Socrates

Bohužel, tohle konverzační ideový sci-fi má (přestože je z větší části točený venku) prostě studiovou tvář, postavy jsou až na dvě scény více méně bez emocí a o rekvizitách nebo kostýmech radši pomlčím. Navíc to v mých očích strašně zesměšnily závěrečný videohovory Vaculíka s tím malým Tarzanem, to teda byla úplná láska z pasáže.

Mytologický road movie s parádní přehlídkou mulletů a vygradovaným finále, jak se na správný drama sluší a patří. Triky i na tu dobu slabší, ale jinak hodně pěkná práce. Mimo zmíněných kadeřnických střihů oku lahodí ještě pohled na krásnou Vanessu Williams. Z tý by si měly tenisový Williamsky vzít příklad, obzvlášť ta mladší obluda.

Má to svůj typickej osumdesátkovej socíkovskej look, nevím, jestli tomu prospělo obsazení neherců do hlavních rolí, ale kdyby tolik vtipu měla většina dnešních komedií, bylo by to fajn. Bidlo je k sežrání, klidně bych se za něj porval - klasickej lůzr, kterej má ale snahu něco s tím dělat a jeho bejčení a mentální trénink (hihi) vyústí až ke sbalení buchty a finále à la Rocky, který kazí jen Dalek Hurikán Janda. Některý hlášky, dialog mladejch na hřbitově nebo scény s "činkou" jsou top a plusem je i přívětivá stopáž. [3,5*]

Velká škoda dojebaný druhý poloviny filmu, tohle mělo nátisk jak hovado!

Škoda, že si to neudrželo decentnost první půlhodinky, kdy se seznamujeme s plantážníky Braydenem Krasoněm (takovej zparchantělej Ozzy), taťkou Ronniem (takovej zparchantělej Klaus Kinsky) a jejich břitkým smyslem pro humor. Krasoň s taťkou mají rodinnej podnik - působí ve městě jako průvodci disco historií. Taťka je totiž starej disco král. Do jejich harmonickýho vztahu vnese nejistotu a stylový hádky jakási neforemná Žaneta, nastávají problémy a množí se pohledy na nepěkná těla a kašičky na podlaze. Občas ulítne i nějakej ten prd (fuj). Familie se však osvědčí jako pevná v základech a vše se elegantně vyřeší i v zájmu udržení rodinný tradice. ___ Opravdu slušnej úlet a mírně nechutná klasa. Klobouček Elijah Woodovi (produkce).

Tak jo, kvůli jednomu z nejoriginálnějších slavnostních proslovů stojí za to se na to podívat, ovšem jinak jsou to samý hemoroidy, koule a honění. Ale i přesto film překvapivě do nějakýho výraznýho nevkusu nesklouzává a jakkoli je tahle veselohra navíc takovou fontánou mindráků středního věku, poměrně příjemně to uteče.

Další alkokomedie od Haarsů, tentokrát o tom, jak se Ron na roli otce připravoval a kvůli tomu i leccos obětoval. Covery Dennieho Christiana přichází vždy v pravou chvíli a dojde i na rozkošný rasismus. Prostě klasika.

Kde sakra Francouzi berou tyhle kvalitní démonický ksichty? Arieh Worthalter is the new Vincent Cassel. A v týhle chuťovce extra povedenej, člověk by mu nejradši urazil palici. Nepozorná blondýna se často chová jako blondýna, ale nemyslete si, když jste sexuálně a citově neuspokojeni, nevyspalí, hladoví, promrzlí a ve stresu, děláte prostě zoufalý chujoviny.

Je to takovej cajdák, bez jakýhokoliv objasnění, ale se stylovou náladou. Jen mi sakra řekněte, kterej magor by tam už po čtvrtku zůstával?

Výborný, až na ten klasickej Peckinpahův kečup a na to, jak zase tlačil na chlast (ale taková byla asi doba), na děvky a na lehkomyslný chlapáctví (ale taková asi byla doba). Jenže to je právě Peckinpah, že jo. Dylana nemám rád, ale tady jeho hudba suprově sedla - úplná harmonie. No, tak taková asi byla doba.