Monoxid

Pěkný, pěkný... mám z toho trošku pocit, že Dalajláma buď není tak všeznalý, jak by se rádo zdálo, nebo se obzvláště snaží o vyhýbavé odpovědi, nebo neumí moc dobře anglicky, nebo je prostě tak 'nad věcí', že pro nás obyčejné smrtelníky vybírá obzvláště 'srozumitelné', 'jednoduché' a 'polopatické' vysvětlení. Čekala jsem víc od svatého muže... Co se týče dokumentu, je, řekla bych, dobře udělaný, poskytuje zběžný, ale celkem komplexní pohled na to, kdo že je ten dalajláma - prokládání úryvky z různých jiných filmů oceňuji. Co ce týče Tibetu, do jejich teokracie se neměl nikdy nikdo míchat... Co se týče ČR, do vládnutí nikdo nemá co míchat myšlenky teokracie...

Na studiovou pohádku vážně kvalita... Možná, že kdybich ji poprvé viděla tak před patnácti lety a ne až dnes, byla by jedna z mých oblíbených. Krásné kostýmy, prostředí, herci, kteří opravdu hrají... S tím dnešním pozapomínáním na pohádky musíme něco udělat... A je tam TOLIK poučných věcí! Dědičnost, spravedlnost, (ne)napravitelnost, spokojenost, ušlechtilost... ohledně toho i spousty dalších věcí vám tahle pohádka může rozšířit obzory... Možná Dáda mi tam trošičku vadila. Ale jako dítě bych i tu její strojenost nadšeně zhltala.

Co je příčinou fascinace kohokoliv Tomášem Klusem, pro mě zůstává záhadou. Tahle pohádka nebyla nijak postřehnutelně vtipná ani originální, zaujala mě ale paralela mezi současným množstvím zbytečných daní + státem placených zbytečných zaměstnanců a státním zřízením v této pohádce, kterou vysílá televize placená z našich daní... hehe.

Na tento dokument by se měli podívat minimálně všichni, co jsou mladší než on... Dnes je aktuálnější než kdykoliv od jeho vzniku...

Páni, to byla taková kravina! Už se Nikdy nenechám Nikým překecat, abych se koukala na Něco, co zrovna dávaj v televizi... Nesympatičtí hrdinové, nesympatická, stupidní a nenápadná zápletka, ztracená hodina a půl života. Jo, párkrát jsem se zasmála. Suše.

Moc hezky udělaný dokument. Ať už po stránce filmařské či ideologické. Ideální pro ty, kteří někdy zaslechli něco o 'těch mniších, co se celej život postěj' nebo o 'tý ženský, co říká, že už xy let nejedla', ale zůstalo u drbů. Možná, že informace v závěru jsou už přebytečné. Ty, kteří s touto teorií nesouhlasí, jen utvrdí v tom, že je to 'zas nějakej pošahanej dokument' a 'no jo, metafyzika, který říkaj kvantová'; ty, kteří jsou na vážkách, přiměje ke většímu skepticismu a ty, co se s představovanými myšlenkami více či méně ztotožňují, nepřekvapí, ani neobohatí.

Hodně, hooodně, hooooodně, hooooooodně divná pohádka. Zvláštní hudba tam hrála, poděkud podivně se tam chovaly postavy, nemám z ní ale moc špatný pocit, protože přináší i mnohá moudra a ponaučení. Vidět ji jako dítě, asi tři dny nespím.

Dlouhodobé pobývání mezi středoškoláky narušuje psychickou stabilitu. Stejně nechápu, že se Sousukemu chtělo mezi to hejno slepic vracet. Čekala jsem, že to skončí spíš naopak. Ale co, měla bych pochopit, že i elitní žoldák si potřebuje užít pubertu, nebo jak tomu dneska řikaj. Lepší v sedmnácti než v padesáti. Navíc, koncem nic nekončí. A je mi líto, že tam nebylo víc o Tessině velkym bráchoj. Dvojčatům jsem vážně fandila - nejsympatičtější postavy celé série...

Kdybych napsala cokoliv, jen bych opakovala, co už bylo napsáno mnohokrát. Takže, Rodrigueze obdivuju, El Wlay je největší drsoň a první půlka byla lepší. A začínám objevovat to tajuplné kouzlo stupidních dialogů.

Za něco bych tomuhle pokusu o výplň času při čekání fanoušků na TSR vděčná být měla. Jsem vyléčená z účelových, přitroublých, bezduchých, přehnaných a falešně romantických komediálních seriálů. Připojuji se k davu nechápajících.