Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paříž, druhá světová válka. Francouzský mim Antoine Moreau je zatčen gestapem. Jeho milenka spolupracovala s protinacistickým odbojem, čehož chtějí jednotky SS využít k tomu, aby se v židovském ghettu podílel na kruté komedii. Dostane za úkol připravit dětské divadelní představení, které by inspekční delegaci Mezinárodního červeného kříže přesvědčilo o spokojenosti a štěstí života v ghettu. Moreau se však dokáže vzepřít nechutné objednávce a pojme inscenovanou hru O perníkové chaloupce jako podobenství o skutečnosti, jež měla být utajena. V mezinárodním obsazení vytvořil Milan Kňažko další postavu v uniformě (po Zániku samoty Berhof), tentokrát se však jednalo o muže z "druhé strany", důstojníka SS.
Slavného francouzského mima chtějí nacisté přimět, aby pohostinsky vystoupil v terezínském ghettu. Když umělec zjistí, že jeho produkce se má stát součástí cynické kamufláže, uspořádané pro důvěřivou komisi Červeného kříže, rozhodne se vyslovit pravdu o skutečných poměrech v Terezínu vládnoucích. Režisér Karel Kachyňa, jenž tento přece jen staromilsky, ba místy až sterilně pojednaný snímek natáčel v mezinárodní koprodukci (a hlavní roli ztělesnil Tom Courtenay), se pokusil vylíčit sílu svědomí: ani nátlak a hrozby nepřimějí čestného umělce, ale se zpronevěřil svým zásadám. Pantomimické kreace vedl Boris Hybner. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (63)

misterz 

všechny recenze uživatele

Veľký odkaz, pekné myšlienky, vynikajúca výprava a réžia.... No ako celok ma to aj napriek predpokladom a remeselne odvedenej práci moc nevtiahlo, ani po emotívnej stránke. Asi som necita. A nemám rád Kňažka, už naveky bude u mňa zapísaný len ako ten, čo huláka: "Utvorte koridóóór." Herci by do politiky nemali liezť. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Sice scénář tohoto snímku je značně vykonstruovaný, ale k výjimečným filmům se film zařadil díky poetické kameře Jiřího Krejčíka ml. (v určitých momentech inspirované a parafrázující díla terezínských výtvarníků z doby ghetta), práci s hudební složkou (hebrejské a jidiš písně, které samozřejmě za 2. světové války v Terezíně nikdy nezazněly, zpívané Mišpachou, zvláště Avinu malkejnu při vysypávání popela z uren do Ohře je efektní, mrazivá je hudba k pantomině, nostalgická pak píseň interpretovaná Hanou Hegerovou a Jazzfonickým orchestrem - zpívala někdy Hegerová s Jazzfoniky naživo?) a několika krásným typicky kachyňovským poetickým sekvencím (chlapec letící z terezínského kostela, blázni tancující za zvuku flétny a zvláště nadějeplný a nostalgický černobílý epilog). Silně hodnotím laskavý cynismus dirigenta představovaného Freddie Jonesem (dabovaného Soběslavem Sejkem). ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moje Komentare holokaust nikdy nespochybnili /mozno este ten vychodotimorsky jo, ale klasicky holokaust, co uskutocnila Nazi Germania urcite ne/, rovnako nespochybnujem plynove komory, transporty atd atd atd. len strucne : tomuto sa uz ani netreba venovat, nemecky nazi holokaust je podrobne preskumany, natocili sa 1000 ky filmov /toto je jeden z nich/, desattisice knih vyslo o tom /kvalitna litaratura/ a minimalne milion clankov. Skor ma zaujimaju zlociny komunizmu, tie maju este kopu bielych miest, a to mam v plane studovat, Holokaust je preskumany skrz naskrz, slo sa do hlbky a venuje a venovalo sa tomu uz x autorov. Tam uz niet co objavit, Takze Tak. 40 % ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Scéna, která se mi nejvíce líbila a nejvéce ke mně "promluvila", byla tak, kde Courtenay hraje lidem, kteří musejí na transport, a na housle ho doprovází Kemr, to by scéna, kdy mi ukápla slzička a já pochopila, proč Poslední motýl... jinak zbytek filmu byl - sice se tohle označení moc nehotí - poklidný. V Terezíně jsem byla, takže jsem nějaká ta místa i poznávala (snad), vím, jak to tam chodilo, byli jsme o všem informováni. Tohle je pro jen takové dokreslení a to velmi povedené. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Silné téma a skvělá kamera, ale žel se k tomu podstatnému prokousáváme moc dlouho. Třeba začátek v Paříži mne moc nebavil, možná je to i tím, že vaudeville obecně nemusím, a myslím že i docela dlouho trvalo, než jsme se probojovali k hlavní postavě a jejímu dilematu. Ale i pak jsou jednotlivé motivy odhalovány tak nějak mimochodem, a někdy nevím, jestli je to účel, nebo spíše podcenění diváka. Samozřejmě mne poněkud dožralo i to, že jsem měl pravdu, když jsem prohlásil, že když Kachyňa, tak nahá prepubretální holčička, a ono fakt jo. Ale ve chvíli, kdy se konečně začne zkoušet hra, kdy Laufer promluví o tabákových lístcích, kdy se vysypávají do řeky krabice, kdy se objeví Sofiina volba, kdy se objeví dokonalá a působivá Perníková chaloupka, a hlavně kdy kameraman dokáže záběrem prázdného nástupiště vyvolat nepříjemné mrazení v zádech, tak bych filmu z fleku dal pět hvězdiček. Ale vzhledem k unylému a antidiváckému začátku a pár přešlapům v dramaturgii později žel nemůžu. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (4)

  • Film je natočený podľa knihy "Terezínské děti" od Michaela Jacota. (Raccoon.city)
  • Filmováno v Paříži. (M.B)

Reklama

Reklama