Dymatize

Filmový tvar dovedený k výjimečnému souladu obsahu a formy, experimentální závěry teoretické fyziky zabalené do neskutečně originálního výstupu - snad každý záběr je do detailu promyšlený, často se přelévají první a další plány záběrů, pracuje se s barvami, kompozicí, zažitými stereotypy...úchvatné jsou rovněž střihové přechody...

tady se mně zamlouvalo, jak odkryly špinavosti ve farmaceutickém průmyslu - přesně tak to je. Už i lidské zdraví se stalo předmětem byznysu. Plusem byly dialogy, jež bývají většinou největší slabinou romanťáků. V tomto případě se mi líbila tvrdá nesmlouvavost nemocné Anne, která si na nic nehrála a ani nechtěla hrát pokryteckou hru. Hrála dobře a vypadá svůdně...

Čarodějův učeň je pěkná podívaná, ale pro děcka. Báječně natočené, super efekty a nadupaná vizuální stránka, leč je to cosi mezi Potterem a všema těma filmama, kdy se hledá mezi dětmi či teenagery ten vyvolený. Honička v ulicích je dost dobrá. Cage je okoukaně standardní (ani špatný, ani výborný), jeho protivník se mi zamlouval - ta postava zloducha měla jistou grácii a také byla dobře zahraná.

Sugestivní film, který v první řadě zaujme skvělou vizuální stránkou. Pozoruhodné technické finesy kamery vytváří společně se snovou hudbou pocit iluze. Chvílemi pochybujete, že víte, kdo je kdo, nejste si úplně jisti, na čem jste, a nezadržitelně to připomíná nepřehledné a zádumčivé filmy Davida Lynche.

Requiem za sen je všechno jiné než něžná romantika, osvěžující komedie nebo pohádka s něžným koncem. Nabízí však silný a extatický zážitek jako šlehnout si!! Úvodem jsem se musel lehce prokousat, zanedlouho se však události roztočí v takových obrátkách, až to bere dech. Postavy příbehu jsou strhávány destruktivním virem tam, odkud není návratu, virem končícím ve výlevce. To tornádo strhává i mě coby diváka - vcucává mě dovnitř příběhu, odkud mě na konci beze slova vyplivne domláceného zpět na zem. Znamenitý výkon Burstynové (matka), výborní i mlaďoši (Connellyové to sekne), skvělá práce kamery a širokouhlých objektivů. Aronofsky to drží pevně v rukou, i když příběh je velmi triviální. Ale nemám pocit, jako někteří přispěvatelé, že by byl děravý.

Příběh je lacinej a předvídatelnej. Přesto mě to bavilo. Musel jsem sice překousnout občasné debilní hlášky typu: zabili ho, a on přežil, odmítl zemřít, aby se pomstil - no to je myšlenkové hovadství! Ale s vypnutým mozkem jsem se bavil béčkovou akční podívanou, autohonička se mně moc líbila, dokonce mi připadalo - a teď by mě leckdo zatratil za rouhání - že The Rock i hrál.

Burning bright celkem ušlo, ani odvaz ani průser. Pokud to mel být nízkorozpočtovej horůrek, tak slušný a za ty prachy se to jednou zkouknout dalo. Oceňuju rovněž, že prestože se to celé odehrává na jednom místě (uvnitř domu), nenastala chvile, kdy bych se extra nudil.

Pokojný bojovník mě trochu vyrazil dech. Ten příběh není až tak originální, je dokonce předvídatelný. Úchvatné na tom je to, jakým způsobem bylo téma nápravy sebestředného a sobeckého puberťáka zpracováno. A co že mě můj dech vyrazilo? Moudré poučky z úst N.Nolteho. Nejenže to nepůsobilo škrobeně, strojeně a rádoby chytře jako v jiných amerických hovadinách. Každičká věta co z jeho úst zazněla je pravda.

Prvni pulka me přímo nadchla a vědomě jsem si užíval, jak všechno jde jak po masle, záběr za záběrem klouzaly jak precizne seřízené hodinky, přesně tak si představuju kvalitni filmařinu. Bohužel zhruba od te autonehody, kde navic tloukla do oči maketa auta, se to pak zvrtlo už jen v akcni podivanou, pričemž předtím se mi líbil i námět a příběh samotný (zajímavé - čas coby platidlo)... jinak pěkne futuristické kulisy, dynamická kamera, nápadité hrátky s barvami, půvabný vizuální moment, kdy se oba koupou a pod hladinou oběma svítí fosforeskující časomíra... Akorát mě iritovalo, jak ta holka pořád běhala v děsných podpatcích.