daGGos

Cenco je rozhodně charismatický fešák se skvělou schopností, jenže 20 minut je prostě příliš málo času na to, aby se tohle anime vzmohlo na něco více, než jen pár (pravda moc hezky udělaných) bitek mezi příšerkami. O samotném světě, hrdinech a příšerkách se dozvíme kulové, takže mi nezbývá nic jiného, než udělit *** za dobré provedení a doufat v rozsáhlejší pokračování, které by rozvinulo jinak vcelku zajímavý námět...

Zakomponování klasických pohádek do jinak typicky komediálního anime bylo tím, co dokázalo upoutat mou pozornost. Ačkoli je to nápad poměrně pošukaný, neotřelost a i jisté kouzlo se mu rozhodně upřít nedá. Bohužel, tím asi vyprchala všechna invence tvůrců, takže na ostatní složky jaksi nezbylo. Seriál totiž tvoří notně uleptaná směsice klišé, patosu a "humoru". Klišé se odráží hlavně na charakterech postav, které vypadají jak opsané z přiručky pro tvorbu rabukome a patosu se dočkáte v podstatě pokaždé, když kdokoli ze zúčastněných otevře pusu s vyjímkou toho, když jí otevře za účelem pronesení nějaké "vtipné" průpovídky, ale věřte, že ani v tomto případě si příliš nepolepšíte. Co se děje týče, tak je to sled nenavazujících misí zahrnujících většinou i léčení midráčku té či oné hrdinky a okořeněný o trapného záporáka, jež vypadá jak kříženec drákuly s čivavou. Ale abych zase anime nekřivdil, tak nutno podotknout, že obsahuje ještě jeden originální prvek. Tím je osoba vypravěčky. Ta komentuje sebevětší pitomost, jež se na obrazovce odehrává (X řekne děkuji - vypravěčka oznámí že X poděkovalo) a jakoby to nestačilo, často prostě začne blábolit uprostřed dialogu jiných postav (X povídá o cílu mise - vypravěčka ve stejné chvíli o plochém hrudníku hlavní hrdinky). Tvůrci si možná mysleli, že se jedná o úžasný nápad, ale chtěl-li bych něco takového, pozvu si ke sledování kamaráda, aby mi seriál komentoval. Poměrně zajímavé prostředí + pěkná animace - hromada nedostatků = **. Za vhodnou alternativu se dají označit záležitosti jako MM! či Baka to test to shōkanjū, které nabízejí hodně podobný, ale méně problematický zážitek.

Typický zástupce žánru "ubytoval jsem si doma ne tak úplně normální dívčinu". V tomto případě se jedná o bohyni ... ehm taky vás ta originalita shodila ze židle?. Charaktery jsou naprosto standardní (slušňáček, kamarádka z dětství, Otaku,...), ale snad až na jedinou výjimku nejsou nijak zvlášť otravné. Co se týče děje, tak ačkoli se zpočátku může zdá, že by tu mohlo být i něco nad rámec obvyklé rabukome, jedná se jen o pouhé náznaky a zbytek seriálu hraje výhradně na komediální a romantickou strunu, ponechávajíc tak fantasy složku daleko za sebou. Naštěstí ale humor víceméně funguje, takže to člověka nemusí zase tolik mrzet. Samotný středobod celého anime - Nagi, pak patří v rámci žánru k jedněm z nejcharismatičtějších hrdinek a právě ona je ten hlavní faktor, který tahá tohle anime z průměru. ***

Najdou se tu chvíle, při kterých tohle anime vypadá, jako že by chtělo nést nějaké poselství (senzacechtivost masových médií či obecně náhled společnosti na otaku), ale tyto náznaky pro mne bohužel strhává naprostá naivita celého seriálu. Všechny ty problémy či předsudky točící se kolem Kiriny a hlavně jejího koníčku se totiž vždy vyřeší jedinou diskuzí, při které postavy klidně přehodnotí celý svůj postoj se stejně ledovým klidem, s jakým si každý den mění ponožky. Hlavní hrdina, který sice celý seriál tvrdí, jak svou sestru nesnáší, ale ve skutečnosti by pro ní pravděpodobně skočil pod vlak (a to nijak nepřeháním) sice nepatří k nejoriginálnějším a dvojnásob to platí o jeho sestře (100% tsundere), ale většinu času mi na nervy nelezl ani jeden, takže v tomto ohledu jsem narozdíl od jiných potíže neměl. Škoda, tohle anime mělo dle mého navíc, takhle jen 3* za slušnou a moc hezky animovanou oddychovku. Edit: původních 12 dílů se ještě dále rozšiřuje o další 4 OVA, které mění (podivný) konec anime ve stylu původních novel a točí se tedy kolem jiné dívčí postavy, což seriálu očividně prospívá.

Parodie bohužel prakticky vymizela a pokračování se zaměřuje čistě na příběh. Ten se dále rozvíjí a dostává i typicky japonské rysy - tedy rozsáhlost a pošukanost. Je obdivuhodné, jakým způsobem dokázali tvůrci do pouhých 12 části nastrkat takové množství postav a událostí, ale na přehlednosti to zrovna nepřidá. Není totiž vůbec vyjímkou, že v jedné části probíhájí třeba 4 příběhové linie zároveň. Zběsilé tempo však na druhou stranu zaručilo, že během těch zhruba 4 hodin sledování nebyla ani minuta, kterou jsem měl chuť přeskočit, což považuji za výrazný klad. Měli-li jste rádi předchozí sérii, není důvod se pokračování vyhýbat. 4*

Ultima Online, Dark Age of Camelot, World of Warcraft nebo třeba Warhammer Online. Tak co? Vybaví se vám při zmínce některé z nich, nebo jakékoliv jiné MMORPG hry vzpomínky na bezesné noci, plačící rodiče a partnerky a rozzuřené učitely či šéfy? Tak to vám zaručím, že si tohle anime rozhodně užijete. Nebo alespoň jeho významnou část. Seriál totiž neustále přeskakuje z komediálních scén (dost často parodujících právě nejrůznější žánrová klišé) do noty ryze vážné a zde nutno podotknout, že příběh se asi do vašich myslí zrovna zlatým písmem nezapíše. Na druhou stranu to však neznamená, že by byl bůhvíjak špatný a z hlediska toho, co jsem zatím viděl, ho hodnotím jako lehký nadpůměr. Sečteno podtrženo 4*. Lidé neholdující temným kobkám a tučným lootům si jednu hvězdičku odečtou.

Není to tak, že bych neměl tohle Anime za co kritizovat. Jenže stěžovat si na neustále přívaly slz a dramatické útěky, to je jako kritizovat shounen za to, že v něm hlavní hrdina vstane z kaluže krve, posbírá mozkovnu po okolí roztroušenou, namotá zpátky svoje střeva a za mocného řevu a pomoci přátelství a lásky přemůže hlavního antihrdinu, jenž mu jinak v předchozích dvou set padesáti částech dával brutálně na hubu. A pokud se oprostím od těchto žánrových specifik, vidím v Lovely Complex už jen jeden výrazný zápor - 24 částí je prostě příliš. V žánru Rabukome ale moc kvalitnějších kousků nenajdete, takže jestli si na něj nějak zvlášť potrpíte a překousnete občasnou zdlouhavost, nemůžete šlápnout vedle.

Teenagerovi se v bytě zabydlí blonďatý mimozemšťan? Poměrně originální nápad nemyslíte? Pokud tedy pominu asi jen zhruba 99% japonské ecchi produkce. Ale hádejte co, tenhle mimozemšťan nemá míry 90-60-90 a co víc, není ani ženského pokolení! Místo nadměrných hrudníků a pohledů do ženského rozkroku se nám proto servíruje anime ryze komediálního charakteru. A servíruje se více než dobře. Jednotlivé epizody jsou totiž zábavné, vždy obsahují nějaký zásadní zvrat a když už se zdá, že je téma vyčerpáno a seriál by mohl začít nudit, přepne se kolej, vymění se postavy a jede se zas nanovo. Pro mě ideální příklad pro to, jak by se mělo dělat komediální anime.

Co byste udělali, kdyby jste jednoho krásného dne našli okřídlenou krásku, která vám dokáže splnit jakékoliv přání? Šli špehovat svou kamarádku při převlékání, či tohoto daru využili ke konání dobra? Pokud je vaše odpověď za B, tak se porozhlédněte jinde. Hlavní hrdina Tomoki totiž není zrovna typickým hlavním hrdinou a spíše než o záchranu světa se zajímá o to, co má ženské pokolení pod sukní. Přidejte k tom i pár poměrně hezkých sci-fi soubojů a vyjde vám recept na překvapivě zábavnou ecchi podívánou...

Ačkoliv se mi první řada xxxHOLiC poměrně líbila, rozhodně jsem nebyl bez výhrad. Například styl 1 díl = 1 příběh poskytoval dle mého příliš malý prostor pro děj a i kvůli tomu byla většina vedlejších postav v misích vystupujícíh (většinou jako zákazníci Yuuko) jen takovou sterilní šedí, na kterou člověk zapomněl ještě před koncem endingu. Přitom stačilo, aby se nějaká linie krapet rozvinula (dvojčata) a hned bylo sledování o poznání zabavnější. Kei se jednorázovek nevyvavoral, ale většinu vysílacího času už mají pod palcem linie na více dílů, což se na výsledku rozhodně pozitivně podepsalo. Tentokrát už nemám sebemenší důvod ty 4* nedat.