MISSha

Snídanový klub naší generace. Je příjemné vědět že v dnešní době se dá natočit vkusný, citlivý a mimořádně optimistický film o středoškolácích, kdy má divák na konci tak nádherně opojný pocit, že svět je vlastně dost fajn místo k žití. Scéna v tunelu za zvuků Bowieho Heroes vyvolává totální emocionální katarzi. Herci jsou skvěle vybraní počínaje samotným Charliem, Emma Watson zde pro mě poprvé překročila stín Hermiony a charismatický Ezra Miller je jen třešničkou na už tak vynikajícím dortu. „Proč si já, a všichni které mám ráda, vybíráme lidi kteří nás považují za odpad? Přijímáme lásku, o které si myslíme, že si ji zasloužíme.“

Show stojí a padá na moderátorovi, akademie si na sebe doslova upletla bič, když dala Chrisi Rockovi volnou ruku při moderování. Které bylo co se týče dramaturgie jedna velká katastrofa. Jeho neustálé rozmazávání témátu černí vs. bilí, bylo po chvíli velice trapné a hlavně úplně nezáživné, dlouho jsem neslyšela sálem znít tak neupřímný/ vyumělkovaný smích, který mám tak živě spojený snad jen s předáváním Českého lva. Kde jsou časy Hugh Jackmana který trefně oslavoval svojí hudební montáží nominované filmy? Ne, tady se neoslavovalo. Tady se jen donekonečna rozpitvávalo jedno téma, které má s filmy jen pramálo co společného. Kdykoliv ten uječenej paskřivec otevřel hubu, snažila jsem se co nejméně vnímat, protože takovou esenci trapnosti jsem u předávání cen akademie ještě nezažila. Za světlé momenty považuji výstupy Louise C.K. a Sachy Barona Cohena, ty mě vážně pobavili. Co se týče oceněných- tak mě potěšily všichni herečtí vítězové, úspěch Šíleného Maxe, ocenění Ex-Machiny která dokázala odolat těžkotonážní konkurenci, a taky že kamera a režie putovaly k Revenantovi.

Stylová akční řežba, a zároveň opravdu zábavná adrenalinová žánrovka. Můj seznam nejlepších filmů roku 2014, se rozšířil o Johna Wicka.

J.J Abrams a Disney si můžou podat ruce- protože totálně zprasily celé Star Wars. Ty klišé dialogy byly někdy vážně na facku, příběh byl ubohý, záporák tuctový a celkově to celé působilo jako jeden velký přepálený pilot k nějakému sci-fi seriálu. Režie je neoriginální, parazitující na minulých dílech, a hlavně je to bez jediné zapamatování-hodné scény, což jsem u Hvězdných válek ještě nezažila. Tohle bylo jedno z největších filmových zklamání za poslední roky.

Tak tohle bylo jedno velké překvapení. Room je nesmírně silný psychologický film, který semnou docela zamával, ve kterém je dle mě nejlépe vyobrazen vztah matka-dítě, co jsem kdy na plátně viděla. Brie Larson a Jacob Tremblay zde předvádí neskutečné výkony které se jen tak nevidí, obzvlášt na 9ti leté dítě. Na filmu mě především zaujala dětská perspektiva příběhu, která přidává na okouzlující poetice v jinak velmi tíživé a deprimující atmosféře. Celkový dojem umocňuje působivá hudba Stephena Rennickse která se postupem času stane mou velice oblíbenou. Jeden z nejsilnějších filmů posledních let.

Ricky je zpět. A sním i jeho od srdce rýpavý styl humoru, který velice rád vyhrocuje do všech možných i nemožných extrémů jaké si lze představit. Pravě jeho (již odzkoušená) nedbalá excentričnost předávání Globů příjemně odlehčila, a v duchu toho se nesl celý večer. Skvěle vše odsýpalo, ceny byly uděleny vesměs spravedlivě (DiCaprio, Damon, Stallone, Brie Larson, Inside Out). Předávající byly uvolnění, možná až někteří moc, jako třeba slušně nalitej Tarantino (přebírající cenu za Morriconeho), sjetej Statham či totálně mimo Jamie Fox... no, moje bránice měla někdy vážně dost, více takových předávání.

Pro fanouška, který film vnímá především jako médium zábavy a kinozážitku hodného zapamatování, je tohle ve zkratce- Výjimečný film, ve všech myslitelných ohledech. Nebojím se napsat že George Miller stvořil budoucí kult.

Srdceryvný, citlivý, pomalu plynoucí snímek se slzou nakonci. "Good night, princes of Maine, kings of New England." kdo viděl ten pochopí.

Docela nechápu tak nízké hodnocení. Hororová kritéria podle mě Žena v černém splňuje- lekačky jsou efektní a je jich tu požehnaně, atmosféra je zde tak hutná, že by se dala krájet a herci včetně tahouna Radcliffa hrají skvěle. Precizní hra s kontrasty, staromilská tvořivost se světlem v gotických interiérech- zkrátka a dobře, poctivé strašení.

Když začíná fantasy snímek rozjuchanou infaltivní pohádkou o nejmenším elfovy, která je následně přerušena medovým hlasem Jude Lawa, ujištující nás, že nás nic podobného rozhodně nečeká, tak už jsem začínala větřit že tohle se mi asi bude líbit. A taky líbilo, hodně. Burtonovská poetika, streampunková atmosféra a jemná Newmanova hudba, dělají z tohohle tragikomického příběhu tří osiřelých dětí, velmi poutavou podívanou, kterou mírně kazí na konci lehce nevyužitý potenciál. Ale gumový ksicht Carreyho a jeho chameleonstvý si zde užijete plnými doušky, děti jsou výtečně zahrané, potěší ve vedlejších rolích Billy Connolly, Timoty Spall, Catherine O'Hara či Meryl Streep.