simply

Musím přiznat, že Jodorowského tvorbu jsem před dokumentem neznala. O samotném dokumentu jsem se dozvěděla až teď při pročítání dění kolem nové Duny. Za mě je obrovská škoda, že se tato vize nerealizovala. Na druhou stranu těžko říct, jestli by výsledek byl tak skvělý jako na papíře. Připomnělo mi to Terryho Gilliama a jeho téměř 20letý boj o Dona Quijota, kde návrhy předčily samotný snímek.

Kresleného SpongeBoba mám ráda jako příjemnou oddechovku. Trochu naivně jsem doufala, že v podobném duchu bude i film. Nicméně animace byla místy až děsivá, hodně postav mi přišlo až na sílu (šaman Keanu Reeves, zombies...). Celkově mi chybělo kouzlo celého seriálu.

Jako u všech povídkových filmů, i zde se vyskytují silnější a slabší kousky. Filmy jsem brala jako celek, aneb sebelepší animace nezachrání film bez nápadu a naopak dobrý příběh snese i horší animaci. Nejvíc se mi líbila Zima Blue a blbinky Alternate histories, Three robots nebo When the yogurt took over. Zajímavé byli i Sonnie Edge, Beyond the aquila rift, Shape-shifters, Lucky 13, Ice Age a Secret War.

Yesterday je příjemná oddechovka po těžkém dni, ale upřímně od Dannyho Boyla jsem čekala mnohem víc. Chemie mezi hlavními představiteli moc nefungovala a nápad s Beatles mohl být lépe využitý. Když se řekne film a Beatles, vidím Across the universe. Na druhou stranu některé scény byly celkem milé, například návštěva na pobřeží.

Čas od času se ráda podívám na artovku nebo náročnější film, o kterém potom ještě dlouho přemýšlím. To je přesně případ snímku Na shledanou tam nahoře. Vizuální stránka snímku je nádherná, stejně jako jeho nostalgická atmosféra. Trochu mi vadila délka filmu, kdy hlavně v prostřední části bylo množství hluchých míst.

Za mě celkem zklamání. Možná jsem příliš ovlivněná knihou, ale čekala jsem mnohem víc. První díl měl příjemnou Kingovskou atmosféru, která zde bohužel vymizela. Pennywise a jeho scény působily spíš vtipně než strašidelně a moc to nezachránilo ani dobré herecké obsazení. Na druhou stranu i přes svou délku mi film celkem ubíhal.

Dark jako celek byla moje srdcová záležitost. První série mě nadchla, druhá byla trošku slabší, ale stále plná skvělých zvratů a atmosféry. Nicméně u třetí série jsem se přistihla, že dosledovávám spíše z povinnosti. Moc mě nenadchla myšlenka paralelních světů, kdy jsem první díl vyloženě protrpěla... Na druhou stranu některé nápady byli dobře udělané a celkem se mi líbilo, jak autoři pojali celý konec seriálu.

Podle hodnocení jsem čekala větší hrůzu. Mikeův nápad byl dobrý, ale chybělo mu hlubší rozpracování. První půlka filmu se celkem vlekla a moc to nezachraňovala ani Salma a Owen. Líbila se mi vizuální stránka obou světů...3,5 *

Dark si pořád drží nastavenou úroveň první řady. Děj mi přišel místy až moc překombinovaný a trochu mi vadilo, že časem cestuje skoro každý druhý obyvatel Windenu. To tomu ubírá nádech tajemství.

Riget byla láska na první pohled už od úžasného intra v močálu. Moc mě bavily jednotlivé postavy, hlavně Stig Helmer a Larsův komentář na konci každé epizody. Celkově mi to atmosférou připomínalo moje milované Twin Peaks.