bych dal plný počet, ale trochu mě iritují závěrečná slova Jindry Benetky a celá ta běžecká scéna s přidaným „masovým" pozadím. Tvůrci to asi mysleli dobře, chtěli povzbudit národ, přece jen film se natáčel v roce 1938 (do kin šel dokonce až po Mnichovu), ale mně ta věta o tom, jak „teď už poběžíme jenom kupředu", připadá trochu jako předvězst něčeho, co přišlo deset let poté a zůstalo tu zatraceně dlouho... Ale abych jen nehaněl, postava hodného mladého profesora je tu o hodně lepší a uvěřitelnější, než ulízaný prof. Voříšek z „Cesty do hlubin". Zato ze šplhouna a bonzáka Krhounka trošku mrazí při pomyšlení, jak se takoví „krhounci" asi činili o pár roků později za války... Žádný div, že v dalším studentském filmu už si František Filipovský radši zahrál šprta o poznání „hodnějšího" :-).

Můj nejoblíbenější díl tohoto seriálu, snad proto, že není tak prvoplánově výchovný, jako některé jiné díly (s plamínkem, hodinami či ježibabou), spíš takový poetický a fantaskní, navíc krásná doprovodná hudba s několika různě variovanými motivy. Co se týče létající Dorotky, kterou zde zmiňuje Karlos80, nepřijde mi nikterak problematická – když papoušek v tom samém díle drtí blesky zobákem a v jiném díle dokáže vyzpívat Gotta i s muzikou, proč by se Dorotka (která v jiném díle dokáže třeba otočit běh času), nemohla naučit létat? :-) Jsou to přece pohádkové příběhy, byť z reálného prostředí, a Dorotce i jejímu kamarádovi se prostě dějí zvláštní věci, viz třeba právě příhoda s ježibabou :-). Někdy bych chtěl mít taky za kamaráda papoucha, který by mi ukázal, jak na to, abych mohl od všeho uletět někam pryč. Třeba je to opravdu jenom otázka té správné techniky ;-) Jinak ještě jedna zajímavost, papouška pravděpodobně „namluvil" Miloš Kirschner – zde sice ještě není uveden v titulcích, v dalších dílech už ale ano a papouškův hlas je tu víceméně stejný jako v dalších dílech. Asi měl pan Kirschner dobrou praxi z namlouvání Hurvajze ;-)