Andul-lhak

Absence děje je možná jedinou větší nedokonalostí Marhoulova filmu, jak si ale sám režisér předsevzal, nešlo mu o žádné zběsilé efekty, ani o skvělý děj. Chtěl divákům především ukázat život vojáků za druhé světové války. Nedočkáme se tedy žádného dobrého konce, kde by někdo v poslední sekundě vše obrátil k lepšímu, nedočkáme se žádných erotických scén a dokonce ani těch megalomanských efektů. Zkrátka, když se vojáci nudili, nudí se i divák, když byli vojáci nervózní, má být nervózní i divák; Marhoul dokáže skvěle náladu z plátna přenést i do obecenstva.

Tak tento snímek mě opravdu nenadchnul, už kvůli poněkud trapnému konci - jako snad ve všech amerických filmech, zvítězí dobro nad zlem. Navíc je od začátku jasně dané, kdo je dobrý a kdo zlý, což na zajímavosti filmu rozhodně nepřidává. Ve filmu chybí pořádná zápletka, pouze se tam zpívá a ještě více tancuje, přičemž z pištivého zpěvu spíše bolela hlava. Logika filmu není valná, Chipmunkové ihned vědí, jak se zachází s lidskými věcmi, jak se chovat ve společnosti atd. I nepříliš velký znalec amerického filmového „umění“ může konstatovat, že tento produkt je určen tak pro děti ve věku 7 až 8 let, kteří se nad logikou příběhu příliš nepozastavují a jsou rádi za to, že je se ve filmu zpívá a tancuje, a že jeho nejspolehlivější ambicí je docílit co největší konzumace pop-cornu a Coca-Coly...

Naprosto hloupé, bez jakékoliv opravdu vtipné scény. Cameron Diaz a Ashton Kutcher byli vybráni spíš kvůli svému vzhledu než svému hereckému umění. Bez nápadu, bez dobrých hereckých výkonů, bez obstojných vtipů. Jedna hvězda za ne tak špatný nápad.