Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (750)

plakát

Nebát se a nakrást (1999) odpad!

Patrně to nejhorší, co naše kinematografie zplodila v devadesátých letech a možná i zpátky. Sobota zde vypadá jako jakýsi klaun, kterého se ještě snažili připodobnit k Paolo Villaggiovi v jeho posledních letech (jinak řečeno slizoun) a podobně "vábně" vystupují i další karikatůry, podle optimistického soudu prý herci. Scénář je nouze z těch nejhorších a je až nehorázně trapný, humor neexistuje. Režie kterou Filip překonal i Olmera je další "bravůra". Naštěstí zapomenutá komedie, kterou díky bohu ani v televizi nevidíme - to radši netočit nic, než tohle!!!

plakát

Čaroděj ze země Oz (1939) 

Nejkouzelnější film všech dob. Když se užívá tradiční formulka "to už se dnes netočí", tak se mívá obvykle na mysli, že chybí na to ti vhodní či se jim do toho nechce investovat. Jenže u Čaroděje ze země Oz skutečně platí, že je jedinečně spjatý se svou dekádou a ta je nevratná. Technicolorové vyhrávky a nádherné písničky jsou věci, které mi vždy neopakovatelně zvednou náladu. Šestnáctiletá nesmělá začátečnice je skvělá a svou masku Dorothy už nesetřásla (aspoň pro mě) ani v dalších rolích. Neměla to vůbec snadné, protože tenhle film byla velká zakázka pro potvrzení dominance studia MGM. Válka klepala na dveře, ale to Vás u filmu ani na vteřinku nenapadne. A to je jeho nejlepší vlastnost. Dovede alespoň na ty dvě hodiny odvrhnout všechny ty starosti, které člověka obklopují a zavést ho do svého světa. Je v něm krásně a opustit ho je skoro nemožné. Ale když už nic, tak v srdci zůstane navždy.

plakát

Gargantua (1998) (TV film) odpad!

Bída a to velká. Zatraceně efektní označení monstra jako Gargantuy asi dostatečně proklamuje zoufalou snahu vytvořit něco vzdáleně připomínající Emmerichovu Godzillu. Ale ač byl Emmerichův výplach rozum postrádající a nevkusností se vyskytující zklamání, oproti téhle TV sračce vypadá na Oscarový zátah. Hlavně za efekty, které jsou zde na hranice parodie. Herci jsou další problém - přehrávají tak, že to je do očí bijící. Je to jednoduše blbost, šumící televize aspoň neurazí...

plakát

Jackass: Film (2002) 

Tahle partička se před ničím nezastaví. Bude se Vám snažit vyvolat pocit na zvracení, nemístné agrese, možná trochu smíchu, ale hlavně důkaz, že vše je možné. Otázkou je, zda má nějaký smysl se na to dívat. Členové Jackass dělají v prvé řadě věci úplně zbytečné, jen pro pobavení. Jejich nápaditost je úžasná, ale já mám z valné části jinou představu o humoru, takže dám jen dvě.

plakát

Star Wars: Epizoda II - Klony útočí (2002) 

Snad o něco působivější prostředí než nudná vyprahlá poušť Epizody I (a k mé smůle i valné části Epizody VI) a snad o další kus lepší práce s technikou a střihačským umem při proslulých soubojích světelných mečů. Nesporně o málo působivější byl casting, toporný Hayden Christensen už zde trpí jakousi nejistotou, ale přijde mi to spíš jako nejistota herecká než podprahový příklon na temnou stranu. Sám nevím, v každém případě je jeho škleb na Natalie Portman u vodopádů asi tím nejhorším posunem koutků úst, který se Christensen musel naučit asi jen u Stalloneho školy "jak se neusmívat". O řád lepší herci (Ewan McGregor, Christopher Lee, Samuel L. Jackson) buď mezitím odvádějí špinavou práci nebo dostávají smutně malý prostor. Ta romantická linka není vůbec špatný, kýčovitá je jen minimálně, ač film hýří barvami jako jen málo co. Bohužel mi to ten nevyzrálý Anakin dost kazí a ani Yoda na vrcholu sil, zázračně vtipný C-3PO a atmosféra Star Wars na každém kroku to do patřičných výšek nevytáhnou.

plakát

Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba (1999) 

Takže návrat, všichni zpozornět. Nechodil jsem do kin na nesouvisející film pro minutový trailer, abych následně buransky opustil sál, ani jsem neodpočítával dny. Možná, že nezaujatého může takový film nejméně zklamat a mám pocit, že se tak i stalo. Proti filmu zášť nechovám, byť mě ještě víc než připitomnělý Jar Jar Binks (zlatý C-3PO a jeho hlášky) nudí anbáze po poušti, kde se z malého Anakina vyklubal necharismatický "všechno vím" klučina Jake Lloyd. Mentorští Liam Neeson a Ewan McGregor zachraňují atmosféru v občasně rozvláčném ději, který ovšem co do informací asi ani nemůže být o moc atraktivnější. Trochu mě mrzí, že kancléře Palpatina George Lucas nakonec obsadil otravným a suchým Britem Ianem McDiarmidem, na krátkou chvíli obsazený Terence Stamp má o galaxii větší charisma a jistou děsivost v očích navrch. Ale to jest drobnost, s akční stránkou zůstávám spokojen a pravda bude, že začít s něčím, co už máte dvacet let rozpracované je pořádně nevděčná práce, nikdy se nezavděčíte.

plakát

Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediů (1983) 

Nelíbilo. Už jen plyšáky jsem stěží rozdýchával a naneštěstí, tahle epizoda je různé havěti obecně přecpaná. Začátek je slabou vatou hlášek C-3PO a jeho společníka. I s přihlédnutím k faktu, že ti dva jsou inventářem celé série mě postačí, když občas něco pronesou a opravdovou práci ponechají na jiných. S těch jiných si to odvádí Mark Hamill, který dle mého až zde plně dozrál (minimálně od Epizody IV) a jako tradičně výborný Harrison Ford. Ten musí dokazovat, že má i komediální talent. A světe div se, opravdu ho má;) Mimo těch dvou není moc co chválit. Disco zásahy jsou silná pěst na oko, přiznám se, že vazba na rodnou planetu (na níž tolik stojí Epizoda I) mi ani trochu nesedí. To prostředí mi nic neříká a vzhledem k tomu, že nejsem fanatickým vyznavačem kultu série, koneckonců ani závěr a vyvrcholení ságy ve mě nevzbudilo přehnané emoce. Nepochybuji však, že fanoušci to vezmou bez námitek.

plakát

Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder (1980) 

Ze staré série klasa, skoro jí přesto z mého pohledu překonává nadupaná Epizoda III. I když to je nemožné srovnávat jednotlivé části s odstupem čtvrstoletí, asi se shodneme, že právě Epizod III a V jsou tím nejlepším, co George Lucas připravil. Abstrahujeme-li od technických nároků a detailů jako, že se světelným mečem se máchá v roce 2005 s daleko větší dynamikou, tak je vizuálně Epizoda III i V opravdovou lahůdkou. Rozdíl v neprospěch Epizody V vidím v titulním představiteli. Mark Hamill je taková leklá ryba a neumí si zjednat patřičný respekt, to Hayden Christensen se spojil se všemi čerty a v životním výkony strhnul celý film. Ve prospěch Epizody III mluví i samotný závěr, který nestojí na jedné ultraslavné hlášce, ale má emocionální dosah obecně větší. A poslední drobný argument, v Epizodě III, když už jde do tuhého, tak C-3PO a jeho pípající kamarád mírní infantilnost, což je víc než zanedbatelné;). P.S - Na závěr argument pro Epizodu V - je to pravděpodobně jediná část, kterou může plně ocenit i divák, jemuž sága nic neříká. Epizoda III naproti tomu má dopad jen při znalostech souvislostí...

plakát

Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) 

George Lucas je nesporně génius, nabublat ten svět v jediné hlavě značí fantazii, o níž se běžným smrtelníkům ani nesní. A je to parádní tvůrce digitálních efektů, umí je střídmě užívat, aby mu nezestárly příliš, pokud se už tak přece stane, tak je zrenovuje a rozdíl mezi technickou vyspělostí starých a nových epizod nebije tolik do očí. Určitě je to zručný režisér, který si dobře nasvítí a rozvrhne akční scénu a pustí do ní tu bombastickou hudbu, co má k dispozici. Jestli je i dobrý scénárista se neodvážím dlouze rozvádět, každopádně má dar vysvětlit komplex svého světa, aniž by působil jako mentorská příručka, je to manuál silně nevtíravý. A co není? Není člověkem se smyslem pro humor, protože jeho háškostroj C-3PO pobaví jen někdy. A především není dobrý v castingu, má totiž dar (tenhle dar je ovšem dost na pendrek) obsadit ty nejlepší herce do vedlejších až prakticky posluhovačských rolí a do centra sází koženého panáka Marka Hamilla respektive Haydena Christensena (ten ovšem má věčnou slávu za Epizodu III). První natočená epizoda je koncentrátem všeho v dobrém stejně jako ve zlém.

plakát

Nepřítel státu (1998) 

Tak zbytečně komplikovanou zápletku, kde se řekne deset slov i když vystačí tři jsem ještě neviděl. Na druhou stranu právě to nás udržuje v napětí a to je hlavní devizou i dnes moderně střihnutého thrilleru. Will Smith dokázal, že rozehrát štvance dokáže bez pochybností a obsazení vedlejší postavil do role statistů. Nepředvídatelnost na každém kroku, dvě hodiny bez přestávky, chytrá pointa a vyzrálý scénář který byl uchopen tou pravou partičkou lidí. Chybí vám zde něco?