WinstonS

Učebnicová ukázka, jak se má dělat pravý sitcom. Jasně definované a čitelné postavy, které napsal tým autorů s dlouholetými zkušenostmi, jsou studnicí nepřeberného množství gagů a vtípků. I proto byli svého času Přátelé kromě sportovních přenosů jediný důvod, proč jsem se doma díval na televizi. Ta podvečerní půlhodinka prostě stála za to :-)

Docela zábavná agitka FIFA o chudém princi, který v Premier League našel fotbalovou nevěstu. Přes několik do očí bijících nelogických momentů vcelku sympatický film, u kterého jsem se coby fanoušek fotbalu ani nenudil. Jen ta stopáž mohla být o dvacet minut kratší...

WTF aneb co to jako mělo bejt, tohleto? vo co komu de? absolutně jsem nepochopil, jaký film Sluka chtěl natočit. V podstatě to vypadá jako když pejsek a kočička vařili dort - naházeli do něho spoustu ingrediencí a doufali, že každý si najde svoje. Leda ho*no, dodávám spolu s Bejčákem. Pokud část věnovaná jemu a jeho bandě (tolik steretypů a šablonovitých klišé užitých při jejich vylíčení aby člověk pohledal i v podprůměrné telenovele) měla být humorná reflexe života českých fotbalových ultras, pak opravdu nemám slov. Jediné, co ve filmu stálo za to, byli dva výpitci z West Hamu, Kaiser s Lábusem a hudba. Ještě, že jsem to viděl večer, protože kdybych to viděl ráno, Ivánku, tak se z toho pose*u...

Na Starých pověstech řeckých od Eduarda Petišky jsem vyrostl. Doslova. Už v pěti letech jsem tuhle knížku doslova hltal a záliba v antice mi vydržela hodně dlouho. Toto optikou je tedy nutno poměřovat můj vztah ke zfilmování TRÓJI, který je... ambivalentní. Oceňuji výtečné bojové scény, ale nechápu trivializaci a nivelizaci dějové linie, jež se smrskla na hollywoodsky klišovitou lovestory. Nemám sebemenší výhrady k obsazení řady (zejména negativních a řadovitých) postav (minimalisticky hrající Pitt je překvapivě výborný!), ale pak vidím křečovitého mazánka Parida v podání Orlando Blooma a je po nadějích. TRÓJA je průměr jako vyšitý. Ostatně k tomuto verdiktu vše nasvědčovali už ve chvíi, kdy se režie chopil Herr "technicky jsem dokonalý, ale s empatií se neseru" Petersen.

Výborná metafora světa, kde ani tisíc očí nezaručí, že pravda vyjde na povrch. Kasino, jenže je prošpikováno stovkami kamer a nad ním bdí jako pomyslný Velký bratr plovoucí vzducholoď s TV kamerou, je pro De Palmu (toho chlapa mám fakt rád!) metaforou (nejen) americké společnosti, jejímž zákonem je lež. Ani bezpočet různorodých obrazů, hojnost důlazů či pohledů totiž nezaručí odpověď na otázku, co se to vlastně stalo... A sekvence s Cagem před zahájením zápasu je opravdu vydařená!

Samuel L.Jacskon versus Kevin Spacey ane bitva jako řemen. Po dynamickém úvodu se do hry dostává převážně SLJ, který se však záhy ocitá v defenzívě díky zákeřnému faulu šéfinspektora Niebauma. Jenže SLJ se vzpamatuje, vyrovná hru a zaskočí obranu soupeře neotřelým fíglem - zajme jej spolu s dalšími 3 osobami a drží je jako rukojmí. V tu chvíli se na hřiště dostává zkušený KS, jenž se jeví být ve vrcholné formě a ve vzájemných slovních soubojích mezi ním a SLJ létají jiskry a hraje se pěkně od podlahy. Oba soupeři zvyšují tempo, ale KS málem doplatí na nekolegialitu zbytku svého týmu, jehož barvy ještě před časem hájil SLJ. A to se nám již hra dostává do finále a v něm se dějí věci. Tak neváhejte a běžte se na tenhle mač podívat, protože opatrná hra ze zabezpečené obrany a sázka na brejky je to poslední, co tato svižná řež nabízí.

Za Stalloneho hrají hory, jejich scénerie je parádní a posouvá film o level výš. Slušná zábavovka, pomětrně jednoduchý příběh a především pořádná dávka napětí umocněná již zmíněným prostředím velehor. Nicméně i tak za čtyři hvězdičky.

Francouzi konečně zjistili, že si můžete udělat srandu i z tragického období WWII a výsledkem je tahle bláznivá taškařice, během níž dostane bránice diváka hodně zabrat. VELKÝ FLÁM si vychutnáte i v originálním znění, střet aglicky a francouzsky hovořících postav je úžasný :) btw, jedna z nejlepších komických rolí de Funese

"Hérakleitovskou dialektikou je třeba si ospravedlňovat situace, kdy se dva hádají a třetí tyje. Např. Steve a Clare se hádají, David se směje, Stevův sexuální život se pozdvihne na kvalitativně vyšší úroveň po zkušenosti s transvestitou. Brendon a Kelly se hádají, David se směje, Kellyin sexuální život se pozdvihne na kvalitativně vyšší úroveň po zkušenosti s lesbickým sváděním. Donna a Joe se hádají, David se opět směje, Davidův sexuální život by se teď měl pozdvihnout na kvalitativně vyšší úroveň, ale není tomu tak, neboť Donna chce zůstat pannou," řekl Ištvan Tračník a já dodávám AMEN :-) viz http://www.phil.muni.cz/fil/ruzne/90210.html

"Vaši občanku" "Spartáááá!"... Ano, i mě si podmanil fenomén PROČ. Občas v hospodě s kamarády vykřikuju "polib vlajku študáku" či "se Slavií jdi do p.dele, dědku" a ve vlaku popíjím zásadně "rybízovku s vokenou, vole, vlastní recept". A teď vážně. PROČ je zajímavý fenomén. Reflexe sociologicky atraktivní sociální skupiny fotbalových výtržníků, o níž se film pokouší? Ani omylem! Smyczek totiž podává výpověď nikoliv o bandě psychopatů, kteří pod záminkou oslavy mistrovského titulu zdemolovali v nci z 18. na 19. června vlak jedoucí z Prahy do Banské Bystrice, nýbrž o bezútěšném společenském klimatu 80. let. Podhoubím pro tyto excesy byla apatie, deziluze, rezignace a obecná bezútěšnost, v níž se nacházelo normalizační Ćeskoslovensko. V těchto podmínkách vyrostla generace "atomizovaných dětí" postrádajících jakýkoliv životní cíl. Rodiče s nimi nekomunikovali a společnost jim nic nenabízela. Každý hledal únik. Někdo poslouchal bigbít, někdo kšeftoval s valutami, někdo chlastal a někdo se bavil tím, že chodil fandit na fotbal. Jedno měli všichni tihle jedinci společné: nesnášeli papouškování ideologických keců a všudypřítomného svatouškovského vlezdoprdelkovství. A když se tahle frustrovaná masa mladých lidí dala do pohybu, nešlo je zastavit. Vlajkonoši, kteří zdemolovali vlak, málem vyhodili z okna průvodčí a fyzicky napadali ostatní cestující, jsou nadčasovou výpovědí Karla Smyczka o tom, jaký zločin spáchal komunismus na generaci mladých lidí prožívajících svá "bouřlivá léta" v osmé děkádě dvacátého století. V tom je jeho hodnota. P.S. CO JE? CO JE? CO JE CO JE CO JE? :-)))