Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (87)

plakát

Grand Prix (2022) 

V obecné stručnosti, za mě taková příjemná, vtipná, místy trochu "crazy", česká oddechovka, která si, za mě osobně, na nic víc nehraje a její primární cíl je hlavně pobavit. Což pro mě, navíc po náročném dni, 100% splnila. Celá herecká sestava super, včetně Tatiany Dykové, která je tu místy až téměř k nepoznání, což je možná hlavní důvod, proč mi tak nějak víc utkvěla v paměti. Viděno na předpremiéře 2.11. - Kino Luna Ostrava.

plakát

Halloween končí (2022) 

Chtěl jsem být po odchodu z kina spíše smířlivý, ale nakonec nebudu. Ani omylem. Čím víc mi to celé leží v hlavě, tím víc mi to v ní krystalizuje na pocit, že mě ten film v podstatě regulérně znechutil. Ale začnu jinak. Klasik by zvolal asi něco jako „Za co, Pane Bože, za co.“ Já, pokud bych se měl krotit ve výrazech, byl použil spíš něco jako „Pro Kristovy rány proč?!? Proč proboha takhle?!“ Troufám si tvrdit, že Halloween Ends je všechno, jenom ne film ze série Halloween. Už ze startu, při samotných titulcích, se změněnou barvou a úvodní částí, jsem měl takové zvláštní tušení, že tady asi bude něco jinak než možná všichni čekáme, ale bral jsem to tak, že se chce „závěr“ ságy pouze ozvláštnit. A to se mu ve výsledku skutečně povedlo. Bohužel ale tím téměř nejhorším způsobem, jakým v dané situaci mohl. Jediné, co totiž připomene „staré dobré časy" a naplní onen „odkaz“ filmu, potažmo Halloweenu jako takového, vzhledem ke svým kořenům a historii, je pouze posledních snad cca 10 – 15 minut, které ve své podstatě šlapou dobře a svým způsobem opravdu onu jednu ságu rozumně ukončí. I toto ale bohužel nese, vzhledem ke všem okolnostem a předchozímu ději, mírně hořkou pachuť protože to, co samotnému závěru předchází v oněch asi 90 minutách, je s prominutím a vší úctou k sérii, neskutečná srágora která dle mého osobního názoru neměla nikdy spatřit světlo světa. Minimálně ne jako Halloween, ale možná jako nějaká teen drama/romance se zvláštním twistem během toho všeho. Protože přesně takhle to ve výsledku dopadlo. Dovolím si tvrdit, že jsme všichni čekali hlavně na Míšu a jeho potenciální závěrečný, snad i velkolepý, souboj nejen s Laurie, ale potenciálně i se všemi dalšími zúčastněnými, kteří za všechny ty roky přežili a jsou nějakým způsobem s Myersem a jeho legendou spojení, aby se snad i nějak střetli a celé tohle hrůzné řádění ať už tak či onak ukončili. Ha! Mám pro vás skvělou zprávu. K ničemu z toho až na výjimku v závěru v podstatě absolutně nedojde a na ono jakžtakž důstojné finále si musíte z oné 111 minutové stopáže opravdu počkat oněch cca 90 minut. Což je prostě směšné. Pokud to rovnou není výsměch tvůrců všem fanouškům série. V oné hodině a půl se řeší a dělá snad všechno možné, ať už více či méně směšné, a přestože jistý dobrý potenciál a náběh na nějaký přesah v rámci série to určitě mělo, stejně jako možná i velice snadné, případné nenápadné pomrkávání na nějaký nový, budoucí Halloween, je nakonec tohle všechno ve výsledku rázně a krátce spláchnuté do hajzlu naprosto debilním vyvrcholením, které musel nakonec ukončit až samotný Míša, který se na to už asi taky nemohl dívat. Předtím se ale téměř celých těch předchozích 90 minut + 4 roky k tomu v ději, klepal zimou v jakémsi kanále, kde patrně uvízl ve škvíře a vzhledem k tomu, že nemluví, nedovolal se ani pomoci a tak tam musel trčet až do jednoho osudného momentu, ke kterému ve filmu dojde, vtipně ale bohužel úplně naprostou náhodou. Neptejte se proč nebo jak. Odpovědi nedostanete. Vlastně vůbec na nic. Tam, kde Halloweeen Kills příjemně začal rozvíjet jakési Michaelovo podhoubí a nakousl jeho mysteriózní podstatu a motivaci, Ends naprosto bez vysvětlení a prakticky jakékoliv i byť jen elementární motivace, vysílá v podstatě Myerse úplně ale úplně náhodně do závěrečného zúčtování, které vzhledem k předchozí stopáži tohoto filmu, vlastně ale vůbec nedává smysl. Celou dobou je to vlastně úplně jiný film, až tvůrcům při točení nejspíš došlo, že na to vlastně musí nalákat tu hlavní cílovou skupinu a fanoušky, tak tam narychlo dotočili právě oněch závěrečných 10 minut aby se neřeklo, že to nejen není Halloween, ale aby to korespondovalo alespoň i s tím podnázvem Ends. Strašné. Opravdu neskutečná bída a to píšu jako člověk, který až do posledního momentu před zahájením promítání v kině věřil, že tak špatné to po recenzích být nemůže. Bohužel je. Vskutku je to tak. Všem fanouškům a znalcům série, kteří čekají na nějaký alespoň trochu uspokojivý závěr, doporučuji film po sehnání opravdu přetočit na posledních cca 10 – 15 minut a budete myslím alespoň trochu spokojení. Ne nadšení nebo radostní, ale možná trošku spokojení. Zbytek, tedy asi 95% filmu, je opravdu neskutečná, nelogická, až nudná srágora, navíc dělající z Míši Majerů totálně neschopného bezdomovce, který dokázal zlikvidovat celou hasičskou jednotku a asi dalších 20 nebo 30 lidí v závěrečné bitce v H:K, no tady není schopen si poradit s jedním poloslepým, zraněným klukem. A víc už asi ani nebudu prozrazovat, protože mám dojem, že by tomu snad většina ani nevěřila. Jak by totiž opět řekl jeden klasik, nedá se to popsat. Musíš to vidět na vlastní oči. Závěrem bych ještě dodal, že kdyby alespoň nezprasili celou tu novou linku, která prostupuje těmi prvními 90 minutami, a nevyústili ji do takové debility, bylo by to alespoň trochu snesitelné a snad i ve výsledku obhajitelné. Takto, v tomto provedení, ale v žádném případě. 2* PS. Jediné, co tady zůstalo opravdu ve stejné kvalitě, jako v předchozích dvou snímcích, je hudba, respektive soundtrack pánů Johna Carpentera, Codyho Carpentera a Daniela Daviese. Chlapci prostě umí a jde to moc dobře slyšet, stejně jako v předchozích částech. Oni a samotný závěr, včetně samozřejmě Jamie Lee Curtis a taktéž Andi Matichak, která mi tu ale chvilkou taky lehce pila krev, jsou jediní, kteří to alespoň trochu drží nad vodou. Bez nich by to pro mě byl čistý odpad. Což je vzhledem k sérii, a předchozím dvou dobrým dílům, opravdu velice nezasloužený, smutný pomníček. Ale přesto všechno, pamatujte na slova Laurie Strodeové, které v tomto filmu zazní. „Evil doesn't die. It changes shape.“ 

plakát

Batman (2022) 

„It can be cruel, poetic or blind. But when it‘s denied… it‘s your violence, you may find.“ Toto pojetí Batmana (filmu), jakožto temného krimi thrilleru, spíše než klasického akčního fláku, plně schvaluji. Riddler/Hádankář je většinu filmu dostatečně tajemný, brutální a vychytralý, aby správně naladěného diváka bavilo to téměř tříhodinové pátrání po špíně a vzkazu, který chce Riddler celému Gothamu předat. Podpořené skutečně skvělou kamerou, vynikajícím soundtrackem a hereckými výkony nejhlavnější trojice Batman/Catwomen/Riddler. O to víc mě pak ve výsledku trochu zamrzelo, že Batman Matta Reevese není eRkový, a že v některých částech,i co se týče hlavní zápletky a pointy, není víc „brutálnější a šokující“, respektive, že tvůrci nezatlačili ještě víc na pilu. Jde totiž snadno poznat, že ten potenciál a hlavně půda, pro to ve filmu je. I přesto se ale jedná o velmi výtečnou, jinou, detektivní verzi Batmana, kde asi největšími zápory je až nečekaně téměř absolutní absence Bruce Wayna, Alfréda, a fakt, že film v průběhu rozehraje až příliš mnoho různých dějových a osobních linek, kdy některým nevěnuje dostatečný prostor, který by si nejspíš zasloužili. Což je u 176 minutového filmu prakticky až paradoxní. Jinak tomu ze svého pohledu nemám až zas tak moc co vytknout. Skvěle jsem se celou dobu bavil a moc doufám, že tento Riddler Paula Dana, společně se zbytkem hlavního ansáblu, včetně samozřejmě pana Tučnáka, neřekl ještě poslední slovo. Ostatně Riddlerova stránka, https://www.rataalada.com/, dává v době vstupu filmu do kin tušit, že možná ještě všechny hádanky nebyli úplně zodpovězeny ;)

plakát

Halloween zabíjí (2021) 

Dalo by se říct, že asi většina chtěla, aby pokračování H40, neboli Halloweenu 2018 bylo trochu jiné, abychom se po vzoru některých jiných sérií netočili stále v tom samém kruhu, akorát v modernějším zpracování. Což se tak trochu úplně bohužel nestalo. Že po dlouhé době začínáme po vzoru původní H2 prakticky minuty po předchozím díle, bylo super. Stejně tak že Míša Majerů dává hned ze startu najevo, že rozhodně nemá chuť se ničím párat a proto s brutalitou sobě samou pokosí všechno a všechny, kdo se mu postaví do cesty. V tom by za mě problém nebyl i když moc dobře chápu, že někomu se ta šablona už začíná po všech těch letech zajídat. Pro mě osobně to ale začíná trochu drhnout až v momentě, kdy se do toho vrací stará parta z původní jedničky, respektive hlavně jistý Tommy Doyle, který děj svede tak trochu "někam jinam", a vlastně celé to následné "povstání" na mě působilo spíše divně než opodstatněně. Nechci znevažovat smrt postav z prvního dílu, ale tady na mě celá ta davová hysterie a "fanatismus" spíš místy působilo dojmem, jakoby tento Haddonfield zažil řadění Myerse ze všech předchozích Halloweenů, přičemž z toho by byl možná už i plný celý hřbitov a tím pádem by to dávalo z mého pohledu mnohem větší smysl. Takhle na mě celé "Evil dies tonight! "působilo možná až křečovitě a "násilně." Ale kdo ví... možná tím jenom tvůrci chtěli poukázat na lehkou zmanipulovatelnost a hloupost obyčejných lidí v honbě za přízrakem, který téměř nikdo nikdy neviděl? Těžko říct. Ale celá tato pasáž mi přišla spíš jako nesmyslná brzda, která stejně nic nevyřeší, naopak jenom všechny přesvědčí, jak ostatně padne z úst jedné z postav, že jsou teď přesně jako Myers. Co mě ovšem mimo jiné velmi zaujalo a potěšilo, kromě super flashbacku do 1978, bylo částečné nakousnutí podstaty Myerse, přestože cítím, že se tu tvůrci velice nebezpečně pouští na tenký led. Ostatně ti, co viděli díly 4 až 6, určitě ví na co narážím. Současný náznak s koncem HK není vůbec špatný, protože i když jsme se dostali k osobnosti Michaela Myerse o něco blíž, stále kolem sebe nechává onen příjemný, silný mysteriózní opar což je jeden z důvodů, proč ho mám jako postavu rád a myslím, že nebudu sám. Samotný konec potom ale právě naznačuje, že v závěrečném díle (můžeme jenom doufat, že to tvůrci nějak rozumně ukončí a případný další Halloween po H: Ends nebude navazovat na tuto časovou linii, pokud teda nedojde k nějakému hodně speciálnímu vysvětlení) budeme patrně možná svědky odhalení, co je tedy skutečně zač onen přízrak jménem Michael Myers. A obávám se právě toho, aby z toho nevylezlo něco, co by celý tenhle naznačený koncept poslalo minimálně do kytek a udělalo z toho zase jen a pouze naprostou hloupost. Uvidíme. Jako celek jde HK celkem ve šlépějích svého předchůdce a to mi osobně nevadilo. Dokonce mám pocit, že i soundtrack od Carpetera a spol. je tu možná celkově o chlup lepší než v předchozím díle, což je pro Halloween jako takový jenom dobře. Co mi ovšem nečekaně vadilo, byla naprostá tupost a chování některých nejmenovaných postav, což je ode mě jakožto člověka, který je schopen něco takového ve většině podobných filmů přehlížet, dost alarmující. Hlavně s přihlédnutím k samotnému ději a to nejen z předchozího dílů, po kterém by asi všem tak nějak mělo dojít, že ten člověk kterého se snaží dostat, není ani ve svých šedesáti úplné ořezávátko. Působí potom strašně úsměvně, když například v jedné z částí filmu se jistá skupina postav s Myersem v podstatě setká, přičemž jedna z nich jim řekne něco ve smyslu, "Zůstaňte tady. Tohle si vyřídím sám." a následně jde proti němu sama. Výsledek je asi jasný. Kdyby to bylo jenom jednou, tak budiž ale tohle se tu stane víckrát a už i mě při těchto scénách zůstal rozum stát. A to nezmiňuji další idiotské chování, které naprosto nekoresponduje s danou situací, ale také relativně "rozumným" chováním postav v předchozí části. Ale co. Nelze mít všechno. Snad se tvůrci aspoň trochu poučí a příští díl jakožto závěr bude opravdu důstojný se vším všudy tak, jak si to Halloween zaslouží. PS. Musím se opravdu usmívat pokaždé když vidím někde napsané něco ve smyslu, že je hrozné či debilní a nelogické, jak tady z Myerse udělali terminátora atd. přičemž v původním díle, nebo dokonce v tom předcházejícím to byl "normální" člověk. Nevím teda jaké předchozí díly dotyční viděli, ale já si moc dobře pamatuji, že jenom v prvním, původním Halloweenu od Carpentera je Myers několikrát pobodán do krku a následně šestkrát zasáhnut z bezprostřední blízkosti revolverem, aby celé tohle završil pádem z prvního patra na záda. Načež se beze všeho sebere a bleskurychle zmizí neznámo kam, i k překvapení samotného doktora Loomise. A to vše v původním filmu, který může fungovat i samostatně. Nevím proto jak pro ostatní, ale mě tohle nepřipadá moc jako ukázka "normálního" člověka ;)

plakát

Zhoubné zlo (2021) 

Není to ani zdaleka tak strašidelné jako předchozí tvorba, ale že je Zhoubné zlo neboli Malignant od Wana, se dá poznat hned po pár minutách. Ten specifický styl a atmosféra (byť ne tolik děsivá jako třeba u Insidious nebo Conjuring) je přesně taková, jakou umí v mainstream hororech jen Wan. A upřímně, vůbec mi to nevadí. Rozjezd je sice svým způsobem trošku pomalejší, ale o to víc se to pak v druhé půli celkem nečekaně a rázně utrhne ze řetězu. Je na tom hned poznat, že tohle si Wan s manželkou a Akelou Cooper napsal, a následně sám zrežíroval s chutí. Na většině záběrů a i celkové, nečekané pointě to jde vidět a cítit. Přesto si myslím, že existuje dost dobrá šance, že se to mnoha lidem netrefí do vkusu, či stylu v jakém se celý film nese. Je to totiž něco trochu... jiného. Já si ale tuhle thrillerovou, nečekaně čvachtavou, hororovou jednohubku užil a pokud by se Wan obtěžoval něco podobného v mezičase zase natočit, nemám s tím nejmenší problém. Navzdory všemu tomu totiž stále je schopen propůjčit svůj osobitý styl. A to je za mě dobře.

plakát

Resident Evil: Raccoon City (2021) 

Tahle adaptace to bude mít z mého pohledu velmi těžké. Svým způsobem možná ještě víc než předchozí série od Pavlíka Andersonů s Millou. A to hlavně ze tří důvodů. Prvním je smíchání dějů první a druhé hry. Asi chápu co s tím chtěl Roberts provézt, nicméně po zhlédnutí mě jenom víc utvrdil názor, že se mělo Welcome to Raccoon City spíš zaměřit pouze a čistě na adaptaci jedničky, a teprve až do případného pokračování zahrnout události druhého a třeba i třetího herního dílu a eventuálně je nějak víc zajímavěji propojit, protože právě ty se odehrávají v podstatě ve stejnou dobu, akorát se zaměřením na jiné postavy a z větší části také na jiné oblasti Raccoon City. No abych se vrátil k předchozí myšlence, ze smíchání těchto dvou první dílů právě vyvstává problém, že dějově se sice zajímavě přeskakuje mezi dvěma linkami, nicméně aby to alespoň nějak logicky drželo po kupě, vypomáhá si Roberts jistými dějovými „berličkami“, zkratkami, změnami a můstky, což vzhledem k tomu, že se mělo jednat o „nejvěrnější“ dějovou adaptaci hry, nepůsobí ve výsledku právě úplně nejšťastněji a místy to až tuhle premisu solidně podkopává. S tím ale možná souvisí druhý problém, který pro to je taky zásadní. A to je rozpočet. Přestože se tvůrci snažili jak jen mohli, a nepůsobí to až zas tak okatě jak v trailerech, místy na tom jde vidět taková, řekl bych až podfinancovanost. Což je věčná škoda protože jde vidět, že i s tím „málem“ co tvůrci měli, dokázali přesvědčivě vytvořit snad až identické kopie klíčových lokací přímo ze hry včetně dalších věcí. Jmenovitě třeba interiér Spencerova sídla, vestibul RPD, kancelář S.T.A.R.S. týmu, sirotčinec apod. Na druhou stranu zase díky tomu samotné Raccoon City vypadá spíš jako malé městečko, kde dohromady snad žije pět a půl lidí. Což narušuje zdůvodnění nejenom existence tak obrovské policejní stanice, která se typově do takového města nehodí, ale zároveň také mimo jiné, když pominu působnost tak velké společnosti jako je Umbrella v takovém to „zapadákově", proč by takovéto místní policejní oddělení mělo pouze dva policisty + jednoho nováčka, ale zato elitní jednotku S.T.A.R.S. čítající šest lidí, přičemž ve hře je členů S.T.A.R.S. týmu v průběhů prvních tří dílů představeno ještě víc, ohledně normálních policistů ani nemluvě. Tohle pak v této adaptaci vzhledem k městu působí nelogicky. Ano, můžeme namítat že úvodní text toto vysvětluje, ale přesto se nelze zbavit dojmu, že to prostě celé nesedí. Ale zase, tohle všechno může souviset s údajným přiškrceným rozpočtem, kterému se pak vcelku logicky musel podřídit i scénář, a proto ty některé dějové „nelogičnosti“ apod. vzhledem k předloze. A třetím takovým zásadnějším problémem, který se hlavně pak pojí s prvním bodem ale určitě i částečně s druhým, a to je délka filmu. Ačkoliv se může zdát 107 minut na takovýto film až nad hlavu, prostě asi úplně nelze obsáhnout kvalitně děj dvou her do jednoho, hodinu čtyřicet dlouhého filmu. Což znamená, že se právě musí uchylovat ke změnám v ději, a jistému zrychlení ve vyprávění, které jde nejlépe vypozorovat ve třetí třetině filmu, kdy už se to prostě všechno tak nějak strašně rychle kupí na sebe, aby se to mohlo dostat k závěru, kteří všichni znalci předlohy určitě již od traileru očekávali. Tohle všechno plus fakt, že je film spíše víc nakloněný právě fanouškům a znalcům herní předlohy nejen skrze onen očividný fanservice, kdy nepotřebují vysvětlovat jednotlivé dějové detaily a vztahy mezi postavami, než divákům neznalým série, nebo pouze těch filmů s Millou, znamená že pro ně tato adaptace může být mnohem hůř stravitelná než předchozí filmová série. Také proto, že se po vzoru prvních her snaží být více hororem než akčním filmem. Nicméně bude asi klasicky záležet na každém člověku. Z mého pohledu je to ale až na výše zmíněné hlavní problémy, a do očí bijící vzhled minimálně alespoň Leona a Jill (Claire, Chris a Wesker jsou za mě celkem v pohodě), jsou úplně mimo a oba spíš vypadají jako úplně jiné postavy ze série, vcelku zdařilá „guilty pleasure“ jednohubka, která se opravdu stůj co stůj snaží ctít a citovat herní předlohu. Ano, na téma co je tu špatně oproti předloze, by se dala napsat dizertační práce. A to nejenom o tom, proč to třeba celé působí tak moc béčkově až místy hanba, což je ale opět vzhledem k prvním dílům hry podle mě záměr, protože přesně takové i s těmi hláškami ty první herní díly jsou. Do jaké míry to ale byl cílený záměr, lze vzhledem ke všem okolnostem a výsledku jen těžko určit. Nicméně i přesto jsem se velmi dobře bavil. Celá stopáž je totiž nacpaná různými odkazy na herní sérii a to nejen vizuálně, jak jsem zmínil už výše, ale i v určitých dialozích, rekvizitách a hlavně konkrétních scénách, které jsou některé opravdu až jedna ku jedné převedené ze hry do filmu. Navíc v určitých částech jde pozorovat, jmenovitě asi hlavně celá sekce s příchodem a následným průzkumem Spencerova sídla, že tíživá, záhadná atmosféra první hry skutečně jde celkem obstojně převézt na filmové plátno. Kdyby jenom ta část nebyla tak krátká a upravená, aby vyhovovala zbytku filmu. Ale to je opět otázka na tvůrce, proč se nerozhodli udělat první film podle prvního dílu atd. Já si však i přes výše zmíněná negativa film užil jako takovou „výplachovou oddechovku“, a to jakožto člověk, který zná a hrál všechny hlavní herní díly plus má rád ty filmové adaptace. Stejně tak si ale film celkem pochvaloval i můj kámoš, který je herní sérií prakticky nepolíbený a jediné co zná, jsou právě filmy s Millou a možná nějaký ten animák od Capcomu. Přesto tak nějak tuším, že to tenhle film ve výsledku spíš schytá než aby byl nějakým způsobem „doceněn.“ Což je podle mě škoda, protože i přes zmíněné chyby a změnám oproti předloze, pokračování bych si fakt s chutí dal. Ostatně konec k tomu jak jinak, krásně vybízí. Tak uvidíme. PS. „Žena v rudém" je skutečně přítomna. Sice v podstatě jako cameo a ještě úplně jinak vykreslená než ve hře, ale je tam.

plakát

To Kapitola 2 (2019) 

"I know your secret, your dirty little secret!" Mnohem komplexnější na hodnocení než jsem si před zhlédnutím myslel. Nejlépe bude asi začít jednoznačnou myšlenkou a tou je fakt, že první část je prostě lepší. Nerad to říkám, ale prakticky snad po téměř všech stránkách. Respektive v dílčích částech je Kapitola 2 dobrá, ovšem v celku působí místy až tak nějak, řekněme mdle. Hlavní herecký ansámbl je super, scény se zrcadlovým bludištěm, baseballovým záspasem, výstup v parku, respektive všude kde je Bill Pennywise a nějakým způsobem konfrontuje svou „dospělou školku“, jsou perfektní. Stejně tak jako většina scén kde je skupina osamocena a každá hledá někde svůj díl do skládačky. Problém ovšem nastává, když se Skarsgård bohužel na rozkaz scénáře a nejspíš i Muschiettiho nechá kompletně zastoupit nějakým digitálním monstrem, které bohužel nemůže v žádném případě nahradit onen poslintaný předkus, ďábelsky šilhající žluté oči a ten zneklidňující úsměv doplněný o Skarsgårdův chraplavý hlas. Je tedy bohužel velká smůla, (nevím jak je to v předloze, takže možná se jedná jenom o striktní dodržení jejích dějových bodů) že se tvůrci nepoučili z jedné hlavní chyby první části, a to že je lepší mít na plátně více Billa Skarsgårda jako Pennywise, než Pennywise jako zde již mnohokrát zmíněný „digitální bordel“ ve formě všelijakých groteskních monster (tolerující výjimkou budiž pouze samotný závěr.) Upřímně nevím co si všichni mysleli, ale nalíčený Bill stejně jako v první části působí mnohem děsivěji a znepokojivěji než ty hromady polygonů, které se tam bohužel prohání mnohem déle než „původní“ Pennywise. Proto taky tyto sekvence v podstatě zabíjejí jakoukoliv atmosféru, které je zde překvapivě mnohem méně než v první části. Humor který se zde nachází proto ničemu nevadí, protože prakticky ani nemá šanci nabourat jakoukoliv hutnou atmosféru když tam ani pořádně žádná není. Ony flashbacky které zde tvoří docela podstatnou část děje nejsou špatné, problémem ovšem je, že by spíš zapadali lépe do prodloužené verze první části, přičemž zde v Kapitole 2 by se tak více uvolnil čas pro strašení dospělých smolařů. Samotné finále je pak z mého pohledu dobře poddané, nicméně zase se nemohu zbavit dojmu, že čistě onen samotný „souboj“ mohl být trochu víc nápaditější. Abych to tak nějak shrnul, z mého pohledu není Kapitola 2 špatná, ale na mnoha frontách zůstala tak nějak na půli cesty. Což vzhledem k tomu, jak silně bylo toto pokračování vyhlížené, není úplně dobré. Přesto však můžu říct, že jsem odcházel ze sálu spokojený, byť se mi v hlavě honili myšlenky, že to mohlo být přece jen ještě mnohem lepší. Prozatím slabší 4*. PS. Možná finální hodnocení ještě změním. Nejenom až si pustím obě části bezprostředně po sobě, ale taky pokud se dočkáme ony „nesestříhané televizní verze“, která má být údajně ještě delší a má obě části obohatit o nové scény a možná taky i tím pádem zvednout celkový dojem. PPS. Abych ještě potvrdil svůj spíš kladný dojem z filmu, mnoho lidí zde nadává na smrtící délku. Já osobně jsem měl ale v kině pocit, že těch 165 minut bylo spíš tak 100. Takže zas tak mě to i navzdory všem záporům asi úplně nenudilo ;)

plakát

Overlord (2018) 

Pro mě se jedná téměř o perfektní filmové zpracování Wolfensteinu s říznou akcí, skvělým čvachtavým gore a super atmosférou krásně kombinující žánry Akční/Horor/Válečný. Jediné, co tomu nějak z mého pohledu výrazněji chybí k absolutnímu hodnocení je větší důraz a přítomnost "nadpřirozena" ve filmu a fakt, že ta nejlepší a největší řežba začne až prakticky 20 minut před koncem. To ovšem neznamená, že by zbylá stopáž byla o ničem neboť i tam se najdou klasické "vypjaté a napínavé" situace samozřejmě typické pro tento žánr. A hlavně, všem hlavním postavám budete fandit až do samotného konce jelikož se opravdu podařilo dát do kupy sympatickou skupinku. A tak to má ve správném "americkém béčku" být. Ostatní, kteří čekají něco sofistikovanějšího či originálnějšího, budou proto patrně notně zklamáni. 4,5* PS. Nevím jak to bylo v zákulisí doopravdy, ale opravdu by mě zajímalo, co by v Overlordovi bylo navíc, aby se nějakým způsobem logicky propojil s Cloverfieldem. Ale možná je lepší, že máme "jenom" takovouto samostatnou jednohubku.

plakát

Halloween (2018) 

Halloween (H40) je v podstatě jakýmsi lehkým hybridem, který balancuje na jedné hraně jakožto poloremake klasické jedničky ale také zároveň jako to nejduchovnější pokračování s opatrným předání štafety té nejmladší generaci (což je patrné hlavně v jedné ze scén v samotném závěru.) To, že relativně nepřichází prakticky s ničím novým ale drží se 40 let zavedených postupů, tedy hutné atmosféry a místy nervy drásajících scén, kde Michael opravdu ztělesňuje ono čisté zlo bez duše a emocí, kde není jeho řádění ušetřen vůbec nikdo (ano, dojde na porušení jednoho pomyslného žánrového pravidla), snad jedině s výjimkou čerstvého novorozeněte po vzoru dvojky, jenom dotváří dobrý dojem, že hlavní tvůrci tohoto dílu Green a McBride mají patrně opravdu nakoukáno a chtěli co nejvíce ctít originál. Ono vůbec H40 (jak se mu určitě bude mezi fanoušky přezdívat, aby se to náhodou v sérii nepletlo z dalšími dvěma díly) je podle mě určena hlavně milovníkům a fanouškům původních dvou dílů (zbytek lidí ho nemusí tak hodně docenit), jelikož na ně v mnoha scénách nejen odkazuje, ale také je místy chytře nebo možná až fanouškovsky úsměvně obrací aby ukázala, že i hlavní role se můžou někdy na okamžik vyměnit. I samotný soundtrack v čele s otcem série a její nezapomenutelné hlavní znělky je skvěle přepracovaný a využívá jak klasických tónin z původní verze, tak i těch nových a proto třeba takové skladby jako Halloween Triumphant či The Shape Hunts Allyson se určitě po čase stanou klasickou. Hlavní trio Curtis, Greer a Matichak pak skvěle dotváří onu "rozvrácenou" rodinu Strodeových, na jejíchž bedrech bez ustání lpí Michaelův stín, který patrně nikdy nezmizí. Sečteno podtrženo, bavil jsme se víc než dobře a s přihlédnutím k faktu, že se v sérii nachází mnoho balastových dílů, včetně toho úplně posledního, působí tento jako živá voda a to navíc od tvůrců do kterých bych nikdy neřekl, jsou schopni takhle skvěle a hlavně s úctou a oldschoolovými postupy navázat tam, kde to před čtyřmi dekádami všechno začalo. Zasloužených 5*. PS. Na případnou nemocniční (dvojku/trojku?), ke které samotný závěr nenápadně a nenásilně vybízí, se opravdu těším. Hlavně když zůstane stejný tvůrčí tým za dohledu Carpentera.

plakát

Sestra (2018) 

Hardy bohužel není Wan, což by ale až tak nevadilo, kdyby se ovšem Dauberman alespoň trochu poučil s chyb, kterých nasekal v první Annabelle jako dříví na velmi dlouhou zimu, a zde je opět po relativně dobré dvojce Annabell znovu neopakoval. Ale kdepak. Co se týče zápletky a samotného děje, je to úplně to samé, jako před čtyřmi lety. Čili skvělý záporák s potenciálem, který je bohužel většinu stopáže naprosto unyle a rutině zazděn naprosto ale naprosto béčkovou báchorku, která nedokáže vytěžit z toho skvělé námětu skoro ani to málo až na pár výjimek. Tam, kde mě ve dvojce Conjuringu Valak ve své podobě nepříjemně děsil v téměř každé scéně kde se objevil, tady naopak působí jako "téměř" neškodná figurka, která sem tam zatáhne za nějakou tu nitku, aby hlavní postavy trochu klišoidně postrašil, aby se pak na chvíli zjevil a ukázal, že to je vlastně on, kdo tu celou dobu provádí ty podivné skopičiny. Ale abych nebyl jenom kritický, Hardy narozdíl od Leonettiho umí pracovat s atmosférou a celkové interiéry a exteriéry rumunského kláštera slouží jako skvělá kulisa. Taissa Farmiga a Demián Bichir pak relativně obstojně hrají své party a vzhledem k tomu, že Taissa až "podezřele" vypadá jako její starší sestra a tudíž i "nečekaně" jako mladší Lorraine, celkově kladnému hodnocení v mém případě jenom nahrává. Samotný závěr pak s propojením do zbylého univerza příjemně navnazuje na případnou další kapitolu a dává tušit, že bychom se možná mohli dočkat i něčeho sofistikovanějšího. Celkově by to proto bylo asi tak za 3,5 ale i přes fakt, že je tu Valak trestuhodně nevyužit, jsem se svým způsobem příjemně bavil. Proto ty 4*. Příště už to ale prosím nesvěřujte čistě jenom tomu "mistrovi" Garymu, který má tyhle spinoffy z pro mě neznámých důvodů scénaristicky na povel. Potřeboval by totiž nutně někoho, kdo mu tu výslednou práci výrazně vylepšil jelikož zatím v mých očích pouze velmi nepříjemně plýtvá dobrým potenciálem záporných postav tohoto univerza, a vlastně nejen jich.