HarlanWade

Velice příjemný snímek s jako vždy perfektním Al Pacinem, ale to mi ke spokojenosti nestačí. Filmu by neuškodila především špetka invence, tohle je jen obyčejná sbližovačka, která se tváří jako do detailů vypreparované umění a přitom nemá na to, aby alespoň něčím trochu nadchla.

Může fungovat děj bez akce? Bez problémů. Může fungovat akce bez děje? Ne. Každý divák si tady musí vystačit v podstatě s úhlavním motivem, tedy vyvrcholením války se stroji, bitkami, souboji a ohromnými akční scénami, protože ty náznaky čehosi, náznaky vedlejších poselství, kterých je tady hned několik, jsou podané tak nevýrazně, bez zaujetí a bez emocí, že na ně divák hned zapomene. McG běhá v akci jako ryba ve vodě, to se musí uznat, protože při vší té velkoleposti celé té války jsem se jenom šťastně tetelil blahem. Ale kde zrovna akce nebyla a "děj" se měl někam posouvat, zůstalo u mechanicky odříkávaných dialogů a velké spousty nudy dané neschopností diváka nějakým způsobem vcucnout nebo mu zážitek zpříjemnit nějakou vkusnou atmosférou (natož pořádným napětím). Celé mi to tak nějak připomnělo Matrix Revolutions, kde by se celý děj dal shrnout takřka ve stejné frázi, místy jsem si připadal spíš jako u třetích Transformers, než u Terminátora a kdyby mi někdo řekl, že všechno diriguje Roland Emmerich, věřil bych mu. Na druhou stranu jsem ale zase rád, že se tu tupě nekopírují předchozí díly (tak, jako ve Vzpouře strojů), ale v plné parádě se tu vybaluje něco, co tu v rámci Terminátora ještě nebylo. Salvation je jednoduše příjemným blockbusterovým výplachem, který rychle uteče, ale ve kterém je pouze ta akce, tradiční Bale a ještě o něco podstatnější Worthington (který mě dost mile překvapil), ale nic k tomu, takže za pár dní si na to ani nevzpomenete. A to jsem o prvních dvou, geniálně kouzelných Cameronovek teda tvrdit nemohl.

Sacha je bezesporu machr, ani ten nápad by k zahození nebyl, což o to, ale tady jsem se u spousty scen nemohl zbavit pocitu, že se na to prostě nemůžu dívat. Díkybohu, že přišlo těch posledních cca 25 minut a tenhle jinak neskutečně nudný paskvil vyzvedlo z trapné hollywoodské šedi několika geniálně invenčními vtípky až na 3*. Srovnávat Brüna s Boratem, nebo dokonce tvrdit, že je Brüno lepší, je holý blábol, protože už máloco tady tak přesvědčivě překvapí. Ale jsem zase rád, že i přes to všechno se dokáže Charles v rámci žánru k něčemu vybičovat. 50% se spoustou nenaplněných ambicí, ve kterých skončil tentokráte souboj Sacha vs. přiblblost remízou.

Naprostá bomba. Vol. 2 je úplně jiný, než první, díkybohu v tom dobrém slova smyslu. O mnoho chytřejší děj, o mnoho stručnější, za to promyšlenější kostra jednotlivých pomst. Jak v jedničce držela většinu pasáží nad vodou téměř jenom hudba, tady je celý film přehlídkou toho nejunikátnějšího, co jen může být - těch úžasných dialogů, spousty hlášek, prostě dokonalé podívané, při níž se vcítíte do role Umy a budete chtít ještě víc. Zkrátka a jednoduše to, na co se v jedničce hezky koukalo, se tady hezky prožívá. A když jsem takřka brečel u závěrečného "shrnutí" všech postav dvoudílného opusu, hrozně mě zpětně mrzelo, že jsem z jedničky neměl stejné pocity a že jí nemohu dát taky 5*, i když mě to tak lákalo. Dokonale ztělesněný sen každého filmového režiséra i diváka. Film roku.

Stylově masakrová honba za nevyhnutelnou pomstou. Rozhodně neskutečně oceňuji všechnu tu záplavu nápadů - moc se mi líbí přehledné rozdělení do kapitol i celkové rozdělení na dva filmy. Ale jsem zklamanej. Pořád se nějak nemohl zbavit dojmu, že Quentin přes těch 6 let zapomněl, jak se točí skvělý filmy, nebo lépeřečeno - jako by ztratil sílu svého neuvěřitelně osobitého rukopisu - a to je docela smutnej fakt. Vůbec se nesoustředí na ty dialogy, na tu užvaněnost a nepřetržité hláškování, které udělalo kulty z jeho předchozích filmů. Teď jeho odpůrci konečně vidí, jaký to bez zbytečnějch keců ve skutečnosti je. Efekty přinejmenším velmi slušný, ale některé akční scény by přesto chtěly ještě více práce, byly totiž malinko nedostatečně dodělané. Tarantino si svoje slabiny vynahrazuje geniální hudbou a atraktivním okolním prostředím. Není to sice úplně ideální způsob, ale bezesporu dost účinný, protože ve druhý polovině mi ty slabiny už zase tak moc nevadily a já mohu říct, že Kill Bill: Vol. 1 je přesto fajn (a cool) film, který bych si dal podruhý klidně s radostí znova.

Zajímavé. To bezesporu. Smůla bohužel je, že od stejného režiséra jsme to už dvakrát viděli. Jistě, je pravda, že v Babelovi je všechno bráno ještě více do šířky, příběh se snaží v rámci možností zachytit toho co nejvíce to jde a svést osudy hlavních hrdinů pomocí putování jedné pušky je rozhodně super nápad. Jenže dobrá polovina z úvodního nadšení z diváka opadne už po pár scénách, kdy si uvědomí, že bude opět sledovat několik báchorek, které spolu na první pohled nesouvisí, ale ve skutečnosti přece nějak ano. A že je jasné, že se film na konci zase bude za každou cenu snažit rozbrečet. Krásné, oslnivé obrázky z mexické pouště mě po čase taky omrzely, ale naštěstí je přece jen rozhdoně na co koukat. Ti dva kluci, z nichž ten menší trefil cestující v autobusu (mimochodem, nepřišlo vám nelogický, že to dostala téměř přímo z boku, když výstřel přišel zepředu?) a honil si ho, když šmíroval svoji nahou sestru a ten větší mu to všechno jen tiše záviděl, byli fajn. Paradoxně nejvíce mě ale bavila ta divná teenagerovská japonská story o nymfomance co nenosí kalhotky (velká škoda, že z té předehry v zubní ordinaci a následně i u níc doma nic nebylo), která ve skutečnosti s tím hlavním měla nejméně společného. Naopak to, od čeho jsem si ve filmu nejvíce sliboval, tedy Brad s Cate, u toho jsem taky nejvíce zíval. Štvalo mě, že se tam ten děj prakticky nikam neposouval a snažil se jen navnadit zpomalenými záběry a slušnou hudbou (to je prostě málo). To byl pro mě vrchol herecké nevýraznosti. Každopádně jsem všechny ty nápady polykal poměrně ochotně, ale Babela zkrátka neskutečně brzdilo, že tak ,jak byly všechny scény ve 21 gramech filmařsky bezchybné a krásně na sebe navazovaly, tady se až příliš často tloukla zábava s menší nudou. A vadilo mi, že Iñárritu málo machroval se skákáním v ději od začátku na konec a zase naopak a až do konce nechal diváka si myslet, že to na sebe vlastně všechno v pohodě navazuje. 70% se spoustou efektních nápadů, ale na mnoha místech až příliš zřetelně nedomakanými.

Koralína je animák ve stylu V tom domě straší - jen ještě o něco originálnější. Alespoň na první pohled. Protože tady jsem už zhruba po první čtvrthodince odpadal nudou. První a největší hovadina je, že film prakticky nemá ujasněné, pro koho je. Pro dítě být nemůže, nejen kvůli úplně podivné atmosféře, ale v první řadě kvůli tomu, že postup děje je tak naprosto nelogický a spojitosti tak nesmyslné, že část z toho nezachytí prakticky nikdo. Tudíž to nemůže být ani pro dospěláka, který, pokud má rozum v hlavě, brzy pochopí, že na tomhle filmu není něco v pořádku. Scénárista musel být buď naprostej tupec a nebo byl náměsíčnej a scénář psal ve spánku, protože nevím, jak je jinak možný, že navzdory všem těm divnejm řečem nedokáže diváka nějakým způsobem zaujmout, či snad dokonce rozesmát. Nádherně se na to kouká, animace na vysoké úrovni, ale už mam naprosto plný zuby toho, dávat do nekonečna plný hodnocení jen za to - už to prostě nejde. V tomhle ohledu mi Koralína dost připomněla nedávný český experiment s názvem Kozí příběh - nápad, který by radši vůbec neměl být zpracován. Sorry, ale mě se to prostě nelíbilo - ne, že bych neměl rád animáky, ale nemám rád nudu. A i když jsou ty animáky tak neškodňoučký a kouzelňoučký, tak než si tohle dát znova, to si dam radši místo očí knoflíky.

To, o čem se v Blízkých setkáních celý film mluvilo, má divák v E.T. celý film na očích. Je neuvěřitelné, že s dvěma úplně rozdílnými úlohami si Steven Spielberg dokáže poradit se stejným nadhledem i výsledným efektem. Rozhodně nezapomenutelný film, který dokáže rozesmát i rozbrečet snad každého.

A pak že mimozemšťani neexistujou :-) Naprosto parádní film, který se díky Spielbergově kumštu stal nezapomenutelný asi pro miliony lidí. Mimochodem, zajímalo by mě, jestli by dneska nějaký režisér zvládl vykouzlit takové triky za směšných 20 melounů.

Nejvíce filmu ubližuje to, jak moc zřetelně je rozdělen do dvou částí. Ta první, je vynikající, originální, atmosfericky napínavý pilot k seriálu Beze stopy. Jenže ta druhá už obsahuje všehovšudy jeden jediný důležitý zvrat natažený na 3/4 hodiny, přitom by se bez problému vešel do 10 minut. A co ten zbytek? Zbytek je úplně zbytečné natahování, ve kterém je pouze do očí bijící morální poselství toho, o čem celý film je a ještě se snaží neuvěřitelně okatě diváka dojmout. Mít film jednoduše 75 minut, necekl bych a pěl Benovi slávu. Jinak - Casey Affleck by podle mého měl na to stát se novým Johnnym Deppem, Morgan Freeman se nezapomněl blýsknot se svou, dneska už tradičně malinkou rolí, záporáci byli dostatečně odporní a zfetovaní a nechyběla ani bostonská spodina plná negrů a hlavně idiotských teenagerů, co nejraději ze všeho nosí čepice s rovnými kšilty.