Recenze (29)
Corpo celeste (2011)
Cítím potřebu se tohoto filmu zastat a nabídnout trochu jinou optiku, kterou ho vnímat. Ústředním tématem určitě není církev, ale citlivá třináctiletá dívka, která se ocitá v pro ni neznámém prostředí. Než aby trávila čas doma s věčně hašteřivou sestrou, radši se vydává do ulic zaprášeného města, jehož šum pozoruje raději z odstupu z betonové střechy domu. Místem kontaktu s místní komunitou se jí stává hlavně kurz přípravy na biřmování; holčičce ze Švýcarska, pro kterou je důležitý spíše obsah než forma, je ale nutně cizí okázalý a hlučný způsob, kterým Italové jistě v dobrém úmyslu, ale - pravda - poněkud podle svého praktikují křesťanskou víru... Film pro mě po celou dobu neztrácel napětí; jednu hvězdu v hodnocení ale ztrácí za o pár minut přetažený konec. Asi to není pro každého, ale pokud se dokážete vyvarovat předpojatého zjednodušeného vnímání, nemůžu než doporučit.
Zápisky o skandálu (2006)
Tohle jsem měla vyhlédnuté už dávno - a taky jsem měla jistou představu o tom, jak se to celé bude odvíjet. Taky proto mě trochu zarazilo, jak na konci filmaři naložili s postavou Judi Dench... Kladu si otázku proč? Ale napnutá jsem byla celou dobu.
Protivný sprostý holky (2004)
Schopnost chápat myšlenkové pochody amerických středoškoláků u mě nikdy nebyla příliš závratná, tady jsem se ale opravdu nechytala...
Čokoláda (2000)
kýč, kýč, kýč!
Vzhůru do oblak (2009)
Dostala mě už úvodní sekvence o (ne)obyčejném manželství (ne)obyčejného páru, kterému z dětství přetrvala víra v dobrodružství.
V Bruggách (2008)
Skryté drama odehrávající se ve svědomí zdánlivě netečných gangsterů v prostředí malebných Brugg.
Zoufalé manželky (2004) (seriál)
Dámy, které dokážou být nejlepšími přítelkyněmi, a zároveň proti sobě vést válku na život a na smrt.
Hanebný pancharti (2009)
Hned první scéna mě dostala. Líbilo se mi to hravé pojetí: dlouhé konverzační scény, v nichž se ladně přechází z jednoho jazyku do druhého, kapitoly, šipky se jmény ozřejmující, o jaké že nacistické zvíře se teď jedná. A Brad Pitt konečně v pořádný roli!
Loudilové (2009)
Dialogy vskutku "duchaplné", v několika scénách (asi tak ve 2-3) dokonce probleskuje náznak humoru... Někoho by mohlo zajímat, proč jsem na to teda koukala. To se pak zeptám: Žehlils' někdy??
StreetDance 3D (2010)
Co naplat, byla to sračka. Sračka, kterou nezachránil ani třetí rozměr. Tyhle filmy většinou stojí na postavách, ovšem pokud vám hlavní hrdinka, ač krásná, přijde nesnesitelně nafoukaná a protivná, a její představitelka nepředstavitelně unylá, není už asi co zachraňovat...