Režie:
Roman PolańskiScénář:
Ronald HarwoodKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Wojciech KilarHrají:
Adrien Brody, Emilia Fox, Michał Żebrowski, Ed Stoppard, Maureen Lipman, Frank Finlay, Jessica Kate Meyer, Wanja Mues, Richard Ridings, Anthony Milner (více)Obsahy(2)
Polsko je v srpnu 1939 bez jakéhokoliv varování napadeno německými vojsky. Život mladého, mimořádně talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu Wladyslawa Szpilmana se tak změní k nepoznání. Jeho rodina je donucena po obsazení Varšavy Němci postupně přijímat tvrdé a ponižující restrikce zaměřené proti židovské komunitě. Nejprve rozprodávají majetek, který rodina dlouhá léta shromažďovala, včetně pianistova drahocenného klavíru. Pak se musí podřídit ponižujícím pravidlům a nosit pod hrozbou přísného trestu na rukou Davidovu hvězdu. Jsou přestěhováni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto, ve kterém živoří půl miliónů Židů. S postupujícím časem začínají transporty do koncentračních táborů, jimž se nevyhne ani Szpilmanova rodina. Wladyslaw se na poslední chvíli zachrání a s pomocí přátel se dostane za zeď, kde až do konce války přežívá v opuštěném bytě. (TV Nova)
(více)Videa (6)
Recenze (1 107)
Pianista je pro mě těžký film na hodnocení. Takže tohle berte jako takové shrnutí, proč tomu dát plný počet anebo "jen" nadprůměrné hodnocení. Především výkon Adriena Brodyho byl bezchybný, tady není o čem - Oscara si zasloužil a celý film stojí jen na něm. Dále zde je spousta scén, kdy se s tím Polanski nemazlí a ukazuje nám válečnou realitu tak, jak zřejmě byla (mrtvoly na ulicích, hladovění) a to je taky na místě. Jenže někdy se to trochu táhlo a já právě kvůli tomu uvažuju, jak tento film vlastně ohodnotím. Navíc jsem film viděl s dabingem, takže to mi taky občas vadilo… Jsem rozhodnutý. Prozatím zde dávám čtyři velmi silné hvězdy s tím, že si tento film určitě seženu v originále a pak uvidím. ()
Oscar za hlavní herecký výkon Adriena Brody je skutečně zasloužený, to co Brody předvádí je naprosto dokonalé a snímek by se mohl lehce rovnat i s takových Schindlerovým seznamem. Jenže zatímco u Schindlera jsem s 5hvězdičkových hodnocením nemusel váhat, u Pianisty ani nevím jak bych měl vůbec hodnotit...jestli vůbec. ()
Další film, který nám nevědoucím divákům ukazuje, že Židé to měli za války opravdu hodně těžké... Poslední, co bych chtěl, je nějak tohle téma zlehčovat, ale už asi stý film podle jednoho a toho samého mustru vidět vážně nepotřebuju. Prvoplánově ukazované utrpení naprosto vedlejších postav, které se objeví, zemřou, či zaplakají, a dál už na ně scénář ani nevzpomene, ve mně žádné skutečné emoce nevzbudí. Mnohem působivější je ten téměř postapokalyptický survival ve třetí čtvrtině snímku (kdyby měl celý film takový ráz a atmosféru, byla by to neskutečná pecka!), jenž však trpí jen velice těžko uvěřitelným následujícím děním. Je mi naprosto jasné, proč má Pianista převážně kladné ohlasy (nedotknutelný námět a citové vyděračství zmůžou mnoho), ale kromě prvotřídních hereckých výkonů zde neshledávám nic, co bychom už neviděli jinde a lépe... ()
Je to na pomezí 3 a 4 hvězdiček, dolů jsem se přiklonil proto, že mi ten film přišel takový lehce "nedomrlý". Jak tady už myslím někdo zmiňuje, mohlo to být tak silné jako Schindlerův seznam, ale až na pár okamžiků se to Spielbergově velkofilmu ani nepřiblížilo. Škoda, celkem dost jsem si od Pianisty sliboval. Btw. Zase po letech jsem ve filmu měl možnost vidět hrát (resp. vyskytovat se) Katarzynu Figuru. Tento kdysi výstavní artikl polského filmu jsem takřka nepoznal - těžko říci, zda to bylo namaskováním (spíše ne), anebo prostě tím, že její bývalá krása je tatam (spíše ano). ()
Jedno z nejlepších děl polskoamerického (evropského) režiséra ještě roste volbou silného tématu. Židovská etnocida zůstává zlým svědomím nejen těch, kteří ji provozovali - Němci a jejich přisluhovači - , ale i těch, kteří ji umožnili - mnichované a jim blízcí bázlivci, kteří tak dlouho hasili oheň olejem, až v něm málem uhořeli nejen oni, ale i ti, kterým soustavným vydíráním a vyhrožováním vnutili své nedomyšlené představy. Životní příběh všestranného předního polského umělce, strhující drama faktu, smršť likvidující nejen rodiny a ideály, ale celé národy, ponížení, které je nepředstavitelné pro ty, kdo ho nezakusili, to jsou jen některé momenty neobvyklého zorného úhlu, pod nímž jsou pojednávány mezní historické události světových dějin dvacátého století, jak se odehrály a byly zaznamenány bolavým srdcem doživotně poznamenaného jedince na úzkém pruhu středopolské půdy, jímž protéká matka polských řek Visla. To, co se filmu vytýká nejvíce - komornost jeho záběru, jakobynezúčastněnost pohledu na krvavé události nacistického zločinu - je naopak v tomto případě jeho předností. Základní, takto vyjádřený kompoziční princip, začíná svou aplikaci mikrosvětem varšavského rozhlasového studia v okamžiku, kdy začíná válka, vyvracející všechny a všechno z kořenů. Pokračuje druhým mikrosvětem - světem bohaté, kultivované polské rodiny židovského původu a jejím postupným propadem do vyvražďovacích koncentračních táborů s režimem tzv. zvláštního zacházení (Sonderbehandlung). Hrdinův osud-svět se postupně zužuje do jedné místnosti, do velmi občasných kontaktů s krajně omezeným počtem lidí, to vše v líčení, jež nic nezkresluje a do krajnosti téměř reportážní naopak vyhrocuje gradující děsivost zločinů samozvané Třetí říše. A z tohoto hořkého lusthausu (ráje) srdce před námi jako na stříbrném plátně defilují velké události obou varšavských povstání. (Celé dlouhé plochy filmu rámuje hudba především Chopinova. Vyjadřuje a vypovídá jinak nevyjadřitelné.) Protagonista Brody, skvěle zvládající svůj nesnadný part, na ně hledí jako někdo, kdo k nim nepatří. V zápětí se však opakovaně hroutí celá jeho polokonspiračně poslepovaná ilegální existence. Ze smrtelného nebezpečí, do nějž se opakovaně dostává, ho zachraňuje krajně nepravděpodobné: známí z židovské i "árijské" polské umělecké komunity a v posledním okamžiku naprosto nečekaně iluzí zbavený německý důstojník, dobře vědoucí, že válka je prohraná a že hitlerovský židovský mýtus, jeden z největších myšlenkových, ale i existenčních podvodů, nemůže nikdo soudný brát vážně. Úzký záběr hluboké konspirace, tolik sužující osamělou mysl, je unikátním, neopakovatelným kontrastním pohledem mikrosvěta doslova do střev jeho velikostního opaku. (Z okénka se škvírkou nemůžeme nikdy vidět celý svět tak, jak bychom si to sami přáli.) Disponujeme - pokud se nechceme nedobrovolně odevzdat klišé nejrůznějšího druhu - pouze a právě touto drsnou vzpomínkou. Přesto tu cosi "vyčnívá": hrůzně "krásné" masové scény odvozu do transportu, nesnáze městské války, strašlivý, až nezemský vzhled devastovaných varšavských ulic, zmenšující se potravinové příděly, úporné týdny a měsíce fyzického i psychického žití, přežívání a nejčastěji živoření na hraně smrti a života a zcela nakonec jen o vlásek zvládnutá ve válce tak častá hrozba "smrti nedopatřením" od vlastních lidí. Začátek filmu je i jeho koncem: pokračování koncertu a setkání ve stejných prostorách se stejnými lidmi s jednou výjimkou: s výjimkou těch, kdo nepřežili. Intimní pohled na hrůzu si nezadá pranic s tím velkým klasické kamery válečných velkofilmů. PIANISTA přibližuje válku způsobem, kterému nelze uniknout. Válku ne jako střelbu, ale především jako všestranné pustošení všeho a všech. V podobě a poloze, ke které se mimovolně přirovná každý z nás. Polské dílo s evropským rozhledem, zhruba tak můžeme charakterizovat nevšední zážitek, který nám nic nedaruje a netají. Neiluzívní realita. Skutečnost, před kterou nemůžeme, ale také nesmíme utíkat, pokud chceme zůstat lidmi. () (méně) (více)
Galerie (100)
Zajímavosti (61)
- Adrien Brody (Władysław Szpilman) strávil veľa času cvičením na klavíri. Neučil sa hrať "poctivo", ale cieľom jeho cvičenia bolo, aby jeho stláčanie klávesov vyzeralo tak, že naozaj hrá na klavíri. Po pár mesiacoch mu to išlo tak dobre, že dokázal hrať sám. (Greenpeacak)
- Film je založený na událostech, které popsal Władysław Szpilman ve své knize, některé momenty jsou ale inspirované zážitky Romana Polanského. (Ai.ma)
- Skladba, ktorú Szpilman (Adrien Brody) počuje, keď sa schováva v byte Doroty (Emilia Fox), je "Suita číslo 1 pro violoncello, BWV 1 007" od Johanna Sebastiana Bacha. (Raccoon.city)
Reklama