kagemush

Tedy občas jsou tam takové (ne)logi(sti)cké lapsy , že i na poměrně jednoduchou drsňáckou roudmouví storku to nedůstojné jest. A toho žvatlaní pod hvězdami snad až příliš. Když ale já ty kruťácky temný vyprávěnky tak rád ... .

S povděkem kvituji, že autoři využili služeb posledního samuraje pro roli posledního policisty, a že vybrali do hlavní role vytáhlého bělocha, páč ten pak všechny přesahuje o hlavu, když už nepřesahuje jako herec. No a pak ten pořád (marný) drsně romantizující náhled bílých autorů na nedávno současné Japonsko.... . A jak nás evropský šmudliky a naše mafie vidí Japonci? Asi taky rozostřeně, řekl bych. - Anebo jsem to nějak nepobral a von je to vlastně jen takový vzpomínkový cyklus na jeden příběh někým prožitý. Tak jo.

Že jsou tzv. lidové pohádky všechny do jedné vlastně dost často krvavé horrory , kde vnitřnosti poházeny všude jsou, je fakt poměrně známý. V podstatě lze tak vzít jakoukoli pohádku a při zachování zde odprezentovaných již poněkud proflálklých postupech z ní pak vyrobit ,,moderní" horror. A co jako .... .

První Tajemství jsem neviděl. Druhé jen jedním okem vleže na gautchi. Do druhýho mě furt někdo sypal drobky z cukroví, šťouchal, nebo prskal. Okolo pobíhali a pištěli cizí děti. Dospělí dopíjeli mé zásoby. Nikoho to nebavilo.

Od dob Krakonoše a lyžníků ten nej  eko biják pro děti o bídě a nějaké té kriminální aktivitě.

Jednoduché schéma furt dokola. Jsem zmatená (zmatený) a sem tam to pořádně rozjebeme (rozstřílíme).

V r. 2020 dle Savianových spisků vznikli dvě  formou naprosto rozdílná dílka. Zatímco 0 0 0 jakože žůžo dobrodrůžo, tak v tomhle se pan Garrone vrátil k něčemu co už jednou uklohnil, jakože skoro ,,dokument". Nejsem si jistý, zda se najde koukač, kterého naplno zaujali obě tyhle pecky. Ta první ryze zábavná. Za to z tohodle mám až osipky, jak natur to na mě zapůsobilo. Nikde žádnej geroj, všichni jsou v prdeli, občas v mrtvý prdeli. Bez východiska, vize, smyslu.  V podstatě náhled do jakékoli okrajové komunity (kdekoli na světě) vytlačené mimo standardní prostředí , že víc mimo je už jen smrt.

No jo no, tenhle Melville a ten jeho šerosvit. Natočil někdy  panoramatickou  scénu v plenéru, tak aby nebyla rozostřená?  Já ho prostě žeru. A taky mi tu předhodil kupu herců, které snad nejde ani nemít rád.

Dovolím si jako komentář k podstatě tohoto sebereflexí oplývajícího dílka použít (poupravenou) citaci z tvorby , mého oblíbence S.B. Cohena.- Cohen poučuje politika , jak se bránit při napadení -,,použijte nějaká ta ZAKÁZANÁ slova, a ta řvěte furt dokola-určitě si toho někdo všimne. A teď to zkuste." Politik se rozeřve: ,,negr, negr, negr!!!" ,,No já myslel spíše fuck you, fuck you,fuck you, ale taky dobrý ....", povídá Cohen.

Co je děsivější než to co se v mlze skrývá? Mlha! A co překoná i Mlhu? Člověk, který si zapne rádio.