..Anya

2. nejlepší film o superhrdinech hned po Úžasňákovejch. Až vyrostu chci být jako ona!!!

Božínku ten klučík byl ale roztomilej! Že jich po světě takovejch neběhá víc... Ale tak to hold s těma pohádkama je. Uznejte, chlapi, kdo z vás by vystál takovouhle šíleně náladovou a protivnou holku a nechal se od ní mlátit a buzerovat? Tak hezká zase snad nebyla, nebo jo? Nu, to nemůžu objektivně posoudit. V reálným životě bych si takovýho chlapíka přivázala a nepustila ho ani na krok. Moc krásnej film.

Co probůh můžou o bolesti vědět 12ti letý holky?? Uznávám, že 15ti letý už možná dost, ostatně v dnešním emo světě je přece módou si podřezávat žíly a ani nechci vědět, co dalšího. Kde hledat pointu bylo dost očividný už na začátku, ale stejně mi to tak nějak nedocvaklo. Navíc kecy těch malejch dětí v tom jevišti mi připadaly, že ony děti musely shodit z marsu, poněvadž nemám potuchy vo čem to klábosily, ale nevadí, jedeme dál.

Pusťte si tohle uprostřed zkouškovýho a zaručeně se u toho musíte pobavit. Nečekejte inteligentní humor, nýbrž odlehčenou zábavu. Reese je zde prostě kouzelná, věřila jsem jí každou emoci, každý náznak výbuchu nebo přetvářku. Mathew Broderick nezáří nijak extrovně, nicméně tvoří s Reese skvělou dvojku.

Spíš otázka názoru než cokoli jinýho. I v Aktech X jsem byla ochotná ufonskou konspiraci alespoň částečně brát v potaz, ale zde to je prostě jen hloupý vtip. O filmovém zpracování ani nemluvím.

Njesem si tak úplně jistá tim, že tenhle žánr už je natolik zmáklej, aby se daly točit jeho odnože i bez typických prvků akce, strachu a základního motivu (resp. co se vlastně stalo a kdo to způsobil). Jestli to jde, tak ale nehledejte zástupce kvalitního díla tady. Carriers jsou spíše pro úzkostlivé příznivce sterilního prostředí se zálibou v tlachavých a psychologických roadtripech.

Příliš dlouhé s příliš mnoha nudnými dialogy a s běháním po příliš rozlehlé zahradě. Ani žádný extra příběh, který by ve vás vzbudil hrůzu, ni děsivé momenty. Kde nic tu nic...

Tento film trpí tím, co já osobně nazývám Shyamalanovským syndromem. Toť takový film, který má najeto na velmi dobrou linii, kdy po celou dobu silně netušíte co se děje a hodně moc to chcete zjistit. Výborně načatý průběh filmu bohužel zakopne přesně ve chvíli, kdy se má vše vyjasnit. Ono to úžasné pozadí všeho na co jste celou dobu čekali byla jen podivná mystifikace, která nemá ani hlavu ani patu. A tak zůstanete se zamrzlým úsměvem a na ústech vám visí jen nevyřčené WTF... a otázka jestli to autor myslel opravdu vážně.

Na tenhle projekt mám názor subjektivnější než na cokoli jiného. Nohavica a Čechomor jakožto moji oblíbenci to skutečně rozjeli. Podání Mladičké básnířky v jejich verzi musí roztančit snad kohokoli protože to je prostě nářez. Stejně tak cokoli dalšího v tomto filmu. Nápad, který dokument uvádí a uzavírá je prostě geniální a to dění mezitím vás rozhodě nemůže nudit. Nádhera.

Tak toto byl, pánové, jedním slovem:NÁŘEZ!! OD začátku téměř až do konce jen gradace napětí a akce. Film se vyvaroval psychologickému zkoumání lidského strachu, tudíž nás ušetřil poslouchání nudných dialogů. Krve dost, lekaček tak akorád. Postavy se chovají racionálně!!! tedy až na jeden moment ke konci (POZOR SPOILER!) kdy si Hartnett pustí do žil krev jednoho z upírů - otázka: "Are you fuckin' crazy?" byla naprosto na místě. A dál už to trošku zavání velkým "?!" . Patetickej a zmatenej konec konec, kterej nebyl pro tenhle film tak úplně dobře - upír, kterej nejde po krku svých bližních??? Masky naprosto excelentní. Pohled z výšky na zasněžené ulice městečka s cákanci krve a pobíhajícími upíry byl šokézní.