Recenze (1 526)
Fotbalové opojení (1997)
Na britskou romantickou komedii tolik neromantické, na fanouškovské šílení tolik neživotné a na jindy skvělé herce tolik prkenné...jako by to ani je samotné nebavilo...
Vlčí jáma (1957)
"A já mám bratra rybáře, on mi tu rybku ukáže... " škoda, že tento obdivuhodný a truchlivý snímek s pohledem do domácnosti Rýdlů neměl více takových skladeb, mohl vzniknout skvělý soundtrack, prošpikovaný rapováním "včil porúčaj", já bych si ho určitě pořídila :-)
Tristan a Isolda (2006)
Sama jsem byla překvapená, jak mě toto zpracování staré legendy zaujalo, přestože historické filmy až tak nemusím. Děj mě zcela pohltil, cením si jak neagresivní kamery, tak nevtíravé hudby, neokoukaných sympatických tváří, slušných hereckých výkonů. Můj vděk patří tvůrcům i za absenci zpomalených soubojových záběrů, bez kterých se dnes neobejde snad už ani Večerníček a kterými začínám být dost přesycená. Krásný příběh lásky, statečnosti, zrady i odpuštění. Snad jen Tristan nemusel být až takový uplakánek, to jeho chrabrému profilu moc neslušelo.
Mary Reilly (1996)
Můj oblíbený film - Robertsová mile neamerická, z Malkoviche mám husí kůži, atmosféra hustá a ponurá, přesně jak to má být ve staré dobré Anglii :-)
Já, legenda (2007)
Nevšední zážitek z filmu pokazil až příchod podivné Anny, blábolící o nejasných pokynech shůry a digitálních oblud, jak lidských, tak těch zvířecích. Oč lepší by byl jeden opelichaný lev vypůjčený z cirkusu, oproti stádu směšných digitálních srnek, oč uvěřitelněji by působili nakažení pomalejší a podobnější skutečným lidem! Pokud na nedigitální komparz nestačil finanční rozpočet, raději bych je jen tušila, než viděla. Nebýt těchto "drobností", ani by mě nenapadlo přemýšlet o tom, jak to asi bylo s tou vodou a elektřinou - jen bych tiše zírala na prázdnotu ulic, zlověstně ubývající pruhy slunečního světla a vynikajícího Willa.
Hořký měsíc (1992)
To byla tedy sarkastická podívaná! Umění, které si na nic nehraje, pouze vypráví o soužití jednoho páru, který prochází osudovým vývojem vztahu od fáze zamilovanosti, přes zábavné experimentování až k erotické posedlosti, která se však postupně vymyká kontrole, nevšední zážitky vystřídá pocit hnusu, následuje odmítání a ponižování, které dospěje až k poslednímu stádiu rozkladu vztahu, jenž se stane masochistickou agónií, nevyhnutelně spějící k tragickému konci. Famózní herecké výkony a úžasná scéna tančících žen na silvestrovském večírku mně dlouho nevymizí z paměti, jistou výhradu mám pouze k vnější proměně Mimi, její přerod z ženy - vampa do pozice domácí puťky je za daných okolností reálný, jenže změna byla hlavně psychického rázu a bylo to znát - nebylo třeba, aby se navlékala do neforemných tepláků a záměrně se hyzdila účesem hodným Cosetty z "Bídníků" , tomu prostě jako ženská neuvěřím a musím tak jít o 20% níž s hodnocením. Škoda.
Hellboy 2: Zlatá armáda (2008)
Pro mě jedna z nejoblíbenějších komiksových adaptací. Del Toro neobtěžuje směšnými digitálními vlkodlaky, jeho masky jsou téměř dokonalé a uvěřitelné, používá osobitý druh humoru a Perlman se pro Hellboye snad narodil. Oba díly jsou si téměř rovny, "Zlatá armáda" je navíc okořeněna přírůstky ze světa elfů a jiných potvor, ale posila nechybí ani Úřadu pro paranormální výzkum - Johanna Krausse s jeho německou pečlivostí jsem si vychutnala a pobavil i zamilovaný Sapien v opojení naslouchající zamilovaným cajdákům, které vtipně proplouvají celým filmem.
Ghost Dog - Cesta samuraje (1999)
Originální film. Po pomalejším rozjezdu další minuty přinášejí už jen čirou radost z každého záběru, stupňovanou zvědavostí na následující. No kde uvidíte obtloustlého černého samuraje s bydlištěm na střeše plné holubů, s jediným přítelem, s kterým si nerozumí ani slovo a přesto spolu skvěle souzní? A to není všechno - po nocích jezdí kradenými auty vraždit na objednávku pro "rodinu" mafiánských gerontů, z nichž mu jeden kdysi zachránil život a on se v duchu samurajského kodexu cítí být povinován mu sloužit, ať se jedná o cokoli. Extra námět, netradiční zpracování, skvělý humor, hudba úžasně sedící do každé scény, výborný výběr hlavního představitele. A jako bonus se dozvíte něco z moudrých samurajských hlaviček :-)
Dobrý ročník (2006)
Bylo to, jako jet na prázdniny, film ve mně evokoval pocity štěstí a několikrát jsem se přistihla, jak se přihlouple usmívám. Tomu říkám romantická komedie, úsměvné, pohodové dílko jako oslava života, práce, vína, lásky a obyčejně šťastných lidí. Skvělý Russell Crowe i Marion Cotillardová, vyššímu hodnocení zabránila jen zbytečná postava nemanželské dcery strýčka Henryho, ačkoliv, na druhou stranu bychom byli ochuzeni o mlsné pohledy Toma Hollandera při ochlazování spálené pokožky zad mladé Američanky. Navíc překrásná krajina Provence, stylová architektura a lákavá kuchyně. Mon dieu, ti Francouzi ale umí žít!
Desperado (1995)
Skvělý film, hned zpočátku vám dojde, že ho nemůžete brát vážně a pak už se jen bavíte. Výborná hudba, kamera, herci - Salma krásná jako nikdy předtím ani potom, násilí nešokuje, protože je nečekané a značně přehnané. Hlášky a situace, které čím vícekrát vidíte, tím víc si je vychutnáte, např. miluju, jak Campo nebo Quino (nevzpomínám si který) dorazí na vražednou akci autobusem :-)