mota

Jednoduchá oddechovka s pohodovou hudbou.

Zbytečně dlouhá naivně absurdní divadelní hra s kamerou hodnou Blair Witch.

Zmatené souboje. Škvárový děj. Syrový odvar Létajících dýk.

Extravagantní pohled do života bohémského fotografa 60. let, který mohl dopadnout vraha. Jak mi taktně naznačil kamarád, nejsem na tenhle snímek dostatečně inteligentní :) a opravdu jsem ho taky vůbec nepochopil.

Psychiatričku posedne zběsilý duch. Dostane se mezi svoje pacienty, je léčena stejnými postupy a svými kolegy. Ale jak to tak bývá (teda aspoň ve filmech), za živými halucinacemi je něco víc

Asijskou tvorbu jsem měl vždy rád, protože byla jiná než Hollywood. Zde mi to ale přijde, že se tvůrci rozhodli narvat do filmu hafo klišé a kýčovitých situací podle osvědčených šablon, jen aby zapůsobil za každou cenu. Navíc čím nákladnější samoúčelné scény, tím jsou nudnější (autobus). Jackiemu sedí podle mě nejvíc komedie, což tenhle předoje(m)ný policejní výmysl není. Alespoň závěrečné cut-scenes jsou stále zábavné. Mota filmu: Jestli se chcete zlepšit v bojovém umění a skládání zbraní, chlastejte rok jak lodyhy. Zaručený způsob jak dostat vraždicí spratky je povolat na ně jejich rodiče.

Melodramatický thriller?

Syn hledá cestu k otcovu skutečnému životu přes jeho nevšední (až pohádkové) vyprávění svých obyčejných zážitků.

Čistič :), jinak rozvleklé a patetické, viz. komentář od kiddo.

Hodně dobře ztvárněné vyvrcholení (snad) dlouhodobého kmenového napětí ve střední Africe z pohledu solidárního hotelového manažera. Škoda jen, že není alespoň nastíněna historie konfliktu. Takhle to vypadá, že „zlí“ Hutuové se zničehonic rozhodli vyhladit „bezelstné“ Tutsijce.