MM11

Druhý díl díru do světa zrovna neudělal, ale ani hlavního hrdinu neztrapnil. To dokázala až část třetí... Atmosféra poloviny devadesátých let jakoby se vůbec nehodila k této postavě, která působí nepatřičně. Navíc z Landise se vyklubal povrchní rutinér, jenž zakryl snahu předchozích dílu o "drsnost" a v jeho podání je označení thriller jako vtip, viz. bezradná závěrečná přestřelka. Vtipu ubylo na úkor planého moralizování a všelijakých hovadin, které Axela Folyho jen pohřbili. Lepší je se tomu vyhnout.

Eddie Murphy bude už navždy symbolem let osmdesátých a je smutné, že s tím samým se snaží vyrukovat i o dvacet let později, kdy už o něj není takový zájem. Jeho životní role je de facto rolí jedinou, jelikož Murphy už dále jen opakoval to samé. Je to skvělá šmrncovní komedie s neotřelou zápletkou i hrdinou, příjemnou hudbou a nevtíravou atmosférou. Ano, je to hodně dávno...

Je to na víc než dvě hvězdičky, nicméně když si člověk vzpomene na ten neskutečně vyšinutý scénář a šklebícího se Murpyho, tak ho taková myšlenka hned opustí. Už samotné triky a umístění prokazuje, že rozpočet jako stvořený pro propadák byl použit nadmíru dobře. Smutná je tak podprůměrnost všeho kolem. Třeba krystalicky špatní herci, kteří by se měli za trest podívat, co na tom plátně za sto melounů vlastně prováděli. Existence scénáře by rovněž neuškodila, protože ten maglajz (tvůrci mu nadneseně říkají děj) je výplot chorého mozku a ani trochu nezávidím režisérovi, jenž přesto vcelku obstál. Všechno ostatní je ostuda.

Uznávám, že to je nadprůměr v oblasti žánru, ale pět hvězd?! OMG... a za co jako? Tahle precizně obsazená romantická komedie, s jemnými záchvěvy humoru (až příliš jemnými) jede podle konvenční rovnice bez vybočení a ani konec není na vynášení do nebes, prostě průměr. Jedinou záchranou je obsazení i vedlejších rolí dodávající tomu šťávu, kterou průměrná režie potřebuje jako sůl. Nechci to hodnotit jako zázrak jen kvůli Nortonovi v pozici režiséra, docela chytré zápletce a té omáčce kolem, jenž je stejná jako jinde. Lehký nadprůměr, plné hodnocení je mimo.

Skoro to vypadá, že Chaplin ve Světlech velkoměsta především oprášil některé prozkoušené situace a gagy, neboť mi byla řada situací velmi povědomá z jeho krátkých grotesek. Přidaná hodnota tkví v tom, že jim dal čistější a propracovanější tvar (co si budeme nalhávat, v roce 1915 měl do filmaře Chaplin ještě daleko) a provázal dojemným příběhem, nad nímž pokaždé žasnu. Takto se strefit do mého emočního ustrojení a přitom nebudit zdání kalkulu je s ohledem na chatrnost té historky (zápletkou bych to nenazýval) obdivuhodné. Vidět toto v roce 1931, tak asi brečím jako želva, že němý film definitivně odchází. Přitom u Chaplina je to z velké části otázka určité nostalgie, které jeho filmy (a tento spolu se Světly ramp zvláště) obklopují – díky tomu se k nim vracím zas a znovu.

Mírně odfukující snímek na němž je hlavně v některých pasážích rok 1979 až moc vidět. Clint Eastwood zde nehraje zrovna typologicky obvyklého klaďase, ale postupně i jemu budete fandit na jeho cestě. Atmosféra je dobrá, i když prvek překvapení místy vynechává, nemusíte hold být génius, abyste pochopili, jakým směrem se bude příběh odvíjet. Musíme však mít na paměti, že akce není rovna dnešku, i když režisér Don Siegel si nikdy servítky nebral, tak je to z dnešního pohledu už jen lehce nadprůměrné drama s charismatickým hrdinou, víc ne.

Druhé setkání režiséra Roberta Zemeckise s Tomem Hanksem už nepřetékalo Oscary, nicméně by bylo nespravedlivé ho opomíjet. Scénář o "Robinsonovy" se sice může zdát otřepaný, ale vězte, že když se do filmu zapojí režisér Zemeckisova formátu, tak nás nečeká jen prvoplánové klišé. Do úplného hodnocení však něco chybí. Ve filmu mně štval product placement (to bylo u Amerických filmů snad vůbec poprvé) a chtělo by to scénář... trochu víc "šokující". I tak vás setkání dvou velikánů z největší pravděpodobností nezklame.

Velmi, ale opravdu velmi smutné. Nechme stranou Reinholda a ostatní tragédy, co se rozhodli tomuhle upsat, ale sprosté využití (kdysi oblíbeného) bernardýna je ze strany tvůrců bezmála hyenismus. Projdeme si to: Nenávist po trojce opadla, ale jinak je to stále stejně strašné. Záměna tu už byla stokrát a stokrát lépe zvládnutá. Špatně je všechno, a proto radím dát ruce pryč.

Opravdu krok vedle.... Tenhle od začátku s jasným důvodem stvořený paskvil bych ohodnotil jako jeden z nejhorších filmů všech dob. Herci se vyměnili, ale na úkor i nejmenší možné kvality a Reinhold u mně klesl na dno stoky. Ten totiž tuhle blamáž pohřbívá svým vzezřením idiota, žel není sám, protože scénář je asi to nejhoší, co lze na poli rodinných filmů vytvořit. Další důvod nejnižšího hodnocení je naprostá nuda a záporáci na úrovni chovanců ústavu a otravného psa a režii vhodnou tak do televize filmu a .... a ... To snad na odpad stačí, ne?

Ani druhý díl nelze vinit z přemíry intelektualismu... Tvůrci až příliš ochotně vytvořili klasickou osnovu pro pokračování, ale celé to nechali v rukou méně zdatného tvůrce. Rod Daniel je třeba tvůrcem děsivého Sám doma 4... Čtyřnozí kamarádi mají za úkol působit ještě roztomilejším dojmem, což je postupně k uzoufání, jelikož lidské postavy mají statickou funkci. Zasmějete se (pokud nepočítám bezbřehou naivitu) u pár scén, ale humor působí až nuceně. Přesto - oproti třetímu dílu hotový poklad.