Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Horor

Recenze (316)

plakát

Slimák (2006) 

Začátek jakožto komedie je naprosto geniální. Hororové orgie ke konci filmu také potěší, ale už to není ono. Nicméně slušný nápad, slušní herci a já měl chvílemi pocit, že sleduji vynikající parodii na všechna stupidní hororová béčka... 70%.

plakát

Faunův labyrint (2006) 

V prvních momentech jsem tak trochu nevěděl, co si mám o tomhle filmu myslet, ale zhruba po hodině jsem si řekl, jestli jsem s výběrem filmu na nedělní odpoledne neudělal chybu. Nijak zvlášť nemusím Hellboye, takže jsem nic dvakrát extra nečekal, ale na tomhle mi plno věcí nesedělo - nevadil mi příběh, ale překvapil mě úplně mdlý a nevýrazný scénář, který prostě neměl na to, aby mě vtáhnul. Překvapivě ale někdy před druhou hodinkou přišla určitá scéna, která mi vyrazila dech (neřeknu která) a od ní už se všechno odvíjelo úplně jinak - nepříjemná atmosféra, spousta napětí. Nakonec převládla spokojenost, protože mi druhá polovinka všechno do puntíku vynahradila. Můžu s klidem říct, že se mi tenhle docela originální počin líbí o dost víc, než právě Hellboy.

plakát

Vrána (1994) 

Rychle odsejpající nenáročná oddychovka s nápadem i temnou atmosférou. A bohužel životním výkonem Brandona Lea.

plakát

Vůně ženy (1992) 

Zatímco v Rain Manovi exceloval Dustin Hoffman se svým autistou, tdy koncertuje Al Pacino se svým slepcem. Jinak je tenhle film poměrně hloupoučkou i když velice příjemnou sbližovačkou s několika významnými místy.

plakát

Hard Boiled (1992) 

Tenhle film je vážně jako z jiné planety. To se prostě John Woo jednou rozhodl, že si v Hong Kongu natočí akční klasiku a Terminátor se Smrtonosnou pastí blednou závistí. A ten audiovizuál, to je prostě bomba.

plakát

Pianista (2002) 

Srovnávání se Schindlerovým seznamem je pochopitelně na místě - ale i přes zdánlivě stejný obal je Pianista něčím úplně jiným. Je osobitým a sakra přesvědčivým poohlédnutím na válečná utrpení z pohledu jednoho pianisty, nad kterým v prvních minutách mávnete rukou a v těch posledních budete brečet s ním. Je to film, jaký bych od Romana Polanskiho po Deváté bráně teda nečekal. U mě jasný oscar, páni akademici!

plakát

Nouzový východ (2008) 

Moc jsem se těšil, až uvidím Lea a Kate zase spolu a nemohl jsem se dočkat, co Sam Mendes zase natočí. A s klidem teď říkám, že zklamán nejsem. Pravda, on ten začátek (spíš celá první polovina), je dost obyčejná a místy dokonce pořádně tuctová báchorka o manželství dvou lidí. Jenže - Sam Mendes tady někdy od druhé hodinky začíná stupňovat napětí (týkající se citových vazeb mezi hlavními hrdinami) lépe, než David Fincher depresi ve svých kriminálkách. A tak jsem v posledních minutách už sotva lapal po dechu a po skončení už věděl, že jsem viděl opět neuvěřitelně vyjímečný snímek. Sam si prostě vybírá příběhy, které diváka neodrovnají během filmových obrázků, ale až u závěrečných titulků (a ještě pořádnou chvíli po nich). A v dnešní době je to rozhodně pozitivum.

plakát

Duel Frost/Nixon (2008) 

Mimořádně promyšlená a bezchybná režie Rona Howarda byla tím hlavním elementem, který dal vzniknout tomuhle geniálnímu snímku, u kterého se musel zapotit snad i člověk, který o Richardu Nixonovi, ani o Watergate v životě neslyšel. Úplně všechno v tomhle filmu je ukázkou DOKONALÉH filmařiny - jako by to snad ani netočil člověk, ale robot. Mimoto se mi moc líbila role Frosta, kterou ve filmu zastupoval Michael Sheen. Ten jeho chlápek totiž působil tak (pochopitelně záměrně) protivně (což mě štvalo, ale i bavilo zároveň), že bezpečně udrží divákovu pozornost za všech okolností. Stejně je na tom i Frank Langella, jehož dlouhé řeči a ukecanost při rozhovorech mi vyrážela dech. A právě v těch rozhovorech panuje takové napětí, až běhá mráz po zádech a díky výkonům obou hlavních představitelů, jsem nevěděl, na čí straně být dříve, komu tu jeho osobitou průpovídku žrát dřív... Další mimořádně hodnotný přírůstek do letošní oscarové nadílky.

plakát

Hvězdná brána (1994) 

Vcelku slušné sci-fi s mnoha světlými místy po stránce vizuální, dějové i humorné. Bohužel zbytečně překombinovaný příběh a zejména dost průměrný scénář to ale nezachránilo. Jeden z těch slabších filmů, které jsem od Emmericha viděl.

plakát

Amélie z Montmartru (2001) 

Věčná škoda naprosto geniální první půlhodiny, kterou ukázkově zazdila ta poslední, která se za každou cenu a na každém místě snaží být něčím děsně extra. Ona ale vůbec není. Mám rád Francii, nevadí mi Audrey, ale tohle mě prostě neoslovilo - asi (zjevně) moje chyba.