polonius

Johnny Depp opět nezklamal.

Tak tohle je film , kdy nevíte, jestli se smát či plakat. Příběh je velice dojemný, velice lidský, velice věrohodný. Odhaluje pokryteckou morálku, ukazuje, co také může znamenat obětovat se. Film má všechno i působivou hudbu, která se motá pořád kolem jednoho kytarového motivku, ale naprosto k filmu ladí. I závěrečné love story , jakkoli se zdála na začátku nemožná, uvěříte, stejně jako v nevyřčenému happy endu.

Příjemný film se zajímavou zápletkou a ne zrovna očekávaným koncem. Na můj vkus je Ellen Page příliš upovídaná. Takhle si představuji filmy pro teenagery.

Životní role Sean Penna, který exceluje a věřím mu absolutně všechno, i když tenhle typ příběhů nemám moc v oblibě , protože mi vždycky zavání vykalkulovaným působením na divácké emoce, ale Sean dokáže přesvědčit , že tohle se skutečně může stát. Záhy si dám Rain Mana a zkusím srovnat nesrovnatelné...

Brilantní scénář, režie a vynikající herci dělají z tohohle filmu opravdu kultovní záležitost. Je to nejzdařilejší filmová adaptace Hrabalových textů, na které se spisovatel sám podílel.

Další velmi zdařilé dílo Mikaela Hafstroma, kterého proslavil především film Ondskan.

Tenhle film bych řadil určitě k jednomu z Eastwoodových lepších filmových počinů, ovšem nijak zásadně nevybočuje z jeho obvyklé šablony. Outsider , který nakonec překročí svůj stín, spravedlivá odplata, sebeobětování....u Eastwooda už dost obehraná deska, na kterou , zdá se , sází znova a znova. Velkým kladem je Eastwoodovo herectví, které , i když šablonovité jako jeho filmy , nenudí. Pochybuji, že bych si někdy ( z vlastní vůle ) tenhle film opět pustil.

Výborný thriller, vynikající scénář, výborní herci. Colin Farrell je jedinečný. Jediné co mi brání udělit plný počet je absence působivé muziky. I když byla by k tomuto filmu vůbec vhodná? Otázka do pranice….

Sean Penn jako režisér rozhodně nezklamal, nicméně závěrečná fotka pod titulky s reálným představitelem tohoto příběhu („podle skutečné události“) pro mě byla asi největším překvapením celého filmu. Postrádal jsem dynamiku, stále jsem hledal nějaký hlubší smysl jednotlivých epizod, který by podpořil primární rozhodnutí hlavního hrdiny odejít do divočiny a vnitřně se smířit sám se sebou i s okolním světem. Pohříchu jsem ho nenašel. Přeromantizovaná povaha a chování hlavního hrdiny působí vyloženě nedůvěryhodně. Rozpačitý dojem napravují pouze vhodně vybrané lokace, kamera a hudba, která je jakoby šitá na míru příběhu a prostředí, v kterém se odehrává. Střetávání dvou dějových linií, které jdou proti sobě, působí nedotaženě(že by se Sean Penn nechal inspirovat 21 Gramms?....)

Díky tomuhle filmu jsem si objevil Tomáše Klůse, jehož hudba nakonec dokázala nabudit jakoustakous atmosféru, ale zůstala naprosto nevyužita. Klůsova jediná skladba je zde omílána v nudných variacích úryvků. Scénář zoufale nedrží pohromadě, herci jsou velice nepřesvědčiví (vyjma Viktora Preisse) , nemá to absolutně žádný spád a dialogy jsou místy až hloupé. Zajímalo by mě, co tomu řeknou pamětníci. Já si jen gratuluji , že jsem se nenechal zlákat do kina. Možná bych poprvé po delší době odešel před koncem...